Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje nadané a motivované studenty. Jednou z možností, jak se mohou mladí lidé na své cestě posunout dál, získat zajímavé dovednosti a znalosti a dozvědět se i mnohé o sobě, je unikátní kurz Leadership Matters! Dita Palaščáková, která je jeho garantkou, vysvětluje v rozhovoru, komu je určen a co obnáší.
V březnu skončil další ročník programu Leadership Matters!. Byl to už třetí běh kurzu, je tedy ideální čas se s Ditou Palaščákovou ohlédnout a zhodnotit dosavadní zkušenosti.
Je za tebou další z kurzů leadershipu. Jaký byl?
Zatím nemáme evaluace od účastníků, ale z mého pohledu byl povedený. Vytvořil prostor, kde mladí lidé s chutí a ambicí měnit svět kolem sebe měli pravidelnou příležitost otvírat s odborníky témata týkající se vedení a řízení sebe a ostatních. Struktura kurzu je daná, ale každý ročník je „svou náladou“ trochu jiný, protože jiná je i skupina studentů a diskuzemi hýbou jiné společenské trendy a okolnosti. Ten letošní byl ovlivněný změnami globální i lokální politické situace. Podařilo se nám vytvořit otevřený prostor, kde mohli studenti i lektoři jít do hloubky. Oceňuju, že jsme se nebáli mluvit o vlastních pochybnostech, o selháních ani o velkých ambicích. V přednáškách a workshopech nejde jen o teorii, ale především o práci na sobě, o schopnosti dát a přijmout zpětnou vazbu a o odvahu vystoupit ze své komfortní zóny. Mám radost, že se nám podařilo vytvořit bezpečný prostor, kde se tohle všechno mohlo dít.
Když se podíváme pár let zpátky, co tě přivedlo na myšlenku podobný kurz na univerzitě otevřít?
Prvotní impuls přišel od tehdejšího prorektora Univerzity Palackého Víta Procházky, který přinesl inspiraci z univerzit ve Spojených státech. Tam je běžné, že školy systematicky podporují rozvoj leadershipu u studentů, a to nejen jako soubor manažerských dovedností, ale jako schopnost nést odpovědnost, orientovat se ve složitých situacích a aktivně přispívat ke společnosti. Když jsme o tom začali společně přemýšlet, dávalo nám smysl podobný program vytvořit i u nás. Studenti na naší univerzitě získávají velmi kvalitní odborné znalosti, ale často nemají dost prostoru pro rozvoj dovedností, které jsou pro jejich další profesní i osobní život stejně důležité.
Jako třeba?
Například strategické myšlení, řízení změn, práce s týmem, komunikace, rozhodování v nejistotě nebo vedení lidí. Právě tyto schopnosti často rozhodují o tom, jestli se z dobrého odborníka stane člověk, který dokáže iniciovat změny, nést odpovědnost a přirozeně vést ostatní. Přitom část studentů už během studia tyto role vlastně přirozeně přebírá: vedou studentské projekty, spolky, někdy i vlastní startupy nebo komunitní iniciativy. Chybí jim ale bezpečný prostor, kde by mohli své zkušenosti reflektovat, sdílet je s ostatními a propojit je s širším kontextem. Chtěla jsem proto vytvořit prostředí, kde se mohou učit z praxe, vzájemně se inspirovat a postupně si uvědomovat, jaký typ leadera vlastně chtějí být.
Jsou univerzity tím správným prostředím pro získání takových dovednosti?
Myslím si, že právě univerzity mají v této oblasti jedinečnou roli. Nejsou jen místem předávání znalostí, ale i prostředím, kde se formují budoucí profesionálové, odborníci a často i lidé, kteří budou nést odpovědnost za směřování institucí nebo komunit. Leadership v našem pojetí totiž není pozice ani titul, ale spíše schopnost orientovat se díky hodnotám v komplexitě a nést odpovědnost za své jednání i za lidi kolem sebe. A jsem vděčná, že právě takové schopnosti je možné pod hlavičkou Talentovaný Palacký na naší univerzitě vědomě rozvíjet.
