Správa kolejí a menz Univerzity Palackého má nové vedení. Do čela organizace, která každodenně ovlivňuje život tisíců studentů i zaměstnanců, nastoupil Jan Liška s dlouholetými zkušenostmi z gastronomie i provozu ubytovacích zařízení.
Jak sám Jan Liška říká, chce stavět především na otevřené komunikaci, aktivních lidech a odvaze přicházet s novými nápady.
Z baru až do čela kolejí a menz
Většinu profesního života strávil v gastronomii. „Prošel jsem barem, restaurací, hostelem i kavárnou,“ říká nový ředitel. Olomoucká veřejnost jej mohla potkávat například v podniku Long Story Short, který pomáhal rozjíždět a který se postupně stal vyhledávaným místem místních i turistů.
Zkušenosti však nezískával jen v soukromém sektoru. V posledním období působil v oblasti vojenského stravování, kde měl na starosti provoz ve specifickém a organizačně náročném prostředí. Právě kombinace kreativity z gastronomie a důrazu na systém a efektivitu z armádního prostředí podle něj může být pro Správu kolejí a menz cenná.
Aktivní lidé jako největší kapitál
Po nástupu do funkce jej nejvíce překvapilo množství aktivních a motivovaných lidí. „Kolik je tady fajn aktivních lidí, kteří mají zájem něco dělat a přicházejí s nápady,“ popisuje svůj první dojem.
Podle něj je právě lidský potenciál tím největším kapitálem organizace. Pokud se podaří vytvořit prostředí, kde budou zaměstnanci táhnout za jeden provaz a kde budou mít prostor realizovat své nápady, může se Správa kolejí a menz výrazně posunout.
ig_sem_https://www.instagram.com/koleje_menzy_olomouc/reel/DVYDkiWiALu/
Otevřenost a naslouchání jako cesta vpřed
Největší příležitost do dalších let vidí v otevřenosti směrem k veřejnosti – tedy nejen ke studentům a zaměstnancům univerzity, ale i k širší komunitě. „Příležitost vidím v otevření se veřejnosti a naslouchání jejich přáním,“ zdůrazňuje.
Zpětná vazba je podle něj klíčová. Studenty vyzývá, aby se nebáli ozvat: „Nebojte se přijít s náměty na zlepšení nebo přáními. Splnit všechno určitě nedokážeme, ale zpětná vazba je pro nás důležitá a rádi budeme budovat věci, o které je zájem.“
Zároveň však dodává, že důležitý je i aktivní přístup. „Pojďme si pořád jen nestěžovat, co je špatně, a navrhněme nové věci,“ vzkazuje studentům bydlícím na kolejích i těm, kteří pravidelně navštěvují menzy.
Sebevědomá organizace, která drží pohromadě
Jak by měla Správa kolejí a menz vypadat za několik let? Jeho vize je stručná, ale jasná: „Sebevědomá organizace akčních lidí, co táhnou za jeden provaz.“
Pokud se podaří propojit zkušenosti z praxe, energii zaměstnanců a otevřený dialog se studenty, mohou se koleje i menzy stát nejen funkčním zázemím, ale i místem, kde vznikají nové nápady a kde je radost pracovat i žít.