V boji s přemnoženými komáry pomohou drony, letecké snímky i senzory v tůních

Foto: pixabay
Tuesday 12 July 2022, 8:00 – Text: Šárka Chovancová

Zlepšit dlouhodobou ochranu několika tisíc obyvatel obcí v okolí Litovelského Pomoraví před hejny přemnožených komárů má za cíl projekt Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Vědci do boje s tímto obtížným hmyzem nasadí letecké snímky, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám, a to vše při zachování citlivých ekosystémů v chráněné krajinné oblasti. Projekt „MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích“ byl podpořen grantem z Norských fondů.

Odborníci na geoinformatiku, ekologii, hydrobiologii, zoologii a biochemii ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi společnými silami vytvoří sofistikovaný systém, který na území Litovelského Pomoraví umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas provádět adekvátní zásahy redukující populaci komárů. „Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení jak účinně předcházet komářím kalamitám," uvedl hlavní řešitel Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Ve vytipovaných tůních proto bude instalováno několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. Odborníci v oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.

Pro získání velmi přesných dat o výškové členitosti území bude využito letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném chemického postřiku hubícího komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách," řekl Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky. Velký důraz budou experti při realizaci projektu klást na komunikaci se zástupci obecních samospráv a veřejnosti.

Početné populace komárů k lužním lesům neodmyslitelně patří a tvoří v tomto biotopu základní stavební kámen potravního řetězce, na který je navázána celá řada živočichů včetně obojživelníků, ryb a ptáků. „Při zvýšení hladin místních toků je však lužní les postupně zaplavován přes systém kanálů a voda se mnohdy dostává až na louky a pole v okolí extravilánu. Samotný lužní les a takto zaplavená území tvoří ideální líhniště pro komáry. V závislosti na počasí pak periodicky dochází k jejich přemnožení," upozornil Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.

Obce v okolí lužních lesů se od roku 2015 snaží ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví populaci komárů redukovat pomocí chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. „Tento způsob byl ale velmi náročný a komplikovaný. Současný stav likvidace komárů v CHKO Litovelské Pomoraví je založen na pozemní aplikaci a částečném monitoringu tůni s využitím leteckých snímků a jednoduchého informačního systému," uvedl Jakub Miřijovský.

Nynější postupy mají mnoho omezení, která vyplývají ze specifických podmínek území, problematického předpovídání kalamitních situací i samotného dávkování přípravku hubícího larvy. „Bez detailního aktualizovaného mapování tůní pak topografická heterogenita území spolu se složitou hydrologickou a hydropedologickou situací zabraňuje tvorbě detailního modelu líhnišť a následné predikci vývoje komáří populace,“ doplnil Jan Brus.

Lidem v Litovelském Pomoraví dlouhodobě ztrpčují život hlavně dospělí komáři, kteří ve velkém počtu pronikají do tamních obcí a útočí na obyvatele. „Tato situace především v letních měsících negativně ovlivňuje nejen kvalitu života, ale také možnost trávení volného času ve volném prostoru," podotkl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky, podle kterého jsou velkým problémem letní rozlivy vody z početných ramen řeky Moravy, díky kterým komáři absolvují celý svůj vývojový cyklus za velmi krátkou dobu.

„Právě vzhledem k množství obcí a obyvatel žijících v okolí CHKO Litovelské Pomoraví dochází kvůli přemnožení komárů k nutným hygienickým opatřením a tlaku na plošnou aplikaci přípravků, která ale z pohledu ochrany přírody nejsou ideálním řešením. Chceme navrhnout profesionální regulaci komárů s důrazem na ochranu velmi cenných ekosystémů, která umožní rozvoj regionu jako oblasti pro volnočasové aktivity a rekreaci v blízkosti města," dodal Jan Brus. Řešený projekt bude inspirací pro podobně postižené oblasti nejen v rámci České republiky.

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)