Jaký je výběr studentů? Kdo se může přihlásit?
Kurz je otevřen studentům napříč fakultami, ale výběr je záměrně selektivní. Nejde nám o průměrné „splnění podmínek“, ale o srozumitelnou motivaci a předchozí zkušenost. Uchazeči odpovídají písemně na čtyři otázky a po prvním kole výběru prochází osobním nebo skupinovým pohovorem, kde sledujeme mimo jiné jejich ochotu na sobě pracovat, přijímat zpětnou vazbu a aktivně přispívat do skupiny. Důležitá je pro nás vnitřní ambice růst a převzít odpovědnost za sebe a následně své projekty.
Co se naučí? Jaké schopnosti budou rozvíjet?
Kurz stojí na třech hlavních pilířích: sebereflexi, práci s druhými lidmi a strategickém uvažování o leadershipu. Nejde nám jen o to studenty naučit několik manažerských technik, ale spíše jim pomoci porozumět tomu, co znamená převzít odpovědnost v situacích, které jsou složité, nejisté a často se rychle mění. Velký důraz proto klademe na sebepoznání a práci s vlastními hodnotami. Studenti během kurzu reflektují své zkušenosti, přemýšlejí o tom, jak reagují ve stresu, jak se rozhodují a jaký typ lídra chtějí být. Součástí programu je také práce s odolností a sebepéčí, tedy schopností dlouhodobě zvládat tlak, pracovat s vlastní energií a udržet si v náročných situacích vnitřní stabilitu.
Druhou důležitou oblastí je práce s lidmi a komunikace. Studenti se učí dávat i přijímat zpětnou vazbu, pracovat s konflikty a budovat důvěru v týmu. Trénují také prezentaci a práci s publikem, protože schopnost jasně formulovat myšlenky a získat pro ně ostatní je pro leadership klíčová. Významnou část kurzu tvoří také řízení změn a orientace ve složitých situacích. Studenti se učí přemýšlet strategicky, rozhodovat se v nejistotě a pracovat s informacemi a daty při rozhodování. Důležitým tématem je také podnikavost a iniciativa, tedy schopnost vidět příležitosti, převzít odpovědnost za nápad a dotáhnout ho do realizace.
Kdo studenty tyto dovednosti učí?
Kurz je postavený na praktických cvičeních, simulacích a práci s konkrétními situacemi, které studenti sami přinášejí ze svého studijního nebo projektového života. Do programu zároveň vstupují lektoři a hosté z různých oblastí praxe, kteří sdílejí své zkušenosti s vedením lidí, řízením projektů nebo zvládáním změn. Studenti tak mají možnost vidět leadership z různých perspektiv a zároveň si postupně vytvářejí vlastní styl, jak s těmito situacemi pracovat.
Po třetím ročníku kurzu už je možné se ohlédnout: jaké tvoje představy se nenaplnily a co se naopak ukázalo jako velmi potřebné?
Některé věci už vidím realističtěji. Původně jsem si myslela, že budeme studenty učit konkrétní nástroje leadershipu, různé techniky plánování, vedení týmu, rozhodování nebo práce s konfliktem. Postupně se ale ukázalo, že ještě důležitější než samotné nástroje je vytvořit prostředí důvěry a otevřenosti. Teprve když se lidé cítí bezpečně, jsou ochotni sdílet vlastní zkušenosti, pochybnosti nebo chyby, a právě tam se odehrává největší učení. Na začátku jsem měla také určitou obavu, jestli je vlastně leadership jako téma na univerzitě dostatečně uchopitelný a potřebný. Není to klasická akademická disciplína a pracujeme s metodami, které jsou pro univerzitní prostředí někdy trochu netypické, například facilitací, koučováním, reflexí zkušenosti nebo prací ve skupině. Postupně se ale ukázalo, že právě tento přístup dává studentům něco, co jinde během studia často nezažijí.
