Rodinná paměť jako stěžejní téma originální kolektivní monografie

Foto: Milada Křížková Hronová
Thursday 10 November 2022, 8:00 – Text: Milada Křížková Hronová

Radmila Švaříčková Slabáková z katedry historie Filozofické fakulty UP vydala v prestižním nakladatelství Routledge kolektivní monografii s názvem Family Memory. Practices, Transmissions and Uses in a Global Perspective. Společně s kolegy z celého světa se v ní zabývá rodinnou pamětí, oblastí bádání, které vědci věnují pozornost více v zahraničí než u nás.

Jak funguje rodinná paměť? Jak byla studována? Jak je studována a jak může být studována? Jak je na ni možné nazírat v různých sociálních či politických kontextech? Co může přinést do budoucna?

„Abych alespoň zčásti vysvětlila, čemu se věnují paměťová studia v kontextu rodiny, uvedu jeden příklad z Německa. Na konci devadesátých let 20. století se tam uskutečnil výzkum, jehož výsledek byl pro německou společnost šokující. V prostředí desítek rodin se prostřednictvím rozhovorů zkoumaly vzpomínky Němců na nacismus a holocaust. Badatelé shromáždili údaje tří generací. Důležité bylo sledovat, jak události vypráví nejstarší generace dalším pokolením, také to, jak se informace předávají mezi generacemi a jakou informací nakonec disponuje nejmladší generace. Z tohoto výzkumu vyšlo najevo, že v Německu žádní nacisté nebyli,“ říká editorka monografie Radmila Švaříčková Slabáková.

Přestože se obecně vědělo, že v nejstarší generaci zkoumané skupiny lidí byli tací, kteří inklinovali k nacismu, dokonce v ní byli i jeho příslušníci, ukázalo se, že nejmladší generace už skutečnost vnímá jinak. Podle ní žádní nacisté nebyli. „Je důležité však říct, že výsledek, k němuž uvedený výzkum dospěl, nevznikl proto, že by si ho nejmladší generace vymyslela nebo chtěla určité věci schválně zamlčet. Ke zkreslení sice může dojít i například afektivním poutem k nejstarší generaci, podstatné je však to, že jde o výsledek fungování rodinné paměti,“ vysvětluje historička z FF UP.

Uvedený příklad podle badatelky olomoucké filozofické fakulty ukazuje na velkou disproporci mezi tím, co se například děti učí ve škole, s čím se vystupuje na veřejnosti, a tím, jak stejná témata vnímají rodiny. „Rodinná paměť je významný fenomén a je potřebné tyto výsledky výzkumu vnímat jako varovný signál. Už proto, že uvedené není něco, co zůstává uzavřeno v rodině. Naopak rodinná paměť může později ovlivnit veřejné mínění. V tomto konkrétním příkladě to, jak společnost může zacházet se svou minulostí v budoucnosti.“ 

Kolektivní monografie, jejíž český název lze volně přeložit Rodinná paměť. Jak se praktikuje, jak se přenáší a jak se používá v globální perspektivě, je určena především odborné mezinárodní komunitě. Vznikla z iniciativy Radmily Švaříčkové Slabákové, která chtěla vyzkoušet, jestli lze o rodinné paměti jako o teoretickém a analytickém konceptu uvažovat v různých politických a sociálních kontextech 20. století. S cílem shromáždit příspěvky autorů napříč světem a s přesvědčením, že paměť je potřebné zkoumat v globálním měřítku, oslovila badatele a badatelky pěti kontinentů.

„Národní hranice jsou velmi pohyblivé a to, jak určitá společnost nahlíží na svou minulost, leckdy může souviset s tím, jak na ni nazírá jiná národní komunita. Kolegyně z Indie psala o rozdělení této země roce 1947. Přestože demokratická Indie o této těžké etapě národních dějin mlčela, rodiny, které se najednou ocitly rozdělené mezi Indií a Pákistánem, si nesly vzpomínky s sebou. Je důležité nezapomínat na rodinnou paměť dané oblasti, protože může být důvodem pro následné druhy nestabilit. Může však také zaplnit mezeru po tom, o čem oficiální prameny mlčí,“ doplňuje Radmila Švaříčková Slabáková. Zdůrazňuje přitom, že by nemělo zůstat bez zájmu, že se na minulost může nějakým způsobem dívat stát a že jiný pohled na stejné události mohou mít rodiny.

Kromě příspěvku indické badatelky lze v odborné publikaci najít i příspěvky z Nového Zélandu, Afriky, Jižní Ameriky či Evropy. „U nás by v tomto smyslu bylo určitě velmi zajímavé věnovat se rodinné paměti komunistického období. Žádný podobný výzkum na uvedené téma v České republice není. Věřím, že by mohl přinést řadu zajímavých zjištění.“

Genealogie, rodinná historie se zkoumá více v zahraničí než v české historické komunitě, a i když se Radmila Švaříčková Slabáková věnuje rodinné pamětí již delší dobu, v České republice je jednou z mála. Stojí za prvními českými odbornými monografiemi o rodinné paměti i za touto první přehledovou kolektivní monografiií v angličtině.

„Paměťová studia se doposud většinou zaměřovala na velké kolektivní entity. Zkoumala se kolektivní paměť národa, to, jak národ v současnosti vzpomíná na minulé události. Například jak současná společnost hodnotí druhou světovou válku, jak je zobrazována v muzeích, jak se o ní píše v literatuře, jaké pořady a filmy vznikají o druhé světové válce a jak je v těchto filmech druhá světová válka vystižena,“ vysvětluje historička z UP. Právě proto, že se paměťová studia doposud věnovala především větším celkům, zaměřila svou pozornost badatelka katedry historie FF UP na rodinu. V tzv. badatelském poli paměťových studií zdůrazňuje rodinu jako specifickou paměťovou komunitu hodnou pozornosti.

„Paměťová studia vycházejí z toho, že současnost má vliv na to, jak se díváme na minulost. Není to historie, která se dívá do minulosti a současnost ji přitom tolik nezajímá. Paměťová studia vycházejí ze současnosti, je to vlastně minulost v přítomnosti.“

Novou kolektivní monografii Family Memory. Practices, Transmissions and Use sun a Global Perspective nabídla k vydání v nakladatelství Routledge sama její editorka. Prostřednictvím různých posudků prokázala, že obsah knihy je pro prestižní nakladatelský dům kvalitní a zajímavý. Kniha je podle Radmily Švaříčkové Slabákové nezbytným průvodcem pro ty, kteří se budou věnovat mezinárodním paměťovým studiím.

Family Memory. Practices, Transmissions and Uses in a Global Perspective. Editor: Radmila Švaříčková Slabáková, Routledge: London 2021. Přípravu monografie podpořila IGA FF UP, její vydání financovalo nakladatelství Routledge.  

Radmila Švaříčková Slabáková: „Kniha je o tom, že rodinná paměť je důležitá paměťová komunita, na kterou by se nemělo při výzkumech minulosti zapomínat. Díky ní lépe pochopíme, jak se současná společnost vztahuje k minulosti.“

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)