Letní putování: Rodným krajem lišky Bystroušky

Domovem lišky Bystroušky je Mohelnicko.
Foto: Martin Višňa
Saturday 1 August 2020, 7:00 – Text: Martin Višňa

Mazanou lišku Bystroušku si spousta lidí díky Rudolfu Těsnohlídkovi spojuje s hlubokými lesy v okolí Bílovic nad Svitavou, díky opeře Leoše Janáčka zase s prostředím obory, kterou střeží hukvaldský hrad. Skutečný domov Bystroušky je ale třeba hledat jinde, a sice v mohelnických městských lesích na dohled pohádkového Bouzova a tvarůžkové metropole Loštic.

Nalezeného liščího mláděte se měl ke konci 19. století ujmout revírník Ferdinand Mayer z myslivny na Stříteži. Jak liška mezi ostatními domácími zvířaty rostla, hajného rodina s ní měla nejednu starost. Mayer o trápení s chytrou, až vychytralou liškou vyprávěl svému kolegovi z Veselí Gustavu Kořínkovi a ten zase příhody s nezbednou liškou vykládal Stanislavu Lolkovi, pozdějšímu uznávanému malíři, který se u Kořínka učil základům myslivosti. Lolka příběhy inspirovaly k namalování série téměř dvou stovek kreseb, které se později staly podkladem Rudolfu Těsnohlídkovi pro literární zpracování. Příběhy lišky, původně pojmenované Bystronožka, sazečem však překřtěné na Bystroušku, začaly vycházet v Lidových novinách na pokračování a nakonec i knižně – mimochodem letos je to rovných sto let. Těsnohlídek ale děj po dohodě s Lolkem zasadil do lesů okolo Bílovic u Brna, které znal mnohem lépe než Mohelnicko. Vydané dílo pak inspirovalo ke složení opery Leoše Janáčka, přičemž i on přenesl dění do sobě známého prostředí, k hradu Hukvaldy. Premiéru měla opera v brněnském Národním divadle v listopadu 1924 a lišku Bystroušku proslavila po celém světě.

Ale zpět do lesů Zábřežské vrchoviny na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje. Myslivna na Stříteži, kde byla Bystrouška doma, stojí v místech někdejší vsi, v níž byl podle historiků i farní kostel – u myslivny se našla pozdně románská kamenná křtitelnice, která je k vidění v mohelnickém muzeu, i lidské kosti, důkaz, že se tu pohřbívalo. Na blízkém kopci zvaném Zámeček prý stávala i tvrz. Když ale ves během válek v 15. století zanikla, zůstal pouze jediný statek, který koupilo město Mohelnice a udělalo z něj svoji myslivnu. Ta je dnes jako pěkně dochovaná ukázka čtyřbokého statku hřebečského typu památkově chráněná. (Mohelnice i některé vesnice v okolí se k oblasti Hřebečska s převahou německého obyvatelstva také řadily.) Památkou je i křížová cesta, jejíž zastavení v podobě pískovcových pilířů s obrázky poutníka dovedou od myslivny ke kapličce Narození Panny Marie z poloviny 19. století. Tu místní vystavěli na paměť zázraku, kdy po vichřici, která zpustošila většinu lesa, zůstala stát jen mohutná jedle s připevněným mariánským obrázkem.

Myslivnu i křížovou cestu sice najdeme uprostřed lesa, ale není důvod bát se bloudění. Spolehlivě sem totiž přivede červená turistická značka z Loštic, která následně pokračuje pod Bouzov, a také Naučná stezka lišky Bystroušky tvořící 25kilometrový okruh z Loštic přes Střítež a Bouzov zpět do Loštic. Náš výlet krajem lišky Bystroušky bude o něco kratší a začne v Bouzově. O pohádkovém hradu jistě není nutné se více rozepisovat, postačí jen zmínka, že jeho romantická a filmaři oblíbená podoba je výsledkem zásadní přestavby na přelomu 19. a 20. století. Jak hrad vypadal před ní, ukazuje vedle starých zobrazení také například nedávno představený 3D model vytištěný v tiskovém centru UPrint 3D (viz zde). Za pozornost stojí i městečko pod hradem s kostelem sv. Gotharda, upraveným náměstíčkem, kterému dominuje budova obecního úřadu nebo historickým areálem, v němž se tyčí Trojský kůň – zde se vyřádí zejména děti.

