Entomologové z přírodovědecké fakulty zkoumají diverzitu brouků z druhohor

Vlevo nahoře nově popsaný rod a druh kovaříka (Kundrata et al. Cret. Res. 151), napravo nahoře přední část zástupce rodu Mysteriomorphus za využití metody konfokální mikroskopie (Kundrata et al. Cret. Res. 154), dole kousky jantaru obsahující zástupce čeledi Ischaliidae (Telnov et al., Cret. Res. 151).
Wednesday 13 December 2023, 15:00 – Text: Šárka Chovancová

Nové druhy brouků z období druhohorní křídy objevili letos entomologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a pomohli tak vědcům nahlédnout do doposud poměrně skryté rozmanitosti tohoto řádu hmyzu z období před několika desítkami milionů let. Olomoučtí odborníci se pod vedením Robina Kundraty z katedry zoologie podíleli na mnoha studiích a jejich objevy nových druhů z několika čeledí druhohorních brouků byly publikovány v prestižních časopisech Cretaceous Research a Palaeoentomology.

Vědci své bádání zaměřili především na výzkum diverzity brouků „uvězněných“ v přibližně 100 milionů let starém barmském jantaru. Na dvou těchto studiích se podílela také studentka navazujícího magisterského programu kombinujícího učitelství biologie a geologie Kateřina Třísková, která je již dva roky součástí týmu Robina Kundraty. V první z těchto publikací pomohla objevit zcela nový rod a druh kovaříkovitého brouka. „Kvůli jeho celkově ‚zlomenému‘ vzhledu jsme tohoto brouka původně nazvali pracovním názvem ‚breakdancer‘. Výsledky ukázaly, že tento druh patřil do skupiny, která je v současnosti druhově nejbohatší podčeledí kovaříků a do níž patří také známí hospodářští škůdci, napadající mimo jiné například brambory. Přestože dnes je tato podčeleď početná, o její diverzitě v rané fázi evoluce kovaříkovitých se mnoho neví. Také proto jsem se rozhodla toto téma podrobně prozkoumat," uvedla Kateřina Třísková.

V další studii věnované biodiverzitě uchované ve zkamenělé pryskyřici se Kateřina Třísková spolu se svým školitelem a kolegy z Velké Británie a Lotyšska podílela na správném zařazení nedávno popsaného brouka, o kterém vědci nevěděli, do které čeledi patřil. „Tento druhohorní rod brouků byl původně zcela chybně popsán v čeledi Lycidae. Později ho odborníci na tuto čeleď převedli do nepříbuzné nadčeledi Tenebrionoidea, avšak bez formální příslušnosti k některé z čeledí. My jsme na základě studia několika nově objevených exemplářů byli schopni zjistit, do které skupiny tento rod pravděpodobně patřil, a navíc jsme při té příležitosti také objevili další dosud nepopsaný druh tohoto rodu," podotkl Robin Kundrata.

K odhalení detailní morfologie tohoto unikátního brouka vědci využili také moderní rentgenovou výpočetní mikrotomografii, která umožňuje efektivní 3D rekonstrukci i takových fosilních exemplářů, jejichž uložení v jantaru není ideální. I díky tomuto postupu odborníci zjistili, že se v případě zde zkoumaného rodu jedná o vůbec první druhohorní nález čeledi Ischaliidae.

Robin Kundrata také vedl mezinárodní tým vědců, který se zabýval výzkumem vymřelé čeledi Mysteriomorphidae. Tato čeleď byla objevena teprve v roce 2019 a je známa pouze z druhohorního jantaru. Vědci nyní poprvé zkoumali samice této skupiny a také do Mysteriomorphidae převedli druh, který byl jiným týmem nesprávně popsán jako fosilní páteříček. Pomocí studia několika poměrně dobře zachovalých jedinců poté tým vědců zjistil, že tato čeleď brouků byla v období křídy druhově daleko bohatší, než vědci předpokládali. Využita při tom byla také metoda konfokální mikroskopie. Na výsledné publikaci se podílela i doktorandka Gabriela Pačková, která se fosilními brouky zabývá již od svého bakalářského studia.

Čtvrtá studie přinesla objev vůbec první známé fosilie málo probádané čeledi Phengodidae, jejíž zástupci jsou známí svou schopností bioluminiscence a přítomností nelétavých neotenních samic, které i v dospělosti vypadají jako larvy. „Náš objev je velmi důležitý pro pochopení evoluce a paleodiverzity této zajímavé skupiny brouků. Phengodidae mají centrum diverzity v Americe, kde se vyskytují tři větší podčeledi v přibližně 300 druzích, avšak nově objevená fosilie byla zřejmě příbuzná malé podčeledi Cydistinae, vyskytující se dnes v oblasti západní Asie," vysvětlil Robin Kundrata.

O této skupině čítající pouze sedm známých druhů vědci dlouho netušili, kam patří. Situace se změnila v roce 2019, kdy tým Robina Kundraty na základě sekvencí vybraných genů prokázal, že jde o palearktickou větev do té doby čistě americké světélkující čeledi Phengodidae

„Studium křídového barmského jantaru je naprosto klíčové pro odhalování tehdejší diverzity a složení komplexního paleoekosystému, ve kterém byl jantar produkován. Nejenže se dozvídáme, kteří brouci svítili již v éře dinosaurů, ale můžeme se například také dohadovat, zda měla unikátní fauna zachycená v barmském jantaru blíže k fauně Gondwany či Laurasie. Momentálně máme několik zajímavých studií v recenzním řízení a další, ještě mnohem zajímavější projekty, jsou těsně před dokončením. Jsem rád, že se na většině těchto projektů podílejí i mí šikovní studenti,“ dodal Robin Kundrata.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)