Jazyk jako most i bariéra: lingvistická diverzita a inkluze v (post)digitální éře, takové bylo stěžejní téma sedmadvacátého mezinárodního setkání mladých lingvistů. Uskutečnilo se na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zúčastnili se jej odborníci z českých univerzit i lingvisté z Německa a Maroka.
V prostorách Filozofické fakulty UP se uskutečnilo setkání mladých lingvistů, které každoročně organizují studenti a studentky doktorského studijního programu Český jazyk na FF UP. Během dvou dní vystoupilo se zajímavými tématy patnáct řečníků z FF UP i z univerzit v Pardubicích, Praze a Opavě. Na setkání přijeli také lingvisté z Německa a Maroka.
„Za tématem jazyk jako most i bariéra se skrývá poměrně široké spektrum problémů: od obtíží s dorozumíváním u lidí s afázií a dysfázií přes komunikaci s AI po tvůrčí strategie při psaní románů a poezie. Lingvistickou diverzitu lze mimo jiné spatřovat v nářečích či v (ne)přechylování příjmení zahraničních osobností v mediálním a online prostředí. Aktuálním tématem je také jazyková inkluze, konkrétně snaha o genderovou vyrovnanost v běžné komunikaci i na institucionální úrovni,“ shrnula Michaela Kopečková z katedry bohemistiky FF UP, která zároveň vyzdