Letní putování: Pět výletů na dohled Trojice

Čestný sloup Nejsvětější Trojice. Na dalších fotografiích pak záběry z míst plus minus deset kilometrů od sloupu.
Foto: Martin Višňa
Saturday 25 July 2020, 6:00 – Text: Martin Višňa

Prozatím jsme se v Letním putování drželi spíše dále od Olomouce, spoustu pěkných míst a zajímavostí ale nabízí i bezprostřední okolí města. A tak jsme stanovili sloup Nejsvětější Trojice za střed pomyslné kružnice o poloměru deset kilometrů a vybrali pět tipů na výlet či procházku vesměs na dosah městské hromadné dopravy. Podíváme se k Hněvotínu, do Velkého Týnce nebo do Litovelského Pomoraví.

Samotnému sloupu Nejsvětější Trojice věnujte ale také trochu pozornosti, a to nejen kvůli květinové výzdobě, kterou na léto dostal. Letos si totiž připomínáme dvacet let od zápisu tohoto barokního skvostu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 

Hněvotínské skály a výhledy

O Hněvotínu se v poslední době mluví především kvůli záboru kvalitní orné půdy pro rozšiřující se průmyslovou zónu, rozrůstá se ale i obec samotná, neboť je oblíbenou lokalitou pro rodinné bydlení blízko města. Turisticky je Hněvotín na první pohled spíše jen jednou z vesnic na cestě k Velkému Kosíři, ovšem kostel sv. Leonarda nebo mariánská arkádová kaplička u kruhového objezdu si druhý pohled zaslouží. Mezi další zajímavosti patří například fit stezka, kterou jako svoji první realizaci vybudovali tehdejší studenti Univerzity Palackého Jakub Kriško a Tomáš Macoun. Z Hněvotína, kde se dříve vyráběly tvarůžky téměř v každém domě, pak pocházela jistá Anna Sekaninová, která položila základ výroby tvarůžků v Lošticích. 

Kromě toho se u Hněvotína také krátkou dobu těžil vápenec, lokalitě s opuštěnými lomy na návrší při silnici na Žerůvky místní říkají prostě Skaly. Na Skále se pak jmenuje národní přírodní památka vyhlášená na části návrší, kde jako na jediném místě u nás roste mateřídouška vejčitá kraňská. Někdejší těžební lokalita je z velké části volně přístupná, z hrany největšího ze zdejších lomů je pěkný výhled na Velký Kosíř a jeho okolí. S využitím olomoucké MHD můžete na procházku do těchto míst vyrazit z technologického parku, po polňačce to k lomům není vůbec daleko. Po silnici od Žerůvek pak můžete zamířit přímo do Hněvotína a dále pokračovat mezi poli až do Topolan, kde stojí za pozornost minimálně smírčí kříž s vytesanou tesařskou sekerou, který má být upomínkou na vraždu švédského oficira místním mladíkem. V Topolanech je možné sednout na městský autobus, také se ale nabízí varianta dojít až k neředínskému krematoriu po polňačkách okolo Ústína a Křelova. 

Technologický park – Hněvotín – Topolany

Trasa: 8 km / mapa 

Nenáročná procházka, většinou vedená po polních cestách a pěšinách. Trasa je bez problémů sjízdná na kole nebo i s dětským kočárkem (není-li zrovna po dešti). 

Jak tam: Busem linky 28 na konečnou zastávku Technologický park. Zpět pak busem linky 26 z Topolan. 

 

Za patronem poutníků a řidičů

Snad není řidiče, který by si při jízdě po jižním obchvatu Olomouce nevšiml obří bronzové sochy tyčící se nad estakádou u Nemilan. Golem? Ale kdeže! Jde o svatého Kryštofa, patrona poutníků, řidičů a cestujících, také leteckých záchranářů, jehož autorem je Marius Kotrba, osobitý umělec z Beskyd, který se dožil pouze jednapadesáti let. Jeho dílem je například i socha Spravedlnosti před Nejvyšším správním soudem v Brně, které se přezdívá Exekutor, který krade pračku. U olomouckého obchvatu původně měla stát jakási symbolická brána, ale Kotrba si prosadil čtyřmetrového obra s dítětem na rameni. Tím dítětem je podle legendy sám Ježíš Kristus a spolu s ním obr, který po křtu přijal jméno Christophorus (ten, co nosí Krista), nesl na svých ramenou všechnu tíhu světa. 

