Kolik emisí produkuje univerzita? UP má první komplexní výpočet uhlíkové stopy
Univerzita Palackého si poprvé nechala komplexně spočítat svou uhlíkovou stopu. Analýza za rok 2024 ukazuje, že celkové emise univerzity dosahují bezmála 36 tisíc tun oxidu uhličitého v ekvivalentu (CO2e). Výsledky ukazují, že největší část emisí nevzniká v jejích budovách, ale nepřímo – při výrobě energií, nákupech nebo investicích. Přinášejí tak nejen souhrnné číslo, ale především podrobnější odpovědi na otázku, kde má smysl hledat úspory a jak o provozu univerzity uvažovat v širších souvislostech.
Studii pro Udržitelnou univerzitu zpracovala externí společnost CI3 podle mezinárodně uznávaných standardů GHG Protocol a normy ISO 14064. „Podobné analýzy dnes realizuje stále více univerzit i veřejných institucí. Vedle environmentálních důvodů hraje roli i tlak na transparentnost, požadavky poskytovatelů financí nebo snaha připravit se na budoucí regulace. V praxi to znamená, že instituce, které mají o svých emisích přehled, dokážou lépe plánovat investice, optimalizovat provoz a argumentovat při strategických rozhodnutích,“ vysvětluje Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.
Celková uhlíková stopa UP činí 35 963,6 tun CO2e. To pro představu odpovídá přibližně ročnímu provozu více než třinácti tisíc osobních automobilů nebo spotřebě energie podobného počtu domácností v EU.
Struktura emisí
Rozdělení emisí vychází z mezinárodně uznávané metodiky GHG Protocol (Greenhouse Gas Protocol), která standardizuje vykazování uhlíkové stopy organizací podle toho, odkud emise pocházejí a do jaké míry je může organizace přímo ovlivnit.
- Scope 1: Přímé emise, které vznikají například spalováním paliv v budovách nebo provozem vozidel, tvoří na univerzitě jen necelých pět procent celku.
- Scope 2: Významnější jsou emise spojené s nakupovanou energií, tedy zejména elektřinou a teplem, které představují zhruba 47 procent.
- Scope 3: Největší část připadá na nepřímé emise související s nákupy, investicemi, službami nebo cestováním. Ty tvoří přibližně polovinu celkové stopy.
Z výsledků tak vyplývá, že většina emisí nevzniká přímo na univerzitě, ale „v pozadí“ jejího fungování. Typicky jde o výrobu nakupovaného vybavení, stavební činnost nebo produkci elektřiny, kterou univerzita odebírá ze sítě.
Detailnější rozpad ukazuje, že největší položkou je právě elektřina, která se podílí zhruba 44 % na celkových emisích. Následují investice – tedy například výstavba nebo nákup technologií – s podílem kolem 16 % a dále nakupované zboží a služby s přibližně 15 %. Významnou roli hraje také teplo dodávané z centrálních zdrojů. Naopak relativně menší podíl mají služební cesty nebo odpady.
Rozdíly jsou patrné i mezi jednotlivými součástmi univerzity. Vyšší emise vykazují především fakulty s energeticky náročným provozem, například laboratořemi nebo specializovanými technologiemi. Největší uhlíkovou stopu má lékařská fakulta, následuje přírodovědecká fakulta a centrální jednotky včetně rektorátu. Nejde však o hodnocení „úspornosti“ jednotlivých součástí, ale spíše o odraz jejich činnosti a rozsahu.
Jak se uhlíková stopa počítá a k čemu slouží
Samotný výpočet je založen na sběru dat za kalendářní rok a jejich převodu pomocí emisních faktorů na jednotku CO2e, která převádí různé skleníkové plyny na společnou škálu podle toho, jak silně přispívají k oteplování, aby bylo možné jejich celkový dopad jednoduše porovnávat a sčítat. V případě přímých emisí a spotřeby energií jde o relativně přesná čísla, u nepřímých emisí (Scope 3) se používají zjednodušené modely – například přepočet finančních výdajů na průměrnou emisní náročnost daného odvětví.
„Analýza uhlíkové stopy nám pomáhá získat kvalitní data pro rozhodování – ukazuje nám, kde mají případná opatření největší efekt. Zatímco intuitivně se často soustředíme na provoz budov, výsledky ukazují, že klíčové jsou také nákupy, investice nebo způsob výroby energie, kterou instituce využívá,“ říká koordinátorka udržitelného UP Zuzana Huňková. „Analýzu budeme pravidelně opakovat, chceme ji například rozšířit o dojíždění zaměstnanců a studentů, pro nějž nebyla v této fázi k dispozici dostatečně spolehlivá data. Na podzim plánujeme také debatu nad aktuálními výsledky,“ uzavírá Miroslava Zavadil.
Podrobné výsledky za jednotlivé fakulty i oblasti činností jsou k dispozici v kompletní zprávě.