Skladatel, muzikolog a proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar se v New Yorku zúčastnil slavnostního večera věnovaného Bohuslavu Martinů a jeho působení ve Spojených státech. Akce, kterou v Bohemian National Hall uspořádaly Nadace Bohuslava Martinů a Generální konzulát České republiky v New Yorku, byla vůbec prvním vystoupením nadace na americké půdě. Její součástí byla odborná diskuse s předními českými a americkými znalci skladatelova díla i koncertní provedení Sonatiny pro klarinet a klavír, kterou Martinů napsal právě v New Yorku před sedmdesáti lety. Skladbu brilantně provedl Irvin Venyš a Thomas Sauer.
Vít Zouhar, který je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů a vede edici skladatelovy korespondence, patřil k účastníkům panelové diskuse Martinů v Americe. Setkání, které se uskutečnilo 14. října v sále The Ballroom v Bohemian National Hall, připomnělo významné postavení českého skladatele v americkém hudebním životě 40. a 50. let minulého století.
„Martinů nebyl v Americe hostem, ale jedním z jejích předních skladatelů. Jeho korespondence ukazuje, jak silné vazby ho s touto zemí pojily až do konce života. Ještě v Evropě četl The New York Times a nechával si z New Yorku posílat americký notový papír, na který psal své partitury. Pozorně také sledoval každé americké provedení svých skladeb,“ uvedl Vít Zouhar.
Debatu moderoval muzikolog Christopher H. Gibbs, profesor hudby na Bard College. Vedle Víta Zouhara v ní vystoupili také Michael Beckerman, děkan The UCLA Herb Alpert School of Music a přední americký znalec české hudby, dirigent a dlouholetý prezident Bard College Leon Botstein a český muzikolog a skladatel Aleš Březina, ředitel Institutu Bohuslava Martinů. Společně nabídli český i americký pohled na skladatelovu tvorbu a jeho vazby na Spojené státy.
Sonatina se symbolicky vrátila do New Yorku
Hudebním vyvrcholením večera bylo strhující provedení Sonatiny pro klarinet a klavír H 356, kterou Martinů zkomponoval v New Yorku na začátku roku 1956. Skladbu přednesl klarinetista Irvin Venyš, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a docent Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. Na klavír jej doprovodil americký klavírista Thomas Sauer, pedagog newyorské Mannes School of Music, kde v minulosti působil také Martinů.
„Martinů napsal tuto Sonatinu v New Yorku. Hrát ji tady je pro mě jako vrátit ji domů,“ vystihl symboliku koncertu Irvin Venyš.
Za vznikem skladby se přitom skrýval i osobní příběh. Martinů ji napsal jako přátelskou výpomoc svému životopisci Miloši Šafránkovi, který se tehdy ocitl ve složité finanční situaci. Honorář za skladbu, kterou v roce 1956 nabídl pařížskému nakladatelství Alphonse Leduc, chtěl přenechat právě jemu. Sonatina se později stala pevnou součástí klarinetového repertoáru.
Martinů a jeho americká léta
Newyorský večer připomněl také sedmdesát let od chvíle, kdy Bohuslav Martinů Spojené státy definitivně opustil. Do New Yorku přicestoval v březnu 1941 po útěku z okupované Francie a Amerika se mu na řadu let stala domovem. Vzniklo zde všech šest jeho symfonií a působil také jako pedagog na Princetonské univerzitě a Mannes College of Music a v roce 1952 získal americké občanství.
Významnou roli v jeho americké kariéře sehrál dirigent Serge Koussevitzky, který uvedl jeho Concerto grosso, pozval jej vyučovat do Tanglewoodu a objednal u něj První symfonii. Martinů se postupně zařadil mezi nejhranější skladatele ve Spojených státech. Do New Yorku se vrátil ještě v polovině 50. let a Ameriku se svou ženou Charlotte definitivně opustil 4. května 1956.
Slavnostní večer, který zahájil generální konzul České republiky v New Yorku Karel Smékal, tak připomněl nejen americkou kapitolu života Bohuslava Martinů, ale také trvající zájem českých a zahraničních odborníků o jeho hudební odkaz. K jeho poznávání a zpřístupňování dlouhodobě přispívá také Vít Zouhar z Univerzity Palackého prostřednictvím své muzikologické práce a vedení edice skladatelovy korespondence.