Manfred Frank v Olomouci

Na katedře germanistiky přednášel jeden z nejvýznamnějších žijících filozofů Manfred Frank.
Foto: archiv katedry germanistiky FF UP.
Wednesday 26 April 2017, 12:32

Ve dnech 12. - 13. dubna navštívil ČR na pozvání katedry germanistiky jeden z nejvýznamnějších žijících filozofů, žák H.-G. Gadamera a E. Tugendhata, tübingenský profesor Manfred Frank, aby zde proslovil dvě přednášky tematicky velmi dobře pokrývající hlavní oblasti jeho badatelské činnosti: teorie vědomí a teorie jazyka.

Ve svém prvním vystoupení (s názvem Jsou vědomí a myšlení jazykové povahy? O konci neostrukturalistického a jazyko-analytického „lingvistického obratu") formuloval profesor Frank argumenty proti traktaci vědomí a jazyka ze strany jmenovaných směrů a opíral se přitom o stanoviska německého idealismu a pozice vycházející z Husserlovy fenomenologie. Frankova přednáška dospěla k závěru, že existuje jak nejazykové vědomí, tak nejazykové myšlení, resp. poznání. (Jedna z linií dokazování vedla přes nepřeveditelnost výroků de se na výpovědi de dicto nebo de re.)  Pro obecnou lingvistiku se tu otevírají především zásadní otázky po souvislosti mezi nejazykovými formacemi vědomí a sémiologickými či sémantickými obsahy.

Druhé Frankovo vystoupení (Úvahy o argumentaci) se zakládalo na Toulminově konceptu substanciální argumentace: na rozdíl od argumentů analytických, jejichž informační i persvazivní hodnota je nulová, se netautologické argumenty substanciální vyznačují formálně-logickou neospravedlnitelností přechodu od (empirického) kontingentního dokladu k univerzálnímu principu odvozování. Tento přechod označil Frank metaforicky jako umělecký přeskok mezi logicky diskontinuitními oblastmi a shledává v něm opět působnost neredukovatelné a z ničeho neodvoditelné spontaneity individuálně-subjektivního prvku, který je pro každou relevantní argumentaci konstitutivní.

Společný jmenovatel obou Frankových příspěvků lze negativně vymezit jako fundované odmítnutí přírodovědeckého modelu zdůvodnění a scientistické kategorizace v tématech humanitních věd. V situaci, kdy i fyzikové po mnoho let hovoří o vědomí jako základní kategorii, musí se jevit i nám nepatřičnou snaha metodologicky napodobovat přírodní vědu a hledat kauzální a systémové determinace např. v oblasti jazyka, kde žádné nejsou. Řečeno s Frankem, neptejme se po přírodovědeckých zákonitostech vědomí, nýbrž po vědomí přírodovědeckých zákonitostí; není (ostatně nesmyslnou) otázkou, jaké DNA stojí za naším vědomím, nýbrž jak se tato konstrukce v našem vědomí ustavuje. To je úkol humanitních věd.

Protože profesor Frank předběžně přislíbil celou sérii přednášek pro příští rok, bude zřejmě v Olomouci ještě dost příležitostí zabývat se základními otázkami po podstatě humanitních věd a jazyka  v živé výměně s tímto myslitelem světového formátu.   

Michal Rubáš, katedra germanistiky FF UP

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)