Především přípravě budoucích učitelů přírodovědných oborů a inkluzi na základních a středních školách se věnovali účastníci pravidelného kulatého stolu na přírodovědecké fakultě, tentokrát s názvem Heterogenita ve výuce přírodovědných předmětů a pregraduální příprava učitelů. Jako každoročně u jednoho stolu zasedli vysokoškolští pedagogové a studenti i učitelé ze základních a středních škol.
„Domnívám se, že seminář se povedl. K oběma problematikám se mohli vyjádřit jak praktici, tak teoretici a studenti. Získali jsme řadu podnětů, které zpracujeme v rámci rozvojového projektu Podpůrné aktivity směřující ke zkvalitnění pregraduální přípravy učitelů na Univerzitě Palackého v Olomouci a projektu ESF Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Podpora společenství praxe jako nástroj klíčových kompetencí a poskytneme je ministerstvu školství jako jeden z jeho výstupů,“ zhodnotil setkání jeden z jeho organizátorů a proděkan přírodovědecké fakulty Josef Molnár.
Účastníci se například zabývali kladnými i zápornými stránkami inkluze, tedy společného vzdělávání žáků včetně těch se specifickými vzdělávacími potřebami. Takzvaná inkluzivní novela vstoupila v platnost 1. září 2016. Účastníci debaty se shodli v tom, že vysoké školy neměly o inkluzi informace v dostatečném předstihu, a proto nebyly schopny své studenty na novou situaci ve školství připravit. Nejen začínající učitelé jsou tak odkázáni na samostudium, fakulta postupně rozjíždí sérii seminářů na toto téma.
„Na situaci se snažíme reagovat, v rámci nových akreditací proto chystáme změny ve studijních plánech. Připravujeme například změnu pojetí bakalářského studia učitelských oborů, které doposud mohlo být jenom předstupněm k magisterskému studiu. Podle nás by nově bakalář mohl působit například jako asistent pedagoga, právě s ohledem na inkluzi,“ doplnil Molnár.
O schopnosti identifikovat žáky se specifickými vzdělávacími potřebami a pracovat s nimi hovořila Petra Konečná z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. O možnostech propojení matematiky a geografických informačních systémů hovořil Imrich Jakab z univerzity v Nitře. Z Nitry přijela i Soňa Čeretková s příspěvkem nazvaným Co přináší mezinárodní projekty do pregraduální přípravy učitelů přírodovědných předmětů?.
Na setkání přišla i pedagožka olomoucké Střední zdravotnická škola Šárka Opravilová. „Předpokládala jsem, že se tu dozvím poznatky svých kolegů v obou oblastech. Což se stalo, v diskuzi zazněla řada podnětů. Zkušenosti s absolventy máme většinou dobré. I když vedle těch, kteří jsou dobře připraveni a mají učitelství v sobě, jsou i tací, kteří se teprve hledají a ještě ani moc nevědí, zda budou učit. Velmi důležitá je samozřejmě praxe, spoustu věcí se člověk naučí až během ní," uvedla.