Ani praktické, ani oblíbené – už 16 let lze v Česku uzavírat registrované partnerství, zájem ale příliš neroste

Repro: Žurnál UP
Tuesday 16 August 2022, 13:00 – Text: (red)

Ani více, ani méně. Zájem Čechů a Češek o uzavírání registrovaných partnerství zůstává v posledních pěti letech stejný. Nepodepsala se na tom ani proticovidová opatření, kdy byly omezeny některé úřední akty. Vyplývá to z analýzy Univerzity Palackého, která vychází z dat získaných z registrujících matrik a odhaluje také důvody nízké popularity registrovaného partnerství v porovnání s manželstvím.

Prvního července letošního roku uplynulo 16 let od chvíle, kdy mohly začít páry stejného pohlaví v Česku vstupovat do registrovaného partnerství. Tento institut, který stojí mimo občanský zákoník a neobsahuje mnoho práv a povinností, má pro některé páry stejného pohlaví praktický, pro jiné symbolický význam. Dokazuje to dřívější výzkum sociologa Zdeňka Slobody z Filozofické fakulty UP, který se daty o partnerství a rodičovství párů stejného pohlaví dlouhodobě zabývá.

„Data, která jsme za roky 2020, 2021 a první pololetí roku 2022 museli získat od 14 registrujících matričních úřadů, protože Český statistický úřad registrované partnerství dlouhodobě ignoruje, ukazují, že i přes snížení počtu nově uzavřených partnerství z důvodu protipandemických opatření (která např. obsahovala po určitou dobu i zákaz konání registrací, zatímco konání svateb bylo omezeno jen počtem účastníků) se zájem o tento institut jeví jako stálý – mírně rostoucí, ale nízký,“ vysvětluje Zdeněk Sloboda.

Od roku 2006 do posledního června 2022 do registrovaného partnerství vstoupilo celkem 4460 párů stejného pohlaví. Podle dřívějších dat ale minimálně čtvrtina z nich již byla zrušena. „Pokud budeme předpokládat, že gayů, leseb a bisexuálních lidí, kteří mohou tvořit stejnopohlavní partnerství, je v populaci mezi 2–10 %, pak jde o zhruba 80–400 tisíc potenciálních párů. Oněch necelých 4500 partnerství je pak jen asi 1–5 % z nich. To ukazuje mimo jiného na neatraktivitu tohoto ‚alternativního sňatku‘. Pro srovnání v manželství žije přes polovinu české populace ve věku 18–65 let,“ upozorňuje Sloboda.

Nejvíce párů vstupuje do registrovaného partnerství v Praze, třetina pražského počtu pak vstoupila vždy ve velkých a metropolitních krajích (Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském). V Praze se v prvním pololetí letošního roku uzavřelo nejvíce partnerství v jednom pololetí – 59, nepočítá-li se první půlrok existence institutu v roce 2006, který byl specifický. V Praze tak jde nejspíše o vyrovnání zhruba pětinového propadu v covidových rocích 2020 a 2021 oproti dvěma rokům předchozím. V ostatních krajích je propad kvůli covidu obdobný nebo žádný, s výjimkou kraje Středočeského, kde je propad skoro třetinový. Dokonce v Moravskoslezském kraji v roce 2020 vstoupilo do RP historicky nejvíce párů v jednom roce (32).

V první polovině roku 2022 vstoupilo 98 ženských a 84 mužských párů, tedy celkem 182 párů. Jelikož v druhé polovině roku zpravidla vstupuje párů o trochu více, může být letošek rokem rekordním.

Matriční úřady také poskytly data o uzavírání registrovaných partnerství s cizinci. „Pokud registrované partnerství u nás uzavírají cizinci, pocházejí zpravidla ze zemí, které nemají žádnou zákonnou regulaci párů stejného pohlavní (např. ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Kuby nebo Mongolska, dříve i USA). V cizině do státem uznávaného stejnopohlavního partnerství nebo manželství, které je v Česku „poníženo“ na registrované partnerství, vstoupilo od roku 2006 již 269 párů, přičemž jejich množství v letech 2016 a 2018 skokově vzrostlo,“ vypočítává vědec z Univerzity Palackého.

