Odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého připravili rozsáhlou aktualizaci metodiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR zaměřené na kybernetickou agresi a kyberšikanu. Nová verze reflektuje proměny online prostředí včetně rozvoje umělé inteligence, sociálních sítí i nových forem digitální agrese, se kterými se školy stále častěji setkávají.
Na aktualizaci Přílohy č. 7 Metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování se podílel tým odborníků z Pedagogické fakulty UP Kamil Kopecký, René Szotkowski a Pavla Dobešová. Materiál reaguje na aktuální výzvy, které přináší digitální prostředí dětem, dospívajícím i školám.
„Kybernetická agrese dnes nabývá nových podob. Školy řeší nejen kyberšikanu v tradičním pojetí, ale také deepfake obsah, sextortion, nebezpečné online výzvy či zneužití umělé inteligence k online manipulaci,“ upozornil Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.
Aktualizovaná metodika reflektuje širší spektrum online rizik a nových forem agresivního chování. Autoři je rozdělili do několika tematických oblastí a věnují se například zneužití intimního obsahu, novým formám agrese spojeným s umělou inteligencí, nenávistným online komunitám, virálním výzvám nebo fenoménům spojeným s tzv. manosférou.
„V online prostředí dnes stále častěji dochází k prolínání agrese, manipulace a sexuality. Školy se setkávají například se zneužíváním intimních materiálů, vydíráním prostřednictvím intimního obsahu, ale i vlivem misogynního obsahu a online komunit manosféry, a proto bylo důležité tato témata do metodiky výrazněji promítnout,“ dodala odbornice na sexuální výchovu Pavla Dobešová z katedry antropologie a zdravovědy PdF UP.
Metodický materiál vychází z dlouhodobého výzkumu online rizik českých dětí a dospívajících, který Pedagogická fakulta UP realizuje v rámci projektu E-Bezpečí a Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti.
„Výzkumná data nám umožňují sledovat proměny online prostředí i nové formy rizikového chování, které se u dětí a dospívajících objevují. Do posledního výzkumného šetření Čeští žáci v online světě se zapojilo více než 50 tisíc respondentů,“ doplnil René Szotkowski, zástupce ředitele Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP.
Podle autorů mají projevy kybernetické agrese výrazný dopad nejen na samotné žáky, ale také na vztahy ve třídách, pocit bezpečí a celkové klima školy. Online konflikty se totiž často přenášejí do reálného školního prostředí a naopak. Metodika proto nabízí vymezení jednotlivých forem kybernetické agrese, jejich souvislostí i doporučené postupy pro školy. Součástí materiálu jsou preventivní doporučení, základní legislativní rámec, praktické rady pro pedagogy i odkazy na odborné organizace, poradenské služby a další informační zdroje.
Aktualizovaná příloha je určena pedagogickým pracovníkům mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol. „Věříme, že pomůže školám lépe reagovat na proměňující se podobu kybernetické agrese a podpoří pedagogy při prevenci i řešení stále častějších online rizik ve školním prostředí,“ uzavřel Kamil Kopecký.