Vylepšit monitorování populace komárů v Litovelském Pomoraví a zavést integrovaný systém prevence komářích kalamit plánují do konce příštího roku vědci z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty v rámci projektu MOSPREMA 2.0. Odborníci systém doplní o pokročilé datové analýzy i digitální modelování krajiny, k regulaci populace komárů využijí moderní technologie včetně dronů. Projekt počítá i s aplikací biologických přípravků pomocí zařízení zavěšeného pod vrtulníkem. Obce tak budou moci na hrozící komáří kalamity reagovat rychleji a velmi cíleně, a to s minimálním dopadem na okolní přírodu.
Hlavním nositelem projektu a příjemcem dotace je svazek obcí DSO Region Moravská cesta, kterému univerzita dodává technologické know-how a pomáhá s realizací. Projekt staví na rozsáhlém monitorovacím systému, který v oblasti Litovelského Pomoraví vznikl v uplynulých letech. Zahrnuje síť čidel, detailní mapování i specializovaný informační systém umožňující sledovat vývoj vodních ploch a líhnišť komárů. Samosprávy díky čidlům získávají na dálku údaje, podle nichž se rozhodují, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, aby populace tohoto obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez.
Drony i vrtulník v boji s komáry
Povodně v letech 2023 a 2024 ale v Litovelském Pomoraví a jeho okolí zásadně proměnily charakter krajiny. Odborníci proto území s rozsáhlými lužními lesy znovu zmapovali pomocí laserového skenování. Získané údaje poslouží k aktualizaci digitálního modelu terénu a přesnějšímu vyhodnocení rizikových lokalit. Systém bude zároveň rozšířen o deset nových senzorů. „Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu, který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyz, ryby i obojživelníky. Vedle stávajícího bezpilotního prostředku bude pořízen další specializovaný dron a také letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník. Ten umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.
Součástí projektu je také instalace speciálních CO₂ pastí pro monitoring dospělých komárů. V době zvýšeného výskytu tyto pasti umožní nejen snížení lokální hustoty jejich populace, ale také detailní sledování vývoje kalamitních stavů. Vybraná zařízení budou vybavena senzory pro automatizované sčítání jedinců, což přinese data pro určení efektivity aplikací a rychlosti nástupu kalamity. Získaná data navíc umožní včasný monitoring a účinnou prevenci před šířením nových invazních druhů komárů na území CHKO.
„Letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat.“ Jan Brus
Přírodovědecká fakulta UP se v projektu zaměřuje zejména na práci s digitálním modelem krajiny, návrhem scénářů zásahů a rozvoj integrovaného informačního systému. Výsledkem má být metodický rámec, který obcím umožní rychle a efektivně reagovat na povodňové situace a omezit dopady komářích kalamit na kvalitu života obyvatel.
Začátek jara bývá v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Tato chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Riziko přemnožení komárů je podle odborníků v posledních letech čím dál složitější předpovídat.
Cílem je regulace, ne plošné hubení
„Cílem projektu není plošné hubení komárů v lužní krajině, ale regulace jejich populační hustoty na přijatelnou úroveň především v zastavěných a rekreačních oblastech. Veškeré zásahy budou realizovány ekologicky šetrným způsobem s důrazem na ochranu biodiverzity a dlouhodobou udržitelnost,“ doplnil Jan Brus. Projekt MOSPREMA 2.0 tak představuje další krok k modernímu, datově řízenému a koordinovanému přístupu ke zvládání dopadů klimatických extrémů v jedinečném prostředí Litovelského Pomoraví.