Kdo využívá zranitelnosti demokracie? Jak ji chránit, abychom nebyli poslední generací, která ji zažije? Nad těmito a dalšími otázkami se v Olomouci zamýšlela bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která jako host Univerzity Palackého pronesla tradiční výroční přednášku k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera.
Slavnostní podvečer zahájil rektor Michael Kohajda. Připomenul tradici přednášek k poctě J. L. Fischera, která se datuje od roku 1994, kdy byla poprvé přednesena při příležitosti 100. výročí narození tohoto prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Uskutečňuje se jednou ročně jako projev ocenění významu jeho osobnosti.
Zuzanu Čaputovou na Výstavišti Flora, kde se přednáška pro velký zájem veřejnosti konala, představila publiku studentka Filozofické fakulty UP Karolína Ptáčková. Právě ona tuto osobnost slovenské politické scény navrhla jako řečnici výroční přednášky.
„Paní prezidentka se ve své politické funkci nepochybně setkávala s množstvím příznivců, ale i odpůrců. To, co obdivuji, je skutečnost, že vždy přicházela a přichází k lidem se stejným respektem a pokorou. Ke všem při výkonu prezidentské funkce cítila povinnost promlouvat a nikoho nechtěla zavrhnout. V knižním rozhovoru k tomu dodala: ‚Oni mají právo mě odmítnout, já je ne,‘“ zdůvodnila svůj návrh studentka politologie a žurnalistiky. Jak dále uvedla, oceňuje i práci, které se Zuzana Čaputová věnovala před prezidentským mandátem. Jako advokátka a aktivistka se zaměřovala mimo jiné na veřejnou správu, problematiku týraných a zneužívaných dětí, otázky právního státu či transparentní nakládání s veřejným majetkem.
„Je mi mimořádnou ctí přivítat mezi námi paní Zuzanu Čaputovou, prezidentku Slovenské republiky v letech 2019–2024, advokátku a političku. Vážená paní prezidentko, srdečně vás vítám na půdě Univerzity Palackého,“ přivítal poté Zuzanu Čaputovou rektor Michael Kohajda.
Zuzana Čaputová hovořila na téma Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva. V úvodu svého vystoupení připomenula svůj inaugurační projev, s nímž se před šesti lety po složení slibu ujímala funkce prezidentky.
„Nabízela jsem kromě jiného svou odbornost, svůj cit a svůj zdravý aktivistický zájem. Nabízela jsem tedy rozum, srdce a ruce. Symbolicky. Svět se od té doby nestal jednodušší, čelíme mnohým krizím, které nejdou v řadě po sobě, ale kumulují se najednou. Máme obavy o globální bezpečnost, o udržitelnost života na planetě a samozřejmě i o budoucnost demokracie,“ uvedla a dodala, že rozum, srdce a ruce potřebujeme i dnes, abychom dokázali náš svět uzdravovat a navracet do rovnováhy. „Tyto tři symboly představují v mém vnímání tři důležité hodnoty: moudrost, laskavost či empatii a službu. A právě tyto tři kvality by měly být základem každé naší činnosti.“
Demokracie podle Zuzany Čaputové není samozřejmost a vyžaduje osobní angažovanost každého člověka. „Je to proces, je to vztah a je to živý organismus a jako takový i ona může onemocnět.“
Vysvětlila, že v posledních dvaceti letech hovoříme o globální erozi demokracie, a zmínila i příčiny, které k ní vedou. Podrobně pak rozebírala, co obnáší institucionální krize, jaké jsou její rysy, jako například oslabování právního státu, útoky na média a podobně. Zdůraznila, že je potřeba nejen bránit demokracii, ale také řešit, jak ji inovovat, aby zvládla krize, jimž společnosti čelí.
Když pak bývalá slovenská prezidentka hovořila o osobní rovině krize demokracie, uvedla, že demokracie není jen systém, ale je to i způsob života. „V centru odolnosti demokracie je člověk, občan, především jeho důvěra v demokracii. Přesvědčení, že navzdory těžkostem je demokracie ten nejlepší demokratický systém – a toto přesvědčení je zdrojem její legitimity,“ řekla Zuzana Čaputová s tím, že nebezpečím pro demokracii je vědomí části společnosti, která se cítí opomíjená, přehlížená.
Pokud podle ní lidé mají pocit, že jejich názor nic neznamená, snadno podlehnou autoritářským lídrům, kteří slíbí, že za ně budou bojovat a postarají se o ně.
Zmínila i svou osobní zkušenost s mocí. Na prezidentku se rozhodla kandidovat v roce 2018. Svůj krok tehdy zdůvodnila mimo jiné snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a posílit sounáležitost s Evropou.
Důležitým impulzem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země během pandemie covidu-19, v době ruské agrese proti Ukrajině či energetické krize, se nakonec rozhodla svůj mandát z osobních důvodů, kdy čelila ona i její rodina útokům i výhrůžkám smrtí, neobhajovat.
„Tlak a zodpovědnost byly obrovské, ale žádné okolnosti nebyly a nejsou důvodem pro to, abych přestala sloužit hodnotám, kterým věřím. Protože sloužit demokratickým hodnotám není věcí okolností, ale věcí principů. Jedno z nejdůležitějších poznání z výkonu mého mandátu je, jak je důležité při výkonu veřejné moci pracovat na sobě. Sebepoznání, sebereflexe, sebepřijetí a úsilí držet ego pod kontrolou. Protože kvalita politiky absolutně závisí od zralosti člověka-politika,“ řekla mj. Zuzana Čaputová, podle které politik nesmí zapomínat na to, že jeho jedinou motivací musí být služba lidem.
„Demokracie není stav, ale proces a vztah mezi institucemi a občany, mezi občany navzájem, ale i vztah k sobě v kontextu moci. Tento vztah se musí obnovovat každý den a není to jen úkol politiků, soudů, médií. Je to úkol každého z nás. Demokracie přežije, když ji budeme žít, institucionálně i osobně. Proto vám přeji hodně úspěchů ve vašem akademickém působení a ať nás na demokratické cestě provází moudrost, empatie či laskavost a služba,“ uzavřela Zuzana Čaputová svou výroční přednášku.
Následné dotazy z publika se věnovaly například její zkušenosti s postavením a zastoupením žen v politice, tomu, jak se má společnost bránit hybridním hrozbám či zda uvažuje o dalším angažmá ve vysoké politice. Připomněla, že rozhodnutí odejít z vysoké politiky udělala po zralé úvaze, ale že zůstala aktivní ve veřejném životě.
Na závěr večera Zuzaně Čaputové poděkoval rektor Michael Kohajda a předal jí pamětní medaili Univerzity Palackého.
Po přednášce a diskuzi bývalá slovenská prezidentka natočila i nejnovější epizodu podcastu Studio UP, kterou uslyšíte již tento pátek.