Kudy k moři a do hor aneb 5+1 tip na procházky Olomoucí v lockdownu

Fotogalerie: Martin Višňa
Tuesday 2 March 2021, 12:30 – Text: Martin Višňa

Na aktuálním omezení volnočasového pohybu pouze na území obce lze přece jen najít něco pozitivního – příležitost k poznání dosud neobjevených, dříve jen letmo spatřených nebo už pozapomenutých míst. Olomouc nabízí na svém území i pro omezený pohyb mnohé. S trochou nadsázky tu vedle památek jsou také hory a moře. Přesvědčit se o tom můžete s našimi vycházkovými tipy. 

Budeme rádi, pokud vám navržené trasy budou inspirací a pomohou vám překonat období bez cest do vzdálenějšího okolí Olomouce. Tras se samozřejmě nemusíte přesně držet, ani nemusíte vycházet například od Zbrojnice, jak jsme v některých případech navrhli. A stejně tak budeme rádi, pokud se s námi a ostatními, kteří tráví lockdown v Olomouci, podělíte například na Facebooku o další místa na území města, kam vyrážíte vyvětrat hlavu.

Chomoutovské jezero

S prvním tipem se vydáme za vodou, oním mořem, do Litovelského Pomoraví, chráněného území lužních lesů a luk podél meandrující řeky Moravy a jejích ramen a přítoků, o jehož ochranu se lvím podílem zasloužil bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UP, ekolog Otakar Štěrba. Nejeden Olomoučan totiž jistě zažil zklamání, když zjistil, že Geby, tedy jezero Poděbrady s oblíbenou restaurací, leží už na území sousední Horky nad Moravou. Nemáme ověřeno, jak je to se shovívavostí případných policejních hlídek v těchto místech, ovšem pokud by se vám po větší vodní ploše stýskalo, máme pro vás řešení. Chomoutovské jezero, nejsevernější výspu města Olomouce. Jezero vzniklé po těžbě štěrkopísku je přírodní rezervací, kde hnízdí tisícové kolonie racků a řada dalších druhů ptáků. Ke sledování zdejšího bohatého života slouží na jižním břehu vybudovaná pozorovatelna pro návštěvníky. Jezero, které je s rozlohou 85 hektarů téměř dvakrát větší než nejmenší obec v ČR Závist na Blanensku, se ale dá i celé obkroužit po tu více, tu méně zpevněných cestách. Okruh vydá na 6,5 kilometru a narazíte na něm mimo jiné na památný dub (ovšem ne ten známější Hromův, ten už je na katastru Bohuňovic). Připomíná vám pojmenování Chomoutova ještě něco? Ano, ve zdejším pivovaru vzniká UP Ale, který znáte z nabídky UPointu.

Trasa: cca 6,5 km / mapa
Terén s minimální náročností, okruh je tvořen pěšinami podél břehů i vedlejší silnicí.
Jak tam: Autem (z centra směr Uničov), případně autobusem linky 20 do zast. Chomoutov, škola.

 

Na okraj Litovelského Pomoraví

V Litovelském Pomoraví ještě chvíli zůstaneme. Na severním okraji Olomouce se totiž nabízí nenáročná vycházková trasa spojující chráněnou krajinnou oblast s další zajímavou lokalitou, Černovírským slatiništěm, které je již více než sto let využívané pro vodárenské účely. Obě území jistě nejsou cyklistům nebo in-line bruslařům neznámá, vedou tu oblíbené stezky, které lze propojit prokličkováním v černovírských ulicích. Navržená trasa, která je však vhodná spíše pro pěší či běžce, spojuje cestu Černovírským lesem s in-line okruhem na Hejčínských lukách přes zahrádkářskou kolonii a kolem jezírek v blízkosti Lazeckého fortu. Stačí z kraje Černovíra zamířit kousek proti proudu Trusovického potoka, přejít jej a následně i Moravu. K Černovírskému slatiništi, o jehož vývoji, obyvatelích, vyvěrající kyselce a vodárenském využití (a mimo jiné i parní vodárně, která tu stále stojí) leccos prozradí naučná stezka, je možné se dostat klidnou cestou podél šternberské tratě. Stejně tak později na hejčínských in-line stezkách není třeba stále uhýbat projíždějícím, lze se projít kolem někdejší Bázlerovy pískovny s malým jezírkem a pak od zahrádek zamířit podél Mlýnského potoka zpět do centra města. Ještě je ale třeba upozornit na dvě zajímavosti, které si zaslouží pozornost: V místech, kde trasa přechází hlavní železniční trať, stával v minulosti dvojitý fort střežící právě přístup k olomoucké pevnosti po kolejích. V těsné blízkosti in-line okruhu se pak ve stínu stromů nachází pietní místo – pomník tu mají účastníci přerovského povstání z konce druhé světové války popravení na zdejší střelnici.

