Jaké zkušenosti přinesly uplynulé tři online semestry? Jak mohou univerzity pomoci proti dezinformacím? Nejen tyto otázky zazněly v aule filozofické fakulty při moderované debatě s názvem Univerzita v digitální bublině aneb Lekce z pandemie pro terciární školství.
Panelová diskuze, kterou uspořádala Univerzita Palackého, obsáhla tři tematické bloky, v nichž přední odborníci na problematiku dezinformací a vzdělání hodnotili uplynulé období z různých úhlů pohledu a nabídli i recepty, jak se z krize poučit. Debatu inicioval a také moderoval prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Vít Procházka.
O velkých rozdílech ve schopnosti škol přizpůsobit se online výuce hovořil vysokoškolský pedagog, publicista a ředitel Pražského inovačního institutu Bob Kartous. „Během pandemie jsem se setkával nejen na vysokoškolské úrovni, ale i v různých stupních vzdělávacího systému s odlišnými reakcemi na to, jak se vyrovnali s adaptací na danou situaci. Tak vysoká míra asymetrie mezi různými školami, mezi různými učiteli v tom, jak jsem schopen či schopna se rychle přizpůsobit dané situaci, mne hodně překvapila. Hodně škol nezvládlo adaptaci na distanční vzdělávání vůbec a naopak jsou školy, které se byly schopny přenést do distanční výuky během dvou dnů. Znepokojuje mne velká míra odlišnosti a fungování vzdělávacího systému. Z toho plyne i mé znepokojení, zda při tak velkých rozdílech v adaptaci jsou schopny školy uplynulé období nějak využít a dokonce z něj těžit,“ uvedl. Krize tak podle něj odkryla dysbalance ve vzdělávacím systému, na které by měly reagovat i univerzity.
I když je školství včetně vysokých škol pandemií zasaženo silně, odborníci u debatního stolu připustili, že koronavirová krize přinesla i mnohé pozitivní zkušenosti. Vedle děkana fakulty tělesné kultury Michala Šafáře, který uplynulé období zhodnotil spíš ‚remízou‘ než výhrou, se v pozitivnějším duchu vyjádřila k situaci proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová. Souhlasí s tím, že některé vzdělávací postupy možná doznají modernizace. „Na fakultě jsme ale získali spoustu zkušeností a naučili se více využívat digitální nástroje. Ověřili jsme si, kde je prezenční výuka nepostradatelná a kde naopak všem vyhovuje online výuka. Je podstatné z těchto zkušeností co nejvíc vytěžit a přemýšlet i o tom, kde je trvalé zařazení hybridního vzdělávání naopak přínosem,“ řekla.
V průběhu diskuze, jíž se vedle Boba Kartouse, Michala Šafáře a Petry Šobáňové zúčastnili i František Vrabel, zakladatel a ředitel firmy Semantic Visions, a Dominik Voráč, doktorand pedagogické fakulty a člen iniciativy lékařů, vědců a studentů Lovci kachen, se pak v mnoha souvislostech hovořilo o tom, jak se k pandemii postavila česká společnost, především s odkazem na zvětšující se vliv dezinformačních médií. Debatovalo se možné regulaci sociálních médií, prostřednictvím nichž lidé svět vnímají stále častěji a které společnost svým nastavením polarizují. Diskutovalo se v tomto smyslu i o univerzitách, kterým patří důležitá role v pěstování kritického myšlení, úvahy v souvislostech a ve zvyšování odolnosti proti dezinformacím.
„Řešení není vůbec jednoduché. V nastaveném rytmu lidé za chvíli nebudou schopni rozpoznat, jestli to, co vidí a slyší, je pravda či lež. Ve virtuálním světě se brzy objeví spousta avatarů, umělé inteligence a prezentovaná sdělení budou natolik personalizovaná, že mediální výuka situaci nespasí. Je velmi potřebné klást velký důraz na interdisciplinaritu, vědomí souvislostí a podporu společenské odpovědnosti,“ řekl zakladatel a ředitel firmy Semantic Visions František Vrabel.
Debata Univerzita v digitální bublině aneb Lekce z pandemie pro terciární školství se uskutečnila 29. června. Její záznam můžete zhlédnout ZDE.