„Můžeme říct, že i v letech 2020, 2021 a 2022 pokračoval trend započatý v roce 2016, kdy vstupují mužské a ženské páry prakticky ve stejném poměru. Dříve vstupovalo i třikrát více mužských párů,“ zdůrazňuje sociolog Sloboda genderové souvislosti registrovaného partnerství. Zajímavostí také je, že v Praze dlouhodobě uzavírá partnerství výrazně více mužských párů (skoro 2,5× tolik), zatímco právě od roku 2016 prakticky ve všech ostatních krajích začalo vstupovat do partnerství více párů tvořených ženami.

Co stojí za nízkou atraktivitou registrovaného partnerství? „Kromě jiného i to, že oproti manželství chybí možnost volby společného příjmení při uzavření. Podle dat poskytnutých matrikářkami si o změnu příjmení požádalo za posledních 16 let kolem 1300 párů, což činí skoro třetinu. Při žádosti o tuto změnu je třeba složit poplatek ve výši tisíc korun a navštívit matriku v místě bydliště. Papírování zbytečně zatěžuje ale i matrikářky na registrujících úřadech,“ odhaluje Zdeněk Sloboda informace z osobní komunikace s úřednicemi.

Dalším výrazným rozdílem je množství registrujících úřadů – těch je pouze 14, zatímco úřadů, které mohou oddávat, je přes 6000. Zákon u vstupu do manželství předpokládá slavnostní a veřejnou podobu, zato vstup do partnerství je podle něj jen úředním aktem. Přesto velká část párů by si přála slavnostní obřad. Vyjít jim vstříc ale závisí od kapacit těchto 14 úřadů.

„Aktuální a přesné informace o jiných aspektech než uzavírání partnerství nemáme. Nevíme toho mnoho třeba o zrušených registrovaných partnerstvích, jestli zanikají ‚rozvodem‘, nebo třeba úmrtím,“ dodává Sloboda. Jak navíc připomíná, registrované partnerství nepamatuje na vdovské a vdovecké (či sirotčí po sociálním rodiči) důchody ani na výsluhy, jestliže sloužil(a) partner(ka) u policie, hasičů nebo armády.

Absenci různých práv by vyřešila systematická právní změna. Té se nedávno dočkalo Slovinsko (které přijalo registrované partnerství také v roce 2006) otevřením manželství i pro páry stejného pohlaví. „Tím se stalo první postkomunistickou a 33. zemí na světě, která toto umožňuje. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR leží od června 2022 (po čtyřech letech již podruhé) návrh na úpravu občanského zákoníku, který by v Česku zpřístupnil manželství i párům stejného pohlaví. Na jeho první čtení se však teprve čeká,“ uzavírá Zdeněk Sloboda z Filozofické fakulty UP.

Počty uzavřených registrovaných partnerství v Česku a v cizině podle dat získaných od matrik (k 30. 6. 2022) a od ministerstva vnitra (k 31. 12. 2019)

rok

data z matrik

data z ministerstva vnitra

na českých úřadech

v cizině

celkem

2006*

235

 

235

251

2007

252

6

258

263

2008

228

5

233

233

2009

203

6

209

211

2010

195

10

205

203

2011

177

11

188

188

2012

198

11

209

207

2013

201

11

212

213

2014

233

9

242

242

2015

244

10

254

270

2016

336

24

363

348

2017

307

24

334

333

2018

299

43

342

318

2019

327

33

360

345

2020

286

38

324

 

2021

281

34

315

 

2022*

174

8

182

 

* Za půlrok (2006 a 2022).

Pozn.: Tučně označena jsou ta čísla (vždy to vyšší), která jsou zobrazena v grafu v úvodu textu.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)