Bez střechy nad hlavou. Knihu o bezdomovectví v Olomouci doplnila debata odborníků

Desítky let se Jindřich Štreit věnuje fotografii sociální problematiky. Svými snímky se snaží pomáhat lidem na okraji společnosti. Tento patří do sbírky s názvem Kde domov můj. Profesor Štreit jejím prostřednictvím nahlédl pod pokličku života bezdomovců. Fotografie uveřejněné v textu jsou pak z besedy, která se k tématu bezdomovectví v Olomouci uskutečnila v prostorách FF UP. Jejich autorem je Vojtěch Duda.
Monday 4 July 2022, 7:32 – Text: Milada Křížková Hronová

Na Univerzitě Palackého vznikla jedinečná studie, která se zabývá bezdomovectvím v Olomouci. Navázala na dotazníkové šetření z roku 2017, z něhož už tehdy jasně vyplynulo, že lidé bez domova jsou ve městě vnímáni jako jednoznačně nejnaléhavější problém. Nová studie s názvem Bez střechy nad hlavou. Empirická studie bezdomovectví v Olomouci má ambici přispět k hledání možných řešení dané situace. I proto Vydavatelství Univerzity Palackého uspořádalo při příležitosti vydání knihy odbornou debatu s jejími autory, zástupci města, policie a neziskového sektoru.  

Vznik více než stostránkové knihy Bez střechy nad hlavou navázal na dotazníkové šetření odborníků z katedry politologie a evropských studií FF UP z roku 2017, jehož cílem bylo zefektivnit proces strategického řízení v Olomouci. V osmatřiceti zkoumaných potenciálních problémech už tehdy rezonoval fenomén bezdomovectví: jednoznačně ho lidé pojmenovali jako nejnaléhavější potíž.

Hledání východisek v tématu bezdomovectví společně s prezentací knihy odstartovala v prostorách FF UP první debata u kulatého stolu. Zúčastnili se jí zástupci institucí a společností, které se tématu věnují. Kromě spoluautorů publikace Pavla Šaradína a Heleny Kubátové z Filozofické fakulty UP se v ní sešli Jiří Křivánek a Jana Marešová z oddělení prevence kriminality Magistrátu města Olomouce, Pavel Skalický, ředitel Městské policie Olomouc, Jiří Musil, ředitel územního odboru Olomouckého kraje Policie ČR, Petr Princ, ředitel Charity Olomouc, Alexandr Dvořák, vedoucí střediska Samaritán, a Kateřina Dobrozemská z neziskové organizace Člověk v Tísni. Během diskuze se věnovali aktuální situaci bezdomovectví v Olomouci i výhledům do budoucna, řešili možnosti prevence zvyšování počtu lidí bez domova, analyzovali komunikační nástroje s lidmi bez domova i strategie začleňování bezdomovců zpět do společnosti.

„Prvním cílem nově vzniklé studie je představit pohled majoritní olomoucké společnosti na bezdomovectví a její bezdomoveckou komunitu. Zaznamenali jsme jak postoje občanů Olomouce, tak postoje studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého. Druhý cíl pak spočívá v představení vnitřního fungování olomoucké bezdomovecké komunity, chceme porozumět jejím vnitřním sociálním vztahům i postojům vůči majoritě,“ řekl v úvodu debaty za autory knihy Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií FF UP. Zdůraznil přitom, že stejně jako jiné instituce, tak i Univerzita Palackého, která sídlí ve středu města, se s různými specifiky spojenými s tématem bezdomovectví setkává. Zároveň potvrdil, že vedení FF UP má zájem vědět, jak se k danému fenoménu staví akademici i studenti.

V následné debatě pak například reagoval na dotaz, proč je úměrně s dosaženým vyšším vzděláním postoj k bezdomovectví spíše negativní.