Z bouzovského vrchu pak již vyrazíme na cestu. Hned v úvodu nás čeká sestup do části Doly a k řece Třebůvce a následně zase výstup k Bezděkovu na protější straně údolí – a ještě i z této pěkné osady vede cesta do kopce. Jde o největší stoupání na trase, odměnou ale při každém ohlédnutí bude krásný výhled na okolní zvlněnou krajinu, na níž jako pomyslná třešnička na dortu trůní bouzovský hrad. Zpod vrcholu Placvary během chvíle sejdeme k Veselí, kde zamíříme nejprve na hřbitov, v rodinném hrobě tu navždy odpočívá jeden z otců Bystroušky, revírník Gustav Kořínek. Samotná vesnička rozložená ve svahu s řadou víceméně dochovaných původních usedlostí má své kouzlo, zároveň je to odtud jen necelé tři kilometry mírného stoupání lesem k myslivně, kde byla mazaná liška doma. Možná že cestou nějaké její pravnuky zahlédneme, anebo snad jiné tvory, ve zdejších lesích prý je dost živo (bohužel tu ale úřaduje i kůrovec). U myslivny je zatím možné běžně jen posedět a vyfotit se jako liška u tabule naučné stezky, v blízké budoucnosti by tu ale mělo být centrum ekologické výchovy a veřejně přístupná expozice věnovaná – hádejte komu – ano, Bystroušce.

Křížovou cestou od myslivny ještě trasa mírně stoupá, nejvyššího bodu ve výšce 528 metrů nad mořem dosáhne před samotou Malá Střítež. Když pak po dalších více než dvou kilometrech sejdeme až na kraj lesa nad Svinovem, naskytne se nám výhled na kus Lošticka a Mohelnicka s Jeseníky v pozadí. Od Líšnice je naším průvodcem i potok Podhrádek, na němž bylo v žádlovickém zámeckém parku vybudováno několik rybníků a před Lošticemi také retenční nádrž, která bývá obsypaná rybáři. Dominantami parku, který byl koncipován jako botanická zahrada a v současnosti je využíván mimo jiné jako závodiště pro parkour, je chráněný buk a dub Mitrovský, jeden se tyčí do výšky 33, druhý 27 metrů. Nepřehlédnutelný barokní zámek zatím není veřejnosti přístupný, dlouhou dobu tu sídlilo zemědělské učiliště a nyní probíhá postupná rekonstrukce, která ho má přeměnit na archeologické centrum.

Nyní již zbývá jen kousek cesty po pěšině podél retenční nádrže a vyjdeme u loštické synagogy. Klasicistní svatostánek je spolu se hřbitovem nad druhým koncem města nejvýznamnějšími památkami na loštickou židovskou obec, která byla zdecimována během druhé světové války. Synagoga poté sloužila mimo jiné jako skladiště, nedávno prošla nákladnou rekonstrukcí a je v ní umístěna stálá muzejní expozice a knihovna Otty Wolfa, rodáka z blízké Mohelnice a autora deníku, o němž jsme psali v jednom z předchozích tipů na výlet. Muzeí Loštice, kde žije na tři tisíce obyvatel, nabízejí více, přímo v centru můžete navštívit denně otevřené Muzeum olomouckých tvarůžků, v Olomoucké ulici nahlédnete do historie gramofonů a v Památníku Adolfa Kašpara do historie města. Na malované autobusové zastávce v Moravičanské ulici se můžete zase potkat s Bystrouškou, přímo naproti pak bydlí pod moravskou vlajkou snad nejznámější loštická osobnost dneška řezbář Jaroslav Beneš, mimo jiné autor loštického betlému. Ale protože toho už jistě máte po osmnácti kilometrech dost, což takhle zavítat na závěr do Tvarůžkové cukrárny či do Kavárny a galerie U Lišky Bystroušky na originální zákusek?

Tip na výlet krajem lišky Bystroušky

Trasa: 18 km / mapa
Středně náročná trasa kopcovitým terénem, vedená zejména po zpevněných polních a lesních cestách. Sjízdná i na kole, snad jen úsek kolem žádlovické nádrže je třeba objet po silnici. Většina trasy je vhodná i pro terénní dětský kočárek, avšak malé turisty jistě potěší zkrácení na to nejzajímavější – Bouzov, procházku z Veselí k myslivně a křížové cestě a zákusek v Lošticích.
 
Jak tam?
Hromadnou dopravou se při ranním cestování k Bouzovu nevyhnete přestupu mezi autobusy či z vlaku na autobus, a sice v Litovli či v Mohelnici. Z Loštic pak pravidelně zajíždějí autobusy k vlakovým nádražím v Moravičanech a v Mohelnici, obě stanice jsou na hlavní trati.
Autem trvá cesta z Olomouce na Bouzov zhruba půl hodiny, z dálnice D35 sjedete u Litovle na konickou silnici a od Slavětína je již hrad téměř na dosah. Trasa výletu se pak víceméně vine v blízkosti silnice do Vranové Lhoty a odtud do Mohelnice, není tedy problém si s dětmi trasu zkrátit.
 
Odkazy
Bouzov
Hrad Bouzov
Loštice
Muzeum olomouckých tvarůžků
Autorův web Moravský turista

Back