Potkají se na záchrance zpěvák, kytarista a klavíristka. To není začátek nějakého vypečeného vtipu, ale reálná situace. Ve stejném ročníku programu Zdravotnické záchranářství na FZV UP se sešlo hned několik studentů s láskou k hudbě. Když zrovna nejsou ve škole nebo na praxi, zkouší Lucián Horváth a Jan Voráček se svou kapelou. Martina Dvořáková zase vyrovnává přemíru adrenalinu relaxací u klavíru.
Kapela N1 vděčí za svůj vznik právě zdravotnickému záchranářství. Na olomoucké fakultě zdravotnických věd se potkali Lucián Horváth a Jan Voráček. „Na vysokou jsem šel ze střední zdravotnické školy. Zjistil jsem, že mě urgentní medicína baví nejvíc a chtěl bych se jí nadále věnovat,“ uvedl rodák z Ostravy Lucián Horváth. „Já původně chtěl na pedagogickou fakultu, ale během covidu jsem jako dobrovolník pomáhal na interně a zaujalo mě to. Přitahovala mě kombinace fyzické aktivity a adrenalinu,“ popsal Jan Voráček, který si do Olomouce podal přihlášku z Kostelce nad Orlicí. Kytarista Lucián přivedl do kapely zpěváka a textaře Jana, v současnosti už skupina vystupuje v klasické rockové sestavě obohacená o bicí a baskytaru.
Název kapely je rovněž spojen se záchranářstvím. „Na záchranné službě se tak označuje výjezd nejvyšší naléhavosti. Povídali jsme si o praxích ve škole a tenhle termín pořád zmiňovali, až nám kamarádka navrhla, že bychom se tak mohli jmenovat jako kapela,“ přiblížil Jan Voráček. Muziku, kterou hrají, sami označují jako alternativní pop-punk. „Nechceme zapadnout do připravené škatulky. V repertoáru máme jak tvrdší kytarové věci, tak i pomalé balady,“ upozornil Lucián Horváth. Výhradním autorem českých textů je Jan. „O písničkách v angličtině jsem moc neuvažoval. Upřímně, jen pár kapelám v České republice se podařilo prorazit s anglickými texty. Psaní v češtině je pro mě výhoda a větší komfort,“ vysvětlil Jan Voráček.
Kapela funguje necelý rok, má však už za sebou debutový koncert – v březnu se představila v klubu Variace na olomouckém Horním náměstí – i návštěvu nahrávacího studia. „Natočili jsme EP se šesti skladbami, teď je ve fázi mixu a masteringu. Vyjít by mělo v létě na obvyklých streamovacích platformách,“ zmínil Jan Voráček. Ještě předtím musí oba studenti zvládnout státnice, poté by rádi pokračovali ve studiu dálkově. O budoucnost kapely obavy nemají. „Dokud bude chuť skládat, hrát a koncertovat, tak se určitě nerozpadneme,“ shrnul Lucián Horváth.
Mezi nejbližší plány kapely N1 patří křest zmiňovaného EP. A třeba si jako speciálního hosta pozvou spolužačku z ročníku Martinu Dvořákovou. Úspěšná reprezentantka v požárním sportu se už téměř patnáct let věnuje hře na klavír. Jako členka Souboru Ivy Machačové při ZUŠ Plumlov má za sebou desítky vystoupení. Další ji aktuálně čeká v pátek 23. května v 16 hodin, kdy zahraje v kostele v Kostelci na Hané v rámci programu Noci kostelů.
„Rodina mě v muzice odmalička podporovala. Jako dítě jsem dostala malé klávesy, začala na nich brnkat, a to brnkání dávalo smysl, takže mě mamka přivedla k paní Machačové a já už na základní umělecké škole zůstala,“ zavzpomínala Martina Dvořáková. Hra na klavír je pro ni radostí a uvolněním se. „Je to pro mě stejná forma odreagování jako sport,“ popsala Martina Dvořáková.
Na klavír hraje od třetí třídy základní školy. A už tehdy také věděla, že se jednou stane záchranářkou. „Byla jsem hodně aktivní, neposedné dítko a s tím se pojila spousta zranění. Řekla jsem si, že by bylo fajn sedět taky někdy na opačné straně a z ošetřované se stát ošetřující,“ objasnila s úsměvem svou volbu. Náročný studijní program se jí zatím daří skloubit s klavírními zkouškami. „Absenci na fakultě omlouvá jen nemoc, takže nemůžu upřednostnit soubor před školou a praxemi. Paní učitelka Machačová mi vychází velmi vstříc. Na zkoušky souboru se snažím docházet, co to jde, už jen proto, že na nich takříkajíc vypnu a odpočinu si od adrenalinu, který je se záchranářstvím spojený. Klavír mi hodně pomáhá ve zkouškovém období,“ popsala Martina Dvořáková. Vzhledem k tomu, že ji na konci května čekají státnice, se taková hudební pomoc bude jistě hodit.
