Přírodovědecká fakulta získala grant GA ČR na vývoj fluoroforů

Foto: Ota Blahoušek
Tuesday 24 February 2026, 12:00 – Text: Šárka Chovancová

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého uspěli v soutěži Grantové agentury ČR s projektem zaměřeným na vývoj inovativních postupů přípravy fluorescenčních molekul tak, aby se v živých buňkách chovaly přirozeněji a spolehlivěji. Odborníci z výzkumné skupiny Athanasiose Markose z katedry organické chemie díky této technologii získají nové možnosti pro studium biomolekul v buňkách a živých organismech. Podpořený projekt Bioorthogonal synthesis of fluorophores byl zahájen v letošním roce.

Fluorofory jsou molekuly schopné absorbovat světlo určité vlnové délky a následně vyzařovat světlo o delší vlnové délce. Pokud fluorofory připojíme k vybraným biomolekulám, můžeme je doslova „rozsvítit“, což umožňuje sledovat jejich přirozené chování v buňkách – například lokalizaci a pohyb proteinů nebo průběh biochemických reakcí. Fluorescenční zobrazování se dnes řadí mezi základní nástroje moderní biologie a medicíny.

Limity tradičních syntetických postupů

Paradoxem ale je, že samotné fluorofory se běžně připravují za podmínek, které mají k fyziologickému prostředí daleko – v organických rozpouštědlech, při vyšších teplotách nebo za použití reaktivních chemikálií. Takto vzniklé molekuly se však musí do buněk nějakým způsobem vpravit, což často představuje velký problém, který vede k neefektivnímu a nepřesnému značení.

Cílem projektu je tento nedostatek odstranit. Výzkumníci chtějí vyvinout postupy, které umožní syntézu fluoroforů ve vodném prostředí, při mírné teplotě a neutrálním pH. Tedy v podmínkách blízkých těm, ve kterých budou následně fungovat uvnitř buněk. Díky tomu se má zpřesnit zobrazování biomolekul a rozšíří se možnosti studia biologických procesů přímo v živých buňkách.

Syntéza ve fyziologickém prostředí jako nové řešení

„Technologii přípravy fluoroforů za fyziologických podmínek budeme nejprve testovat v laboratorních systémech napodobujících buněčné prostředí. Po ověření účinnosti se zaměříme na jejich přípravu na proteinech – nejprve mimo buňky a následně přímo v živých buňkách,“ uvedl řešitel projektu Athanasios Markos.

Pro vývoj nové syntézy budou vědci využívat pokročilé syntetické a analytické metody a v buněčných experimentech také fluorescenční mikroskopii, která umožňuje přesně sledovat, kde se označené biomolekuly v buňce nacházejí.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)