Vědci z filozofické fakulty dokončili první výzkum remixu a samplování v České republice

Foto: Pixabay.com
Monday 17 October 2022, 9:00 – Text: Ivana Pustějovská

Je večer v klubu, lidé se baví, dýdžej pouští jeden set za druhým. Koho by v tu chvíli zajímaly paragrafy. Ale i tato hudební produkce má svá pravidla. To, zda jsou dodržována a dostatečně známa, zajímalo odborníky z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Výsledkem jejich práce je první výzkum remixu a samplování v České republice, který se komplexně zaměřuje na právní povědomí samplujících hudebníků, popis strategií, jimiž obcházejí povinnost získat licenci, a na etické normy, kterými se při samplování řídí.

Výzkumníci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého se v roce 2021 a 2022 zabývali kulturou remixu na elektronické hudební scéně a jejím střetem s autorským právem. „Výzkum sloužil nejen ke zvýšení povědomí hudebníků o autorském právu a pravidlech pro vypořádání práv k hudebním samplům, ale především k identifikaci problémů spojených se získáním souhlasu s užitím části hudební nahrávky a k formulaci návrhů na jejich odstranění,“ říká Pavel Zahrádka, vedoucí výzkumného týmu z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Spolu s ním na výzkumu, který zatím nemá v tuzemsku obdoby, spolupracovali studenti doktorského studia Ivan David, Adéla Ratajská a Miroslav Krša.

Výzkum ukázal, že ačkoliv mají hudebníci povědomí o základních principech autorského práva, o konkrétních pravidlech pro vypořádání práv k chráněným hudebním nahrávkám toho moc neví a také jen málo z nich tato práva skutečně vypořádává. „Kreativní kopírování, kterým je přetváření hudebních fragmentů samplováním či remixováním, čelí daleko větším překážkám nežli pasivní kopírování, jakým je cover verze hudební skladby, u které stačí získat automatické svolení kolektivního správce po uhrazení standardizovaného licenčního poplatku. U hudebních samplů je naopak třeba získat individuální souhlas celé řady nositelů práv, a to od autora přes interprety až po výrobce zvukového záznamu,“ upozorňuje Pavel Zahrádka. Jak připomíná, dohledání a komunikace s nositeli práv, zvlášť když pocházejí ze zahraničí, a požadovaná výše licenční odměny vedou mnohé producenty k tomu, že na samplování rezignují nebo právo zcela ignorují a přetvořený sampl užijí bez svolení nositelů práv.

Podle zjištění výzkumného týmu z Univerzity Palackého ale není realita černobílá. I když část hudebních producentů autorské právo obchází, neznamená to, že nemají vlastní pravidla pro to, jaké samplování a remixování je legitimní a jaké již není. „Obecně můžeme říct, že čím více je samplování transformativní, nekomerční, kreativní, zahrnuje aktivní úsilí samplujícího umělce a je provedeno s úctou k původnímu zdroji, tím více je hudebníky považováno za legitimní,“ předkládá jeden ze závěrů výzkumu Pavel Zahrádka.

Podle dalších zjištění olomouckých badatelů se ukázalo, že ačkoliv jsou právní předpisy v praxi nefunkční, hudebníci se s autorským právem střetávají ve formě softwarových robotů, kteří na streamovacích portálech YouTube či Spotify blokují skladby obsahující nelegálně užité samply.

Budoucnost remixování a samplování by podle autorů výzkumné zprávy mohlo usnadnit technologické řešení ve formě předplacené platformy s rozsáhlou knihovnou dostupných samplů. Druhou možností je zavedení výjimky pro remix v autorském zákoně. Ta by zavedla jednak volné užití hudebních fragmentů v případě jejich nekomerčního užití a jednak možnost získání svolení od kolektivního správce po uhrazení standardizovaného poplatku v případě komerčního užití chráněného samplu. „Nevýhodou tohoto řešení pro nositele práv je ztráta kontroly nad užitím vlastního díla,“ upozorňuje Pavel Zahrádka. Šetření probíhalo formou výzkumných rozhovorů a dotazníkového šetření se zástupci taneční elektronické hudby, hip-hopu a experimentální elektronické hudby, kteří samplují či remixují.

Odborný tým připravil návrhy, které by mohly současnou situaci zlepšit a poskytl je zástupcům ministerstva kultury a organizací kolektivní správy OSA a INTERGRAM, kteří mohou měnit legislativu či zjednodušit stávající systém licencování. Zároveň vznikla série vzdělávacích workshopů pro dýdžeje a hudební producenty a výzkumná zpráva pro Svaz autorů a interpretů a oddělení autorského práva ministerstva kultury.

Výsledky výzkumu jsou dostupné online zde.

Výzkumnému týmu se v současnosti podařilo získat finanční podporu ministerstva kultury na přípravu návrhů na odstranění špatných pracovních podmínek umělců v České republice, a to zejména v oblasti práva sociálního zabezpečení a autorského práva (tzv. status umělce). Při přípravě návrhů využijí členové týmu kromě jiného rovněž nové poznatky o transformativním užití autorských děl.  

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)