Nedostatečné povědomí veřejnosti o revmatických nemocech u dětí chtějí zvýšit lékaři a lékařky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP. U příležitosti Světového dne revmatických onemocnění mladých (WORD Day – World Young Rheumatic Diseases Day), který připadá na 18. března, připravili osvětové video. To připomíná, že tyto nemoci se mohou objevit i v dětském věku, a přináší také příběhy několika malých pacientů.
„Chceme, aby naši malí pacienti věděli, že na to nejsou sami. Zároveň se snažíme vyvrátit mylný dojem, že se revmatická onemocnění dětí netýkají,“ uvedl jeden z iniciátorů a protagonistů videa David Gronych. Dětské revmatologii se věnuje nejen jako lékař, ale také v rámci doktorského studia na Lékařské fakultě UP a v současnosti je jedním ze stipendistů Nadačního fondu UP.
Revmatická onemocnění postihují pohybový aparát – klouby, svaly, vazy i kosti. Často přicházejí nenápadně a jejich příznaky mohou připomínat nachlazení nebo chřipku. „Postihují méně než jednoho člověka ze dvou tisíc. Patří mezi ně i malí pacienti. Těchto vzácných onemocnění je ale mnoho, a proto není revmaticky nemocných dětí málo. V naší péči jich máme aktuálně přibližně šest set,“ přiblížila Kateřina Bouchalová, profesorka pediatrie a vedoucí lékařka revmatologické ambulance na Dětské klinice (před nedávnem jsme přinesli její portrét).
video_sem
Projevy nemocí mohou být velmi různé. Některé přicházejí náhle a mohou mít závažný průběh, například v podobě kloubních zánětů, omezení pohybu nebo vyrážek. Jindy se naopak rozvíjejí pomalu a nenápadně, například jen nedostatkem slz a slin. Nejčastější revmatickou nemocí u dětí je juvenilní idiopatická artritida (JIA), která postihuje především klouby. Onemocnění se však mohou pojit i s postižením dalších orgánových soustav a projevovat se dýchacími, močovými nebo neurologickými potížemi. Klíčovou roli proto hraje praktický lékař, který by měl dokázat včas rozpoznat první příznaky.
Ani diagnóza revmatického onemocnění přitom nemusí znamenat konec aktivního života. „Pacientům otevřeně říkáme, že nemoc zatím neumíme zcela vyléčit. Dokážeme ji však dostat do takzvané neaktivní fáze. Dítě pak nemá projevy onemocnění a může vést normální život,“ vysvětlila Kateřina Bouchalová.
Naději do budoucna přináší například takzvaná CAR-T léčba, která dokáže „restartovat“ imunitní systém. „Jde o metodu využívající infuzi upravených T-lymfocytů, které cíleně ničí buňky způsobující zánět,“ doplnila profesorka. Tato inovativní terapie je zatím na začátku svého vývoje, ale i současné možnosti léčby umožňují pacientům žít plnohodnotný život.
Zásadní je správně nastavená léčba a také spolupráce rodiny. Děti často potřebují psychologickou podporu nebo pomoc při úpravě životního stylu, například při redukci hmotnosti. „Nutné jsou pravidelné kontroly, proto je důležité, aby rodina dobře fungovala a nemoc nepodceňovala,“ doplnil David Gronych.
Ve videu, které na Dětské klinice FN Olomouc a LF UP připravili, své zkušenosti s revmatickými onemocněními sdílejí také někteří dětští pacienti a jejich rodiče. Jejich příběhy ukazují, že tyto nemoci nemusí být překážkou aktivního dětství – díky odborné péči mohou děti prožívat běžné dny skoro jako jejich zdraví vrstevníci.