Teologická fakulta hostí Mezinárodní filmový festival Jeden svět: na projekce zve zaměstnance i veřejnost

Foto: https://jedensvetolomouc.cz/
Tuesday 12 March 2024, 12:07 – Text: Lenka Peřinová

Zásadní aktuální témata spojená s lidskými právy a jejich porušováním ve světě okolo nás, ať už se dotýkají osobní svobody, svobody slova, médií, vztahů nebo neproniknutelných vrstev moci, přinese 25. ročník Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět. Festival našel již podruhé zázemí v aule Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Do jeho organizace jsou zapojeni studenti*ky programu Etika a kultura v mediální komunikaci. Festival se v Olomouci uskuteční od 2. do 6. dubna 2024.

„Velmi nás těší, že naše fakulta může hostit festival, který je svou tématikou stále velmi aktuální. Stejně tak jsme rádi, že se do akce zapojují aktivně naši*e studenti*ky a chceme je v této činnosti podpořit. Na projekci alespoň několika filmů se sama chystám a věřím, že příležitosti zhlédnout film na půdě svého pracoviště využijí i naši zaměstnanci,“ uvedla dr. Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Novinkou festivalu je obohacení programové nabídky – návštěvníci*ce se mohou těšit nejen na promítání českých a zahraničních dokumentárních filmů, ale i fikčních snímků. Hrané filmy se tematicky zaměří na lidská práva, fikční filmy budou doplňovat dokumentární snímky v nesoutěžních tematických kategoriích.

„Dokumenty i fikce dokážou pohnout diváky k akci tím, že ukazují důležitá témata, o kterých by se mělo diskutovat. Zároveň je trendem v rámci dokumentárních filmů používat fikční a hrané postupy pro zesílení účinku, které filmy na diváka mají. Proto už samotné striktní rozdělování filmů na dokumentární a hrané přestává na dnešním festivalovém trhu dávat smysl,” vysvětlil ředitel festivalu Ondřej Kamenický.

Část programu se odehraje v budově teologické fakulty v Univerzitní ulici. V aule se bude v průběhu 3 dnů promítat celkem 10 filmů. Jeden svět je největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě. Pořadatelem festivalu je nezisková organizace Člověk v tísni. Jeden svět proběhne ve 48 městech napříč Českem.

Program u nás (Aula CMTF UP)

Středa 3. 4.

14:00


Dívka s mosaznými kroužky | Sai Naw Kham | Myanmar | 6 min


Dokážu to! | Camilla Magid, Anam Abbas | Dánsko, Norsko | 20 min


Můj neslyšící brácha | Peter Kimball | USA | 10 min


15:00

Lejla žije se svou šestiletou dcerou v severoíránském Mašhadu. Město je významným bodem pro šíitské poutníky, zároveň je však nechvalně známé také fenoménem síghe, tedy dočasných manželství.

V Íránu, sešněrovaném přísnými náboženskými pravidly, jde o legální způsob, jak praktikovat nevěru. Manželství na dobu určitou umožňuje mužům udržovat sexuální vztahy vedle své právoplatné manželky i s dalšími ženami. Děti, které se z těchto svazků narodí, však pro společnost oficiálně neexistují. To je i případ malé Nily. Její matka neúnavně bojuje, aby pro dívku získala rodný list, bez kterého nemůže nastoupit do školy. Pouští se proto do dlouhého

a traumatizujícího soudního sporu s Niliným otcem. Ten Lejle vyhrožuje, že jí dceru po dovršení jejích sedmi let vezme, na což má coby její otec v Íránu právo. Lejla čelí domácímu násilí a celospolečenské šikaně, ale nevzdává se a pere se za lepší budoucnost své jediné dcery.


18:00

Geňa je ruská queer umělkyně, která se vyjadřuje skrze extravagantní kostýmy. Její veřejné performance jí přinášejí nejen nové sledující, ale i agresivní útoky od kolemjdoucích.

Magadan je místem bývalého sovětského gulagu a zapomenutým přístavem na ruském Dálném východě se subarktickým klimatem. V pusté zamrzlé krajině stojí vysoká hubená postava v bílém kostýmu a botách na vysokých podpatcích. Ačkoliv Geňa ve svých převlecích splývá s krajinou, pro místní je trnem v oku. Při svých procházkách městem čelí nejen verbálním, ale i fyzickým útokům, kterým trpělivě a s grácií vzdoruje. Když rádio oznámí začátek ruské invaze na Ukrajinu, vydá se Geňa protestovat do ulic Moskvy. Dál šíří své poselství formou performativního umění a stává se hlasem v Rusku utlačované LGBTQ+ komunity.


Čtvrtek 4. 4.

16:00

Vypadá to tu jako na americkém předměstí 50. let minulého století. Obyvatelé Chagrin Valley, zařízení pro seniory*ky s demencí, vysedávají na předzahrádkách svých pomyslných domovů a scházejí se na náměstí, nad nímž nikdy nezapadá slunce.