Velmi dobře se také osvědčila interdisciplinarita kurzu. Do programu vstupují studenti z různých fakult a oborů, od humanitních věd přes medicínu až po přírodní obory. Díky tomu se během diskuzí potkávají různé perspektivy a zkušenosti, což celý program výrazně obohacuje. Zároveň jsme zjistili, že kurz vlastně není „nafukovací“. Každý rok narážíme na další témata, která by stálo za to otevřít – například networking, interkulturní komunikaci nebo práci v mezinárodních týmech. Ale čas je omezený a program musí zůstat soustředěný. Spíš než přidávat další a další moduly se snažíme držet prostor, ve kterém studenti mohou přemýšlet, diskutovat a učit se jeden od druhého.
Co mě velmi překvapilo a potěšilo, je silná potřeba mladých lidí mluvit o smyslu práce, hodnotách a osobní integritě. Leadership pro ně není otázka kariérního postupu nebo ambice, ale spíše hledání toho, jak mohou svou práci dělat odpovědně a s dopadem na společnost. V tom vidím velkou naději a zároveň snad potvrzení, že podobný prostor na univerzitě dává smysl.
Co se děje se studenty, kteří prošli těmito kurzy? Máš zpětnou vazbu, zda to, co se naučili, využívají v praxi?
S absolventy programu zůstáváme v pravidelném kontaktu. Řada z nich je dnes aktivní v různých organizacích a projektech mimo univerzitu, někteří zároveň působí i v různých strukturách Univerzity Palackého. Postupně se tak vytváří síť lidí, kteří mají podobnou zkušenost s programem a často se přirozeně potkávají i v dalších aktivitách.
Absolventy také zapojujeme do iniciativ spojených s programem Talentovaný Palacký, kde mohou sdílet své zkušenosti a inspirovat další studenty. Zároveň mezi nimi vznikla poptávka po tom, aby zůstali v kontaktu i dlouhodobě, proto nyní připravujeme alumni skupinu Leadership Matters. Jejím cílem je vytvořit prostor pro další setkávání, společné vzdělávání a profesní i osobní růst. Vnímám to jako přirozené pokračování programu, leadership se totiž nedá „naučit“ během jednoho semestru, je to spíš dlouhodobá cesta, na které je velmi cenné mít kolem sebe komunitu lidí, kteří procházejí podobnými výzvami.
Jak se podle tebe vlastně pozná leader?
Těch definic leadershipu je mnoho. Začnu ale tím, co leader podle mě není: není to funkce ani titul. Pozná se spíš podle toho, co se děje s lidmi kolem něj. Pokud lidé v jeho přítomnosti rostou, přebírají odpovědnost a mají chuť přicházet s vlastními nápady, je to velmi dobrý signál. Skutečný leader dokáže vytvářet prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně, ale zároveň jsou motivováni překračovat vlastní limity. Má schopnost nést odpovědnost, přiznat chybu a držet směr i v situacích, kdy není všechno jasné a jednoduché.
Pro mě je v leadershipu velmi důležitá také otázka hodnot. Hodnoty nejsou jen abstraktní slova, jsou to principy, podle kterých se člověk rozhoduje ve chvílích, kdy je situace složitá nebo kdy je pod tlakem. Právě v takových momentech se ukazuje, jestli člověk dokáže jednat v souladu s tím, čemu věří, a nést za to odpovědnost.
Zároveň si myslím, že leadership vždy začíná u schopnosti vést sám sebe. Pokud člověk neumí pracovat se svými emocemi, nejistotou nebo vlastním egem, je velmi těžké dobře vést ostatní. A osobně bych řekla ještě jednu věc: pro mě je leadership také schopnost neztratit důstojnost a směr ani v náročných nebo nejistých situacích. Nejde o to mít vždy jasné odpovědi, ale dokázat zůstat pevný ve svých hodnotách, zachovat respekt k sobě i k ostatním a pokračovat dál. Právě v takových chvílích se podle mě skutečný leader nejvíc pozná.