„Vymezenější postoj k lidem bez domova vyplývá u vysokoškolsky vzdělaných lidí už z obecného většího zájmu o veřejné dění, většího zájmu o své okolí,“ uvedl Pavel Šaradín. Podle autorů knihy si vzdělanější lidé totiž důvody, proč se člověk ocitne bez domova, často vysvětlují spíše v individuálním selhání než v systémové chybě. Vzdělání samo o sobě nevede podle nich ani k vyšší mravnosti, ani k vyšší solidárnosti, ačkoliv si to lidé myslí.

„Z dotazníkového šetření nám vyplynulo, že bezdomovec je v očích akademické obce vnímán především jako člověk, který propadl alkoholu, má dluhy, je pravděpodobně drogově závislý a hraje na automatech. Když jsme se pak akademiků ptali, komu je potřeba nejvíc pomáhat, ocitli se lidé bez domova v tabulce někde uprostřed. Akademická obec před lidmi bez domova upřednostňuje pomoc dětem bez rodičů a samoživitelům a samoživitelkám,“ doplnil Pavel Šaradín.

Spoluautorka knihy Helena Kubátová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie přiblížila u kulatého debatního stolu kvalitativní výzkum, který vědci uskutečnili. Sociolog se v něm stává jakýmsi terénním pracovníkem.

„Velmi pečlivě jsme vybírali informátory, abychom obsáhli celou skupinu, tedy lidi bez domova nebo lidi, kteří žijí v nevyhovujícím bydlení (squateři). Chtěli jsme zjistit, co si myslí sami o sobě a jaké vztahy mají mezi sebou. Dále jsme chtěli zjistit, jak se na ně podle nich dívá majorita a jaké s ní mají vztahy. Během výzkumu jsme pořídili třicet rozhovorů, z nichž vyšlo najevo, že i mezi lidmi bez domova se život mění. Zjistili jsme, že se mezi nimi snížila solidarita, naopak se zvýšila agresivita a víme, že tato situace má vícero důvodů. Patří mezi ně i uplynulé covidové pandemie i nárůst psychiatricky nemocných lidí. Výzkum také poukázal na to, že lidé bez domova s majoritní společností víceméně nekomunikují,“ popsala Helena Kubátová.  

Během debaty se dále hovořilo o potřebě diferencovaného přístupu, individuálních příčinách vzniku bezdomovectví, potřebě práce s lokálními vůdci daných skupin i například o tom, jak nutné je zaměřit se na lidi, kteří jsou motivované k ´návratu´.

Závěry nové publikace, jejímž smyslem je hlavně představit a porozumět, jak majorita smýšlí o bezdomovcích a lidech žijících v nevyhovujícím bydlení, informovat o tom, jak bezdomovecká komunita reálně funguje a jak vnímá své okolí, mohou být podle autorů knihy přínosné všem zájemcům o problematiku bezdomovectví, studentům i badatelům, rovněž zaměstnancům veřejné správy, sociálním pracovníkům či voleným politikům. Také akademické obci Univerzity Palackého by nejen kniha, ale i debaty o tématu bezdomovectví mohly přinést řadu informací, důležitých pro jejich postoje a hodnoty, jež zastávají.

Bez střechy. Empirická studie bezdomovectví v Olomouci. Tomáš Lebeda, Helena Kubátová, Pavel Šaradín a Kateřina Hojgrová. Vydalo nakladatelství Togga ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Vytisklo Vydavatelství UP. Kniha vznikla jako jeden z výstupů projektu Empirické studium problémů bezdomovectví v Olomouci a podpořil ji Fond na podporu vědecké činnosti FF UP.

Studie kombinuje několik datových zdrojů a dva odlišné metodologické přístupy – kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní metody byly použity pro výzkum postojů k bezdomovectví a bezdomovcům u populace obyvatel Olomouce a u akademické obce Univerzity Palackého. Kvalitativní metody pak byly použity při výzkumu mezi samotnými lidmi bez domova. Kniha je dostupná v tištěné i elektronické verzi v e-shopu Vydavatelství UP.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)