„Proč jsem tady?“ ptá se devadesátiletá rezidentka Florence. Když jí zrovna slouží paměť, v jejím novém domově se jí líbí. Cení si obětavé péče ošetřovatelského týmu, s nímž ráda s nadhledem konverzuje. Rozhovory s lidmi ztrácejícími paměť zahrnují každodenní ujišťování o tom, co je zrovna za den nebo kolik je komu let. Film kromě mizejících duševních světů zaznamenává i tvrdou práci zaměstnanců*kyň, často ze sociálně vyloučených poměrů, které po noční směně v práci čeká další u nich doma. Idylickými kulisami zastřešeného maloměsta se proplétají sanitární vozíky a jeho obyvatelstvo společně tvoří svět, v němž se jedni hrouží hlouběji do minulosti, zatímco druzí s nadějí sní o lepší budoucnosti.


18:00

Ze Severní Koreje se snaží utéct jednotlivci i celé rodiny. Se zrádnou cestou přes divokou řeku, nehostinné čínské hory i vietnamský prales se jim snaží pomoct pastor Kim, muž, který svůj život zasvětil bohu a pomoci uprchlíkům.

Severní Korea je zemí, která je úplně odříznutá od svého okolí. Neexistuje zde žádná možnost volby ani jakékoli formy svobody. Pastoru Kimovi, který uprchlíkům asistuje, nikdy nepřestává zvonit telefon. Ze svého domova v Jižní Koreji organizuje společně se svou převaděčskou sítí útěky ze sousední země. Jádrem filmu je příběh matky, která se po deseti letech snaží setkat se svým synem, a pětičlenné rodiny, jež chce pro svoje děti lepší budoucnost. Úspěšné překročení hranic s Čínou je však jenom začátek útrpné cesty plné vojenských hlídek i farmářů, kteří se živí udáváním uprchlíků. Na konci tak nečekají jiné možnosti než smrt v gulagu, nebo probuzení do nového světa.


Pátek 5. 4.

13:30

V roce 2020 zažilo Bělorusko masové protesty proti třicetileté diktatuře Alexandra Lukašenka. V předních liniích velmi často stály ženy. Dokument sleduje osudy tří z nich: Darji, Niny a Táni.

Pokud má přijít změna, musíme se jí stát my sami. Toto přesvědčení spojuje hrdinky filmu, které se navzdory šikaně autorit denně staví proti nespravedlnosti režimu. Darja se po zatčení svých kolegů*yň z lidskoprávního centra Vjasna rozhodne pokračovat ve své práci z exilu. V Bělorusku zatím dál s klidnou zarputilostí protestuje čtyřiasedmdesátiletá Nina, smířená s hrozbou zadržení. Táňa, zakladatelka lidskoprávního festivalu Watch Docs, žije v odloučení od svého muže a syna, kteří uprchli na Ukrajinu. Poté, co Rusko napadne celé ukrajinské území, čeká běloruskou občanskou společnost nový boj. I když se však kolem posledních vzdorujících v Bělorusku postupně stahují smyčky, naděje na změnu neumírá.


15:30

Na bedrech prezidentky Tchaj-wanu leží nelehké úkoly – pečuje o demokracii ve své zemi a zároveň stojí proti hrozbě agrese ze strany Číny. Při tom všem zůstává věrná svým hodnotám a svému lidu.

Režisérka Vanessa Hope podala oficiální žádost o filmování s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Úřad žádost nejen schválil, ale štábu se brzy podařilo dostat se k první prezidentce tak

blízko, že mohl natočit film o jejích dvou funkčních obdobích. Během sedmi let natáčení dokázala Jing-wen posílit nezávislost Tchaj-wanu i jeho vztahy s USA a postavila se čelem Číně. Snímek však není pouhým portrétem hlavy státu. Vypráví příběh o odvaze, nadějích a snech a skrze dodání historického kontextu zprostředkovává klíč k pochopení složité situace v regionu, kde se aktuálně hraje o světový mír. Zachycuje boj Tchaj-wanu o mezinárodní uznání, které neznamená nic menšího než právo na samotnou existenci tohoto ostrovního státu.


18:30

Výpravné drama sleduje strastiplnou odyseu dvou mladých Senegalců, kteří vyrážejí za lepší budoucností do Evropy. Režisér Matteo Garrone za film obdržel Stříbrného lva na Benátském filmovém festivalu.

Seydou a Moussa jsou bratranci žijící v Dakaru. Věří, že v Itálii je čeká snazší práce a větší svoboda. Poté, co se jim podaří získat potřebné peníze, se vydávají na cestu přes poušť a moře. Na ní musí čelit spalujícímu slunci, fyzické a psychické únavě i projevům lidské krutosti. Pro překupníky jsou přitom jen objekty bez práv a důstojnosti. Stejně jako tisíce dalších imigrantů*ek, jejichž příběhy se režisér inspiroval. Homérovské drama se senegalskými neherci v hlavních rolích neřeší politiku. Skrze podmanivé obrazy zprostředkovává bolest, zoufalství i naději lidí, kteří odhodlaně míří za svým snem.


Kompletní program festivalu v Olomouci:   https://jedensvetolomouc.cz


 

 

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)