Jak strategicky a úspěšně publikovat výsledky vědeckého bádání? To je otázka, kterou si klade snad každý doktorand či začínající akademik. Hledání odpovědí se proto stalo ústředním tématem dvoudenního mezinárodního workshopu, který se ve dnech 8. a 9. října 2026 uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.
Workshop se konal pod záštitou Evropské asociace pedagogického výzkumu (EERA) a dvou národních asociací – České asociace pedagogického výzkumu (ČAPV) a Slovenské pedagogické společnosti (SPdS). Zázemí této akci poskytla katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Programem účastníky provedli dva zahraniční odborníci – dr. Céline Healy z irské Maynooth University a prof. Stephen J. McKinney ze skotské University of Glasgow.
Dr. Céline Healy se ve své odborné činnosti zaměřuje především na vzdělávání učitelů, inovace ve vzdělávání a vzdělávací politiku. Výzkumný zájem prof. Stephena J. McKinneyho zahrnuje otázky školního vzdělávání, sociálních nerovností a lidských práv. Má rovněž bohaté zkušenosti s editorskou činností v mezinárodních odborných časopisech. Oba odborníci jsou členy Rady Evropské asociace pedagogického výzkumu (EERA Council), v níž působí také jejich olomoucká hostitelka, předsedkyně ČAPV a akademička Univerzity Palackého doc. Jana Poláchová Vašťatková. Účastníky na úvod přivítal i prorektor Univerzity Palackého pro doktorské studium a juniorní vědu doc. Miroslav Dopita.
Do Olomouce se na workshop sjely téměř dvě desítky doktorandů, postdoktorandů i zkušenějších výzkumníků působících na českých a slovenských akademických pracovištích. Mezinárodní charakter setkání podtrhla také účast akademiků pocházejících ze Spojených států amerických a Brazílie.
Myšlenka prvního dne: Při výběru publikačního časopisu mějte vždy připravený plán B i C
První den workshopu patřil především strategickému plánování publikační činnosti. Účastníci se věnovali tvorbě vlastní publikační strategie, jejímu průběžnému vyhodnocování a aktualizaci. Jedním z významných doporučení lektorů bylo nespoléhat se na pouze jedinou publikační cestu a mít vždy připravené alternativy.
Lektoři zároveň zdůraznili, že úsilí věnované do výzkumu a odborného psaní by nemělo přijít nazmar. Ani rukopis, který nenajde uplatnění v původně zamýšleném odborném časopise, nemusí skončit v pomyslném šuplíku. Po vhodném přepracování může získat novou podobu – například jako kapitola v odborné knize, učební text či populárně-naučný článek.
Diskuse se zaměřila také na výběr vhodných odborných časopisů, strukturu vědeckého článku a práci s akademickým jazykem. Pozornost byla věnována možnostem a úskalím využívání umělé inteligence a také tomu, jak si každodenně vytvořit dostatečný prostor pro vlastní psaní.
Myšlenka druhého dne: Kritiku recenzentů si neberte osobně
Druhý den se pozornost přesunula od plánování k samotnému publikačnímu procesu. Účastníci se seznámili s postupy předkládání rukopisů do odborných časopisů i s jednotlivými fázemi recenzního řízení. Významným tématem byla práce s připomínkami recenzentů a zvládání situací, kdy časopis rukopis odmítne. Právě v této souvislosti zaznělo jedno z nejdůležitějších doporučení workshopu: kritiku nevnímat jako osobní neúspěch. Kritické připomínky recenzentů ani zamítnutí článku jsou běžnou součástí vědeckého publikování a mohou být cenným podnětem ke zkvalitnění rukopisu i hledání dalších publikačních příležitostí.
Program se věnoval rovněž možnostem, jak výsledky výzkumu přibližovat širší odborné i laické veřejnosti včetně smysluplného využívání sociálních sítí. Závěr workshopu patřil individuálním konzultacím, během nichž mohli účastníci diskutovat o vlastních publikačních záměrech a konkrétních výzvách.
Dvoudenní setkání připomnělo, že úspěšné publikování nestojí pouze na kvalitním výzkumu. Neméně důležitá je promyšlená strategie, vytrvalost, schopnost přijímat kritickou zpětnou vazbu a ochota hledat nové cesty. Workshop přinesl nejen praktické postupy využitelné v každodenní vědecké práci, ale také prostor pro otevřenou diskusi, sdílení zkušeností a navazování profesních kontaktů.
Doc. Jana Poláchová Vašťatková a Mgr. Martin Andráši, posluchač doktorského studijního programu Andragogika, oba z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP
