Univerzita Palackého má novou profesorku a profesory

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.