Budoucnost rusistiky? Tématu se budou věnovat Olomoucké dny rusistů

Repro: Žurnál Online
Tuesday 5 September 2023, 8:00 – Text: Milada Křížková Hronová

Válka na Ukrajině vyvolala v Evropě nevratné změny a společnost na ně bude muset reagovat. Právě toto téma se stane stěžejním pro dvacáté šesté Olomoucké dny rusistů. Mezinárodní konference přivítá na Filozofické fakultě UP odborníky z různých zemí Evropy i mimo ni.

Jednačtyřicet odborníků z České republiky, Slovenska, Ukrajiny, Německa, Polska, Itálie, Izraele, Finska, Anglie, Švýcarska, Rakouska, Taiwanu a Japonska se během dvacátých šestých Olomouckých dnů rusistů bude věnovat budoucnosti evropské rusistiky. V souvislosti s válkou na Ukrajině se zaměří na její budoucnost jako humanitního oboru přímo závislého na východoevropském prostoru. Odborníci budou diskutovat o nynější absenci kontaktů s vědci a vědeckými institucemi, s živým jazykem a celým ruskojazyčným prostředím. Zazní i reakce na odmítavý postoj většinové evropské společnosti k ruské kultuře jako takové.

„Program dvoudenní konference jsme rozdělili do tří sekcí a kulatého stolu. V literární části se budeme věnovat například otázkám emigrace, aktuálním problémům ukrajinské rusistiky, cancle culture, konstruování kolektivních identit středověké Rusi či anticipační roli současné ruské literatury. Příspěvky v lingvistické sekci cílíme především na odraz nové reality v lexiku ruštiny, na jazykové prostředky a řečové techniky manipulace s informacemi v ruských médiích a v politických projevech, na sebeidentifikaci a řečové praktiky ruskojazyčných emigrantů ve válečných podmínkách a podobně. Třetí sekce se bude zabývat především výukou a studiem ruského jazyka, kultury, dějin a literatury v kontextu ruské války,“ uvedla za organizátory konference Martina Pálušová z katedry slavistiky FF UP.

Zdůraznila přitom, že při úvahách nad možnými variantami budoucí existence rusistik vyplývají na povrch i mnohem komplexnější otázky, spjaté s fungováním rusistiky v postkomunistické době a jejího postavení v rámci moderních humanitních oborů. „Otázkou je tedy nejen to, jak koncipovat budoucí studium a bádání o Rusku, ale také to, jakým způsobem je potřebné připravit budoucí absolventy na výzvy současného světa, nejen s ohledem na politické změny,“ dodala. 

S přednáškou o studiu Ruska před válkou, za války a po válce vystoupí hned po zahájení konference univerzitní profesor Tomáš Glanc z Universität Zürich, dalším hlavním řečníkem mezinárodního setkání bude Peter Deutschmann z Paris Lodron Universität Salzburg, který bude před odborníky hovořit o stigmatizaci ruského jazyka a kultury. Program konference nabídne i kulatý stůl o krizovém tlumočení, jehož obsahem by měla být reflexe zkušeností s tlumočením a tlumočnická příprava studentů během přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

„V debatě, která bude simultánně tlumočena do češtiny, vystoupí i naše kolegyně a kolegové z pražského ústavu translatologie a brněnské slavistiky, dále pak kolegové ze Slovenska, Polska, Izraele a Itálie. Pozvání přijali také dva psychologové, kteří s tlumočníky spolupracovali v olomouckém Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině,“ doplnila Martina Pálušová.

Olomoucké dny rusistů pořádá katedra slavistiky FF UP, uskuteční se ve dnech 7.–8. září.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)