Olomouc (18. srpna 2021) – Novou webovou platformu Geoskop, podporující výuku zeměpisu na základních a středních školách, připravují geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Chystaný portál, který nabídne úlohy vhodné pro distanční i prezenční výuku, je nyní ve fázi technického vývoje a naplňování obsahu pilotními úkoly. Zprovozněn by měl být příští rok.
„Geoskop se snaží učitelům a žákům přinést moderní vzdělávací portál, na kterém najdou soubor logicky uspořádaných výukových a metodických materiálů a aktivit. Ty bude možné použít pro distanční i prezenční výuku zeměpisu na základních a středních školách. Při vytváření portálu i jednotlivých aktivit jsme se snažili vycházet z hlavních principů a požadavků moderní pedagogiky,“ uvedl vedoucí projektu Jan Hercik z katedry geografie Přírodovědecké fakulty.
Autoři při tvorbě portálu vycházejí z čerstvých zkušeností získaných v uplynulých měsících, kdy byla kvůli pandemii koronaviru ve školách zavedena distanční výuka. „Technické prostředky a nástroje, které tady už nějakou dobu existují, chceme využít k podpoře aktivizační výuky zeměpisu,“ podotkl Jan Hercik.
Internet podle něj nemusí být při výuce pouhým zdrojem textů, fotek či videí, ale může poskytnout i zábavnou formu učení. „Chceme žákům nabídnout prostředí pro interaktivní řešení zeměpisných úloh, v nichž zkoumáním konkrétního problému mohou objevit, prohloubit a fixovat obecnější geografické poznatky. Zároveň s tím budou rozvíjet nejen své digitální dovednosti a analytické myšlení, ale i mezipředmětový nadhled.“
Autoři projektu nyní provádí celostátní sběr dotazníků ke zkušenostem s distanční výukou na vysokých školách během uplynulých tří semestrů, které ovlivnila pandemie covidu-19. Postřehy vysokoškolských studentů budou užitečné nejen pro organizaci univerzitní výuky, ale lze je využít i při volbě metod a postupů distanční výuky pro nižší stupně vzdělávání.
Konference o podobách distanční výuky propojila učitele a studenty
Distanční výuka s sebou podle Jana Hercika přináší celou řadu didaktických, pedagogických i psychologických úskalí a rizik. „Obecně platí, že čím jsou žáci mladší, tím těchto rizik přibývá. Stejně tak tomu je i v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. I u nich se ukázalo, že distanční výuka pro ně většinou není to pravé ořechové,“ upozornil.
Při distanční výuce děti nemohou rozvíjet přirozené sociální kontakty s ostatními žáky. Často o tyto důležité kontakty kvůli dlouhodobému odloučení přicházejí. Další zásadní překážkou při distanční výuce bylo často nevyhovující prostředí, ve kterém se žáci museli vzdělávat. Domácí prostředí dětem při distanční výuce často neposkytuje dostatek klidu a soukromí.
„Po návratu dětí do škol se ukázalo, že pomyslné nůžky mezi žáky se kvůli dlouhé distanční výuce ještě více rozevřely. Další úskalí distanční výuky lze sledovat i z pohledu učitelů. Především v prvních týdnech a měsících se řada učitelů, často s minimálním metodickým vedením, odvážně pouštěla do doposud neprobádaných vod distanční výuky. Stejně jako u žáků se i v případě učitelů postupně začaly čím dál více rozevírat nůžky v kvalitě jejich výuky. Zatímco někteří zahlcovali žáky kvanty online testů a hodinami výkladu, jiní se snažili přicházet se zajímavými projekty či natáčeli výuková videa,“ dodal Jan Hercik.
O podobách distanční výuky v uplynulém roce, poznamenaném pandemií koronaviru, diskutovali 6. května účastníci úvodní on-line konference zaměřené na toto aktuální téma. Konference propojila učitele a studenty napříč všemi stupni vzdělávání. Přes osm desítek účastníků se virtuálně setkalo v platformě Zoom. Vyměnili si zkušenosti a postřehy ohledně výuky na vysokých, středních a základních školách, popsali nalezené problémy, slepé cesty distanční výuky i nová řešení, která mohou být při tomto způsobu vzdělávání užitečná.
Mnohé nástroje a postupy, o kterých účastníci konference diskutovali, bude možné použít i při prezenční výuce po návratu dětí a studentů z distančního režimu zpět do škol. Po společném plenárním setkání konference pokračovala ve dvou paralelních sekcích zaměřených na školní výuku zeměpisu a dějepisu. Na projektu Geoskop totiž participují i kolegové z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Do projektu TA ČR Geoskop: distanční výuka zeměpisu na základních školách a gymnáziích jsou zapojeny katedra geografie Přírodovědecké fakulty a katedra historie Filozofické fakulty UP spolu s Klvaňovým gymnáziem a střední zdravotnickou školou Kyjov, ZŠ TGM Otrokovice a ZŠ Jungmannova Litovel.
Kontaktní osoba:
Šárka Chovancová | redaktorka
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého
E: sarka.chovancova@upol.cz | M: 776 095 547