Olomouc (12. května 2021) – Letošní zima napáchala tuzemským včelařům méně škod než ta předešlá. Podle výsledků unikátního monitoringu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimovaní včelstev, na němž se už poosmé podílejí odborníci z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev. Letos ubylo také včelařů, kteří v zimě přišli o všechna včelstva. I přesto necelých deset procent respondentů na konci zimy evidovalo více než padesátiprocentní ztráty. Největší úhyny hlásí včelaři v Pardubickém kraji a Kraji Vysočina.
„Dle dotazníků od 1745 respondentů máme letos informace o 26 592 včelstvech. V souhrnu za celou Českou republiku činily letošní ztráty produkčních včelstev 14,5 procenta. Na rozdíl od předchozího ročníku, kdy české včelaře potrápily rozsáhlé úhyny, byly letošní ztráty z celkového pohledu nižší. Neklesly nicméně pod deset procent, tak jako jsme to zaznamenali v pilotním ročníku 2013/14 nebo poté v průzkumu 2015/16, který následoval po úhynovém roce 2014/2015,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP, podle kterého se letošní ztráty včelstev pohybují na úrovni let 2016/17 až 2018/19.
V meziročním srovnání letos klesl počet včelařů, kteří přišli o všechna včelstva. „Přesto i letos zaznamenalo 8,2 procent respondentů více než 50procentní ztráty včelstev. Respondenti, kteří zaznamenali vysoké úhyny, v komentářích uvádějí, že se na stanovištích v období kolem září a října vyskytovala intenzivní loupež mezi včelstvy, která se v dané lokalitě vyskytovala i na okolních stanovištích. Zvýšené úhyny pak postihly i okolní včelaře, někdy i celé organizace. Jako příčiny včelaři označují varroózu, hlad nebo virózy. Několik případů referuje i o otravách včelstev během květu řepky,“ podotkl Jiří Danihlík.
Odborníci se v aktuálním průzkumu poprvé ptali včelařů také na jejich spokojenost s produkcí medu. „Záměrně se neptáme na průměrný medný výnos, ale na subjektivní názor včelařů. Loňský medný výnos hodnotilo 26 procent chovatelů jako spíše podprůměrný a 39 procent jako nízký. Dlouhodobé sledování této problematiky nám poskytne zajímavá data, která budeme moci vyhodnotit v kontextu krajinných změn a z nichž budeme moci v budoucnu odvodit trendy,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Odborníci z kateder biochemie a geoinformatiky PřF UP díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Před časem experti zprovoznili unikátní interaktivní mapu České republiky (https://colosscz.webnode.cz/ztraty-vcelstev/) s údaji o ztrátách včelstev v jednotlivých regionech, hustotě zavčelení či průměrné produkci medu na jedno včelstvo.
„Ve spolupráci s našimi výzkumnými partnery pokračujeme ve výzkumu imunity včel, letos se zaměříme na odolnost vůči virům. Tomuto tématu se také budeme věnovat při vzdělávání včelařů. A protože chovatelé včel stále častěji používají kyselinu šťavelovou, máme v plánu prověřit její vliv na zdraví včel při různých typech aplikace,“ doplnil Jiří Danihlík.
V Česku je evidováno zhruba 696 000 včelstev a bezmála 61 000 včelařů. Data z průzkumu za Českou republiku jsou každoročně zasílána mezinárodní asociaci COLOSS. Podrobné data najdete na www.coloss.cz.
Kontaktní osoba:
Šárka Chovancová | redaktorka
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
E: sarka.chovancova@upol.cz | M: 776 095 547