Nová legislativa přináší českým včelařům výraznou úlevu v boji s hnilobou včelího plodu. Zatímco dříve muselo být při potvrzení nákazy zlikvidováno celé stanoviště, nyní je možné postupovat cíleněji. Ke změně zásadně přispěl aplikovaný výzkum katedry biochemie přírodovědecké fakulty, která vyvinula metodu včasné detekce onemocnění z úlové měli.
Tuzemská včelstva v posledních letech ohrožuje i hniloba včelího plodu. V Česku se tato nákaza objevila po několika desetiletích klidu v roce 2015, výraznější problémy se začaly projevovat po roce 2020. „Nemoc se postupně šíří napříč republikou, výrazněji zejména v polském příhraničí. Jde o bakteriální nákazu, která může mít pro chovy velmi nepříjemné dopady,“ upozornil Jiří Danihlík.
Jednodušší diagnostika díky výzkumu vědců
V roce 2021 proto vznikla metodika, která výrazně zjednodušuje diagnostiku. Vychází z využití úlové měli, drobných zbytků vosku a materiálu, které přirozeně propadávají na dno úlu. Včelař je může snadno sesbírat a poslat do laboratoře k vyšetření.
„Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa". Jiří Danihlík
„Nový postup ukázal, že tento běžně využívaný materiál lze použít nejen k testování jiných chorob, ale také k odhalení hniloby včelího plodu. Metodika se postupně začala používat v praxi a převzala ji i veterinární správa pro vyhledávání podezřelých výskytů nákazy,“ dodal Jiří Danihlík.
Plošné zásahy přinášely vysoké škody
Největším problémem však dlouhodobě nebyla samotná diagnostika, ale způsob zásahu. Pokud se nemoc u chovatele potvrdila, likvidovalo se celé stanoviště bez ohledu na rozsah nákazy. I kdyby bylo nakažené jedno včelstvo z deseti, tak chovatel musel zlikvidovat celý chov. „To znamenalo obrovské ekonomické ztráty, a to nejen pro samotné včelaře, ale i pro stát. Často se totiž likvidoval materiál, který by bylo možné dezinfikovat a zachovat, a zdravá včelstva, která mohla dál produkovat med,“ upozornil Jiří Danihlík.
„Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám.“ Jiří Danihlík
Od letošního roku se díky spolupráci s dalšími partnery, mezi nimiž byly například Výzkumný ústav včelařský, Český svaz včelařů či Pracovní společnost včelařů, podařilo prosadit změnu legislativy. Ta od letošního roku sjednocuje podmínky pro zvládání moru a hniloby včelího plodu. Nově platí, že pokud počet nakažených včelstev nepřekročí stanovený limit, likviduje se pouze nemocné včelstvo a zbytek chovu projde asanací.
Nová úprava umožní zachránit část chovů
„Jde o kompromis, který dává větší prostor jak veterinární správě, tak samotným chovatelům. Aktivním přístupem mohou zachránit podstatnou část svého chovu a předejít zbytečným ztrátám. Původní model vedl k rozsáhlým škodám, snižoval produkci medu v regionech a pro drobné včelaře znamenal i silný osobní zásah. Nová úprava přináší racionálnější a ekonomicky i odborně obhajitelnější řešení,“ doplnil Jiří Danihlík.