Pavel Jelínek: Rastrovací mikroskopy jsou oči do nanosvěta

Třetím hostem cyklu Současná chemie byl fyzik Pavel Jelínek.
Foto: Martina Šaradínová
Thursday 30 March 2017, 12:00 – Text: Martina Šaradínová

Ještě nedávno těžko představitelné možnosti vidět jednotlivé molekuly, manipulovat s nimi a dokonce zobrazit i chemické vazby v nich nabízejí vědcům rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením. O jejich přínosech i uplatnění ve fyzice, chemii či biologii hovořil ve středu na přírodovědecké fakultě Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Po egyptologovi Miroslavu Bártovi a chemikovi Michalu Hockovi byl třetím hostem letošního cyklu Současná chemie.

„To, o čem dnes byla řeč, je jeden ze zázraků fyziky. Viděli jsme atomy v molekule a dokonce i molekulové orbitaly. Když jsem chodil do školy, učili nás, že molekulové orbitaly jsou jen teoretický koncept. Dnes už víme, že to tak není a že molekulový orbital existuje. To je naprostý průlom fyziky do chemie a jeden z obrovských přínosů vědy posledního desetiletí,“ řekl jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza, který kurz Současná chemie na katedře fyzikální chemie vede.

Pavel Jelínek se specializuje na teoretické a experimentální studium fyzikálních a chemických vlastností molekulárních struktur na površích pevných látek. Ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR řídí skupinu, jejímž hlavním cílem je hlubší pochopení fyzikálních a chemických procesů vedoucích například k cílené manipulaci náboje a spinu v molekulárních strukturách pomocí rastrovacích mikroskopů. Působí rovněž v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). V aule přírodovědecké fakulty především studentům objasňoval, co je možné pomocí rastrovacích mikroskopů identifikovat a jaký to může mít dopad například pro chemii či nanotechnologie.

„Rastrovací mikroskopy pro nás představují oči a ruce do nanosvěta. Umožňují nám vidět jednotlivé atomy, respektive molekuly, hýbat s nimi na povrchu a vytvářet z nich nějaké organizované celky. Není žádná jiná technika, která by nám tuto kombinaci umožnila,“ potvrdil Jelínek.

Samotný přístroj však podle něj výsledky nepřinese. „Musíte si vymyslet, co s ním chcete dělat a jak to provedete. Je třeba si naplánovat sérii experimentů. Například jsme schopni z jednotlivých molekul vybírat nebo do nich ukládat elektrony. Studium interakcí elektronů v rámci jedné molekuly může zase sloužit pro novou definici paradigmat kvantového počítání,“ přiblížil některé z experimentů Jelínek. Dosažené výsledky otevírají zcela nové možnosti, mimo jiné v oblasti charakterizace a modifikace nanostruktur.

Dvanáctý ročník Současné chemie uzavře ve středu 5. dubna Dana Nachtigallová z Ústavu organické chemie a biochemie s přednáškou Světlo a chemie, která začne v 15:00 v aule.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)