Odborníci z UP upozornili na možná úskalí hodnocení dat ze screeningových testů SARS-CoV-2

Obrázek: Halina Šimková
Wednesday 27 May 2020, 13:00 – Text: Šárka Chovancová

Na možná úskalí při interpretaci dat získaných ze studií zaměřených na promořenost české populace virem SARS-CoV-2 upozornili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, podle kterých je nutné zohlednit riziko falešně pozitivních výsledků testů. Jen tak studie budou moci dát věrohodnou odpověď na zásadní otázku, kolik lidí už onemocnění Covid-19 prodělalo a kolik z nich bylo novým typem koronaviru nakaženo bez příznaků. Výsledky těchto studií budou důležitým vodítkem pro přípravu dalších preventivních opatření, která mají zmírnit šíření nového typu koronaviru.

„Největší pozornost zatím vyvolala celonárodní studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, při které se k testování přítomnosti protilátek použily rychlotesty. Probíhají i menší screeningové studie sponzorované buď kraji, nebo zaměstnavateli, při nichž se k detekci protilátek používají citlivější ELISA testy. Výsledky studií se docela výrazně liší a důvodů je hned několik,“ upozornil Tomáš Fürst z přírodovědecké fakulty.

Většina informací z těchto studií byla zveřejněna v denním tisku, světlo světa už ale spatřily i první odborné publikace. Na jedné z prvních odborných studií se podíleli také pracovníci olomoucké univerzity. V aktuálním čísle Časopisu lékařů českých vyšla původní práce „Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti“ imunoložky Zuzany Krátké, v jejímž autorském týmu je i Tomáš Fürst a Halina Šimková z právnické fakulty.

„Tato práce přináší nejen informace o různých možnostech detekce protilátek, ale obsahuje i soubor dat z vyšetření protilátek metodou ELISA u zdravotnických pracovníků. Zároveň podrobně popisuje, proč je interpretace dat z diagnostických vyšetření pro odborníky tak obtížná. Jelikož je promořenost populace virem velmi nízká, existuje velké riziko falešně pozitivních nálezů, a to i při použití velmi kvalitních testů,“ vysvětlila Zuzana Krátká.

Diagnostické soupravy jsou výrobci testovány na těžce nemocných pacientech, kteří mají po infekci vysoké hladiny protilátek. U těchto nemocných testy včetně některých rychlotestů fungují. „U lidí s mírnými příznaky či asymptomatických, tedy u osob účastnících se populačních screeningů, se však protilátky tvoří méně a rychlotesty je nezachytí. Vycházejí v mnoha případech falešně negativně,“ upozornila Zuzana Krátká.

Jednou z nejcitlivějších metod, která se zdá být pro screeningová vyšetření vhodnou, je v současnosti v médiích diskutovaná ELISA od Euroimmunu. „Má velmi kvalitní vyšetření protilátek IgG se specifitou 99 procent. Méně specifické je vyšetření IgA, kde specificita činí přibližně 90 procent. K rozlišení správně a falešně pozitivních výsledků je vhodné použít oba testy a ještě jejich výsledky porovnat s klinickou anamnézou. Příklady konkrétních vyšetření jsou uvedené i v naší publikaci. Pouze s velkým souborem dat a pečlivým hodnocením pozitivních nálezů bude možné navrhnout správný algoritmus hodnocení a na tomto úkolu společně pracujeme,“ dodala Zuzana Krátká.

Zmiňovaná publikace navazuje na dříve zveřejněné články věnované problematice testování Covid-19. Tomáš Fürst, Jan Strojil, Halina Šimková, Jana Fürstová, Zuzana Krátká, Jakub Dostál a Ondřej Vencálek je prezentovali na serveru iDnes.cz, v Deníku N či na dŽurnálu. Tento autorský tým spojuje pracovníky hned čtyř fakult naší univerzity a ukazuje tak, jak přínosné jsou mezioborové spolupráce.

Články si můžete přečíst na odkazech níže:

  1. Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti (https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-2-6/testovani-covid-19-co-bychom-meli-mit-na-pameti-122277).
     
  2. Proč se výsledky koronavirových studií dramaticky liší? Vysvětlit to může zdánlivě absurdní úvaha (https://denikn.cz/361226/proc-se-vysledky-koronavirovych-studii-dramaticky-lisi-vysvetlit-to-muze-zdanlive-absurdni-uvaha/).
     
  3.  Virus je z Marsu, Korona z Venuše. Co podle vědců plošné testy (ne)ukázaly (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-plosne-testovani-interpretace-vysledku-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4.A200513_547209_olomouc-zpravy_stk).
     
  4. Průzkumný vrt, či průzkum vrtáků? Vědci shrnuli úskalí zkoumání koronaviru (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-testovani-vysledky-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4bin.A200504_545921_olomouc-zpravy_stk).
Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)