Trasa: cca 11 km / mapa
Z hlediska terénu není trasa vůbec náročná, převýšení je minimální a velkou část lze absolvovat po zpevněných cestách. V některých úsecích je však nutné počítat s možností bláta, zejména v oblasti Hejčínských luk. 

 

Z Neředína do Nemilan

Procházka plná výhledů na Olomouc a její blízké okolí se nabízí na západním, respektive jihozápadním okraji města. Traduje se, že ten vůbec nejhezčí výhled je z terasy Centra kinantropologického výzkumu FTK UP, tam se ovšem každý nedostane. Nicméně už z parkoviště u konečné tramvaje u krematoria, kde stojí i milník připomínající někdejší římský tábor v těchto místech, se nabízí pěkný pohled směrem ke Šternberku a Jeseníkům. A když projdete neředínským univerzitním kampusem a vydáte se po cestě podél areálu letiště, budete mít Olomouc také jako na dlani, o kus dál se pak ukáže i hněvotínský kostel a Velký Kosíř. Na takzvaném Neředínském horizontu minete i jednu z bývalých pevnostních pracháren. To už jste blízko Nové Ulice a nákupní zóny na Horním lánu, kterou projdeme do staré části Slavonína. Od pěkného kostelíku sv. Ondřeje vystoupáme za dalšími výhledy na Zlatý vrch, kde se mezi zahrádkami schovává fort XI zvaný též Kyselovský. V cestě můžeme pokračovat přes dálniční obchvat – bude to dost rušný úsek, ovšem po chvíli se dá dojít k soše sv. Kryštofa, patrona poutníků, který tu bdí nad provozem. Pak už stačí jen sejít dolů k prostějovské trati a dojít do Nemilan na autobus, případně pokračovat po svých kolem rybníku Hamrys na Nové Sady a Povel a dále k centru.

Trasa: cca 10 km / mapa
Po trase je nutné počítat s možností rozbahněných úseků, zejména v oblasti tzv. Neředínského horizontu a při železniční trati v Nemilanech, a také s mírným převýšením.
Jak tam: Na Neředín tramvají linky 7 a U, z Nemilan zpět do centra autobusem linky 17.

 

Po březích Moravy

Zpět k řece Moravě. Po jejích březích se lze z centra Olomouce dostat nejen na sever do Černovíra k výše zmiňované trase na okraji Litovelského Pomoraví, příjemná procházka se nabízí také po proudu řeky. Vyrazit na ni můžete například z geoparku u přírodovědecké fakulty, po nedávno nově upraveném nábřeží na Envelopě. Od třídy Kosmonautů a kolem Šantovky to sice není úplně procházka zelení, ovšem za soutokem Moravy a Mlýnského potoka a mostem ve Velkomoravské má už břeh podstatně přírodnější podobu. Zvlášť když od kojeneckého ústavu budeme pokračovat po pěšině na levé straně toku, která nás dovede k dřívějšímu meandru řeky a přístavišti, kde kotví výletní Ololodě kapitána absolventa FTK UP Šimona Pelikána. Cesta následně ústí do hlavní silnice z Nových Sadů do Holice, po které je nutné kousek opatrně urazit, abychom mohli objevit Ameriku. Tak se nazývá příjemná lokalita se soustavou jezírek v místě druhého z někdejšího fortů střežících železniční trať. Odtud to pak není daleko do Holice anebo přes nedávno vysázený Holický les k univerzitnímu areálu na Šlechtitelů na městský autobus do centra.

Trasa: cca 8 km / mapa
Terénem nenáročná trasa, je však nutné počítat s možností rozbahněných úseků na nábřežních pěšinách a stezkách. Část trasy vede po hlavní silnici z Nových Sadů do Holice, nutná ostražitost.
Jak tam: Z Holice zpět do centra se lze dostat autobusy linek 12 a 19, případně ze Šlechtitelů autobusy linek 13 a 22. Anebo pěšky ulicemi Holická a Tovární.

 

Na Kopeček polem nepolem

Tento tip by mohl uspokojit milovníky horských výšlapů, pokud tak můžeme s nadsázkou nazvat zdolání Svatého Kopečku. Ale proč ne, vždyť slavný žlutavý kostel vlá na hoře zelené o více než sto padesát metrů výše, než je položen střed města, a to už je v hanáckých poměrech sakra výška, navíc z geomorfologického hlediska jde už o Nízký Jeseník. A pokud se necháte vést navrženou trasou, dostanete se nejvýše a téměř nejvýchodněji, co to na území Olomouce vůbec jde. Jen doporučujeme dobře zvážit vhodnou obuv, protože z Chválkovic nevyrazíme po oblíbené cyklostezce, ale po polních cestách k Droždínu a ty teď s přicházejícím jarem mohou být dost blátivé. Zato se mezi poli dosytosti nabažíte pohledu na poutní baziliku, onu wolkerovskou korouhev hanácké krajiny. Než k ní ale dorazíte a budete si moci užít genia loci místa a výhledu na Olomouc a její okolí, projdete i další městskou část Lošov a uprostřed kvůli kůrovci prořídlých lesů narazíte na samotu Zdiměř, radíkovskou pevnůstku a vysílač. A pokud budou u vstupu do zoo vyhlížet návštěvníky lemuři, zastavte se u nich, musí jim být smutno.

Trasa: cca 14 km / mapa
Celkové převýšení kolem 250 metrů, nejvýraznější stoupání v Droždíně. Na polních cestách před Droždínem i ve stoupání mimo pevné cesty ke značené turistické trase nutno počítat s možností rozblácených úseků. V lese pak trasa vede převážně po lesních silnicích.
Jak tam: Do Chválkovic i následně ze Svatého Kopečka lze jet autobusem linky 11.

 

Parkolečko

Na závěr tip přímo ze středu města. Není pochyb, že v těchto dnech zamíří do parků v centru za kouskem přírody a trochou pohybu více lidí než obvykle. Není ovšem nutné se omezovat jen na korzování po Rudolfově aleji, běh kolem sochy Boženy Němcové a obdivování panoramatu sv. Michala a nejen univerzitních budov na hradbách v Bezručových sadech. Vyzkoušejte pětikilometrovou trasu kolem centra, pracovně nazvanou Parkolečko. Propojuje trojici velkých historických parků, tedy Bezručovy, Čechovy a Smetanovy sady, s parkem pod dómem či parčíkem na Střelnici a sportovními areály v Legionářské ulici. V některých úsecích příliš živo nebude, přitom třeba pohledu na katedrálu a budovy Arcidiecézního muzea nelze odolat. Na trase je ovšem nutné skousnout několikeré přecházení rušných ulic. Na druhou stranu pokud by pět kilometrů někomu bylo málo, může si okruh z parku pod dómem prodloužit ještě proti proudu Mlýnského potoka až k lanovému centru blízko Sportovní haly UP.

Trasa: cca 5 km / mapa
Okruh kolem městského centra vede po celou dobu po pevných stezkách, chodnících či silnicích, je vhodný i pro děti.

Back