Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se už na začátku října vrátí zpět na přírodní stanoviště.
Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně dvaceti známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. Bez aktivní péče člověka by jeho úbytek pravděpodobně pokračoval.
Zvonovec přežívá už jen na několika lokalitách
„V době květu je zvonovec snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky. Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin. V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením,“ uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.
Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací. Tyto aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
„Aby však rostliny vůbec vykvetly, potřebují vhodné podmínky. Dostatek světla a prostoru a jen omezenou konkurenci ostatních bylin.“ Václav Dvořák
Botanická zahrada pěstuje zvonovec pocházející z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji. Důvod je jednoduchý – na moravských a slezských lokalitách už tento druh bohužel vyhynul.
Vypěstované rostliny pomohou posílit původní populace
Pracovníci při výsevu využili zkušenosti kolegů z dalších botanických zahrad a výsev rozdělili do několika typů substrátů. „Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení,“ doplnil Václav Dvořák. Přibližně polovina vypěstovaných semenáčků zamíří začátkem října zpět do volné přírody. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně.
Úspěch však není samozřejmostí. Od drobného semenáčku k vitální dospělé rostlině vede dlouhá cesta a výsledek ovlivňuje řada okolností. Právě kombinace péče o původní lokality a pěstování nových jedinců v botanických zahradách dává zvonovci šanci, aby z české přírody nezmizel úplně.