Ve dnech 20.–24. října 2025 se na Univerzitě Palackého v Olomouci konal intenzivní program Erasmus+ (BIP) Matky z multidisciplinárního pohledu. Týdenní akce přivedla dohromady studenty, výzkumníky a odborníky z celé Evropy, aby prozkoumali mateřství z pohledu literatury, sociologie, zdravotních věd, práva a sociální práce. Program byl příkladem principů multilaterální spolupráce, která již funguje tři roky, interdisciplinarity a praxe orientovaného učení, podporujícího dialog mezi teorií a zkušenostmi z reálného světa.
Interdisciplinární rámec a institucionální spolupráce
Program BIP společně organizovalo pět fakult Univerzity Palackého: Filozofická fakulta (Pavlína Flajšarová a Eva Klimentová), Fakulta zdravotnických věd (Helena Kisvetrová a Daniela Javornická), Právnická fakulta (Martin Faix), Přírodovědecká fakulta (Nikola Medová) a Pedagogická fakulta (Jiří Flajšar), z nichž každá přispěla svými jedinečnými oborovými poznatky. Tato institucionální spolupráce byla klíčovým prvkem koncepce programu a umožnila účastníkům přistupovat k mateřství nikoli jako k jevu v jedné oblasti, ale jako ke komplexnímu socio-kulturnímu, lékařskému a právnímu konstruktu. Administrativního zajištění celé náročné akce se brilantním způsobem zhostila Mgr. Marie Sieberová z Filozofické fakulty.
Během týdne se konaly semináře zaměřené na výzkumnou metodologii, literární a sociologické perspektivy, právní rámce a aplikovanou sociální práci, které demonstrovaly sílu interdisciplinárního přístupu k tématům souvisejícím s genderem a rodinou. Účastníci byli povzbuzováni, aby překročili hranice jednotlivých oborů a formulovali integrativní výzkumné otázky, které propojují humanitní vědy, sociální vědy a zdravotnictví.
Mezinárodní odbornost a akademická výměna
Program měl silný mezinárodní rozměr s hostujícími přednášejícími a odborníky z partnerských univerzit z celé Evropy. Mezi nimi byly prof. Mary Steen (Curtin University, Perth), která brzy obdrží Řád britského impéria (OBE) z rukou britského krále Karla III. za počiny v oblasti porodnictví a v péči o matky, prof. Alison Steven, doc. Jane Greaves (obě Northumbria University, Newcastle upon Tyne) a prof. Annamaria Bagnasco (University of Genoa), jejichž workshopy o metodikách systematického a integrovaného přezkumu poskytly účastníkům pevný základ pro výzkumný design. Jejich příspěvky odrážely důraz programu Erasmus+ na nadnárodní výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů.
Doktorandi z italské, irské, australské, slovenských a českých univerzit prezentovali svůj výzkum mateřství v různých akademických kontextech a získali zpětnou vazbu od českých i mezinárodních akademiků. Tento formát vytvořil prostředí pro obohacující mezigenerační a mezikulturní dialog a posílil výzkumné sítě začínajících vědců. Vzájemná zpětná vazba v rámci virtuální části přispěla k dalšímu rozměru vzájemné spolupráce.
Integrace teorie a praxe: praktické a terénní učení
V souladu s kombinovaným a prakticky orientovaným charakterem programu BIP byl program vyvážený mezi akademickými lekcemi a praktickým učením. Účastníci se zapojili do workshopů sociální práce, jako je Péče v pěstounských rodinách v Česku a Terapeutické rodičovství, vedených dr. Evou Klimentovou a Mgr. Petrou Pitrovou. Tyto lekce propojily teoretické rámce s případovými studiemi z reálného života a ukázaly, jak může výzkum ovlivnit sociální politiku a intervence.
Vrcholem aplikované části byla exkurze do Fakultní nemocnice Olomouc, kde účastníci navštívili oddělení sociální péče, aby pozorovali postupy podporující matky ohrožených dětí. Toto přímé setkání s odborníky z praxe poskytlo vhled do etických a sociálních rozměrů pečovatelské práce a systémů sociální podpory rodiny.
Rozšiřování perspektiv: právo, náboženství a kultura
Další lekce rozšířily zkoumání mateřství do právní a kulturní oblasti. Přednáška JUDr. Lenky Westphalové se zabývala náhradním mateřstvím a zdůrazňovala, jak právní systémy formují a regulují mateřskou zkušenost. Přednáška Dr. Nikoly Medové na téma Ženy a islám otevřela dialog o náboženství, identitě a právech žen, čímž dále obohatila globální perspektivu programu. Přednáška byla doplněna ukázkou pravidel odívání pro muslimské ženy v různých zemích.
Filozofická a pedagogická fakulta významně přispěly ke kulturnímu a literárnímu porozumění mateřství prostřednictvím sekcí vedených doc. Pavlínou Flajšarovou, doc. Marií Voždovou, doc. Kristýnou Solomon (všichni FF) a Dr. Jiřím Flajšarem (PdF). Tyto diskuse sledovaly zobrazení matek ve francouzské, britské, americké a německé literatuře. V rámci literárního bloku vystoupila také doktorandka Paula Riese (University of Limerick) nabídla komparativní analýzu traumatu a uzdravení v irských a německých románech. Tyto příspěvky podtrhly roli humanitních věd při interpretaci mateřství jako emocionálního, symbolického a narativního konstruktu.
Model spolupráce pro budoucí vzdělávání
Program „Matky v multidisciplinární perspektivě“ (BIP) ukázal, jak mohou intenzivní programy Erasmus+ fungovat jako laboratoře pro nadnárodní a mezioborové učení. Kombinací výzkumných workshopů, praktického školení a kulturní výměny podpořila tato akce udržitelná partnerství mezi fakultami a mezinárodními spolupracovníky. Když se účastníci sešli 24. října na rozlučkovém obědě, bylo jasné, že se programu BIP podařilo vytvořit komunitu praxe založenou na empatii a akademické zvídavosti. Spolupráce mezi pěti fakultami Univerzity Palackého, integrace teorie s praktickými zkušenostmi a zapojení mezinárodních odborníků učinily z programu vzor evropské spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání při řešení společensky důležitých témat, jako je mateřství, péče a rovnost pohlaví. Přidanou hodnotou bylo kvalitní simultánní tlumočení studentů translatologie anglistiky a amerikanistiky FF UP, kteří si zkusili vystoupit z komfortní zóny humanitních věd a tlumočit i zdravotnické obory a zároveň si tímto plnili odbornou praxi v reálném prostředí a čase (za vedení Dr. Veroniky Sejkorové z KAA).
BIP byl prezentován i na mezinárodním setkání aliančních univerzit v Amsterdamu, kde vzbudil velký zájem. Multidisciplinarita se ukázala jako velmi plodná a obohacující. Proto již plánujeme další ročníky v říjnu 2026 na téma kvalita života a říjen 2027 na téma trauma, kterých se potenciálně zúčastní ještě více univerzit (nově se připojí Islandská univerzita a Univerzita Rovira i Virgili), z nichž některé jsou členy naší Evropské univerzitní aliance Aurora.
Doc. Pavlína Flajšarová, katedra anlistiky a amerikanistiky FF UP