Ke svatému Kryštofovi vykročenému a hledícímu vstříc Olomouci se dá celkem pohodlně dostat po polních cestách od Nemilan, Nedvězí nebo Kožušan. Navržená téměř devítikilometrová trasa procházky začíná na vlakovém nádraží v Blatci, polňačkami a přes Kožušany-Tážaly jsme za hodinku chůze u sochy, od níž je krásný výhled zejména na okolí jižních částí Olomouce, Svatý Kopeček a lze vidět i dóm a další dominanty města. Od sochy je nutné sejít pod dálnici a podél trati se přiblížit Nemilanům. Protože je ale procházku možné spojit i s výhledem na zbytek města a jesenické vrcholky v pozadí od tzv. kyselovského fortu XI, po silnici v hlubokém úvozu opět vyjdeme k zahrádkářské kolonii na Zlatém vrchu. A pak pomalu sejdeme ke slavonínskému kostelu sv. Ondřeje a jsme na dohled Hornímu lánu a tramvajovým zastávkám. 

Blatec – Nemilany – Slavonín

Trasa: 8,7 km / mapa  

Nenáročná procházka, vedená zčásti po polních cestách a zčásti po silnici a v slavonínských ulicích. Bez problémů sjízdné na kole i s dětským kočárkem. 

Jak tam: Osobním vlakem směr Prostějov do zastávky Blatec. 

 

Z lomu k mohyle

Grygovské lomy jsou oblíbeným cílem vycházek zejména na začátku jara, kdy na zdejších vápencích kvetou stovky chráněných konikleců velkokvětých. Ovšem svůj půvab mají Cigánské zmoly a Strejčkův lom celoročně, i bez fialově modrých květů. A to Grygov nabízí zajímavostí více, vedle známého lesa Království třeba památkově chráněné budovy vlakového nádraží z roku 1901 nebo okružní naučnou stezku, která vás dovede ke zdejším lomům, ale je z ní také výhled na Olomouc – a to nejde o žádné výrazné stoupání.

Ještě lepší výhled, byť mimo jiné na děsivě rozlehlé sklady Kauflandu, se otevírá z vrchu Hradisko, který se zvedá nad nedalekým Velkým Týncem. A právě tady zbudovali Velkotýnečtí kamennou mohylu jako památník osvobození a zároveň připomínku padlých v první světové válce (později byly osazeny i desky na paměť obětí druhé světové války a osvobození rudou armádou). Slavnostního odhalení památníku se v roce 1921 zúčastnil i prezident T. G. Masaryk, pro Čechy žijící v okolí převážně německé Olomouce to byla velká společenská událost (více se můžete dozvědět tady). K mohyle se dá od grygovských lomů dostat příjemnou procházkou (odmyslíme-li si nutný přechod rušné olomoucko–přerovské silnice u Krčmaně) po zelené turistické značce za zhruba dvě hodiny. Po cestě je možné chvíli pobýt u lesní vodní nádrže, za pozornost stojí také několik dochovaných usedlostí v Přestavlkách. Pěkně a udržovaně působí i ulice Velkého Týnce, jemuž vévodí kostel Nanebevzetí Panny Marie, v jeho těsném sousedství pak stojí barokní zámek, kde sídlí obecní úřad, ale také tu je restaurace. Z Týnce je pak možné vyrazit přes Vsisko, které se také pyšní zámečkem, podél silnice k nákupnímu centru Olympia, anebo dále po zelené značce přes pole a kolem pozůstatků jednoho z olomouckých fortů do Holice. 

Grygov – Přestavlky – Velký Týnec – Olympia

Trasa: 14,4 km / mapa

Na trase, která vede zčásti po lesních či polních cestách, zčásti po silnicích je nutné počítat s mírným převýšením. Stejně jako v předchozích případech by trasa neměla být problém ani pro cyklisty. 

Jak tam: Osobním vlakem směr Přerov do zastávky Grygov. Zpět z Velkého Týnce příměstským autobusem nebo si trasu prodloužit až do Holice na MHD. 

 

Ke svatokopecké bazilice oklikou

Připomínat v olomouckých tipech na výlet Svatý Kopeček, onu slavnou korouhev krajiny, je možná nošením dříví do lesa, už jste se ale někdy vydali k poutní bazilice z Bukovan? A navíc slušnou lesní oklikou? Vězte, že je to příjemná procházka, byť lesy, kudy trasa vede, v posledních letech notně prořídly a některá místa vypadají trochu jako po apokalypse. Hned kousek za Bukovany stojí ve stínu bříz malebná barokní kaplička sv. Donáta, při průchodu Lošovem se lze zastavit u zdejší hvězdárny, minimálně kvůli výhledu do okolí. Pak už se vydáme po lesních cestách k radíkovskému rozhlasovému a televiznímu vysílači a fortu, který je poslední pevnůstkou vybudovanou v rámci opevňování Olomouce. Ještě než k němu dojdeme, narazíme u samoty Zdiměř na takzvaný jubilejní kámen připomínající čtyřicet let panování knížete Jana II. z Lichtenštejna. 

Od fortu se pak můžeme držet naučné stezky, která dovede jednak za výhledem na masiv Oderských vrchů, ale především k torzu někdejšího středověkého kartuziánského kláštera, který chvíli sloužil i jako bašta husitů proti katolické Olomouci. Dnes jsou rozlehlé zříceniny oblíbeným výletním cílem místních a dějištěm dětských her. A nyní se již začneme stáčet ke Svatému Kopečku, ke vstupu do zoo je to necelá hodinka procházky, k bazilice s expozicí muzea Matice svatokopecké či k vile Jiřího Wolkera s vyhlídkou je to ještě o pár minut více. A pak už je jen otázka, jestli po prohlídce zdejších zajímavostí a případném osvěžení sednout na autobus do města u baziliky, anebo ještě sejít poutní alejí až k zastávce v Samotiškách.

Bukovany – Lošov – fort Radíkov – Kartouzka – Svatý Kopeček

Trasa: 13 km / mapa  

Trasa vede z velké části po zpevněných lesních a polních cestách, problematický může být po dešti snad jen úsek před Lošovem. S výraznějším stoupáním je nutné počítat zejména v úseku od kartouzky. 

Jak tam: Busem linky 15 na konečnou v Bukovanech, zpět busem linky 11 směr Hlavní nádraží. 

 

Za Janem Opletalem a hanáckými žudry

Trasa posledních z pětice okoloolomouckých výletů vede po okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Začátek nemůže být nikde jinde než v příjemném a naučném areálu centra ekologických aktivit Sluňákov v Horce nad Moravou, kde se lze o přírodě Pomoraví leccos dozvědět. Nutno také připomenout, že CHKO letos slaví 30 let od svého vyhlášení, na čemž měl lví podíl autor definice říční krajiny, ekolog, vodák, horolezec a spisovatel, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UP a zakladatel zdejší katedry ekologie Otakar Štěrba. U burácejícího hynkovského jezu mu byl před nedávnem odhalen pomník, ke kterému se sluší zajít. Mimochodem Otakar Štěrba je in memoriam nominován na Cenu Olomouckého kraje za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí, viz zde.

Tato procházka je spojena ještě s dalším jménem. Na kraji Lhoty nad Moravou se totiž narodil, jak připomíná pamětní deska na domě č. 34, Jan Opletal, student medicíny, který byl smrtelně zraněn při protinacistické demonstraci v říjnu 1939. Jeho pohřeb přerostl v další demonstraci, na což nacisté zareagovali uzavřením vysokých škol, zatýkáním, popravami a deportací studentů do koncentračního tábora. Hrob Jana Opletala můžeme najít na hřbitově v nedalekém Nákle. Čtrnáctikilometrovou procházku, která vede mimo jiné také kolem pískovny Náklo alias oblíbeného hanáckého moře, pak můžeme zakončit třeba návštěvou Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích či minimálně věnováním špetky pozornosti dvěma dochovaným žudrům, dříve typickým stavebním prvkům hanáckých gruntů, nebo moderní kapli sv. Cyrila a Metoděje.  

Horka n. M. – Hynkov – Lhota n. M. – Náklo – Příkazy

Trasa: 14 km / mapa  

Pohodová procházka či projížďka po zpevněných cestách a silnicích v rovinaté krajině, nejnáročnější jsou neustálé útoky komárů. 

Jak tam: Busem linky 18 nebo 20 do Horky nad Moravou, zpět osobním vlakem na Olomouc hl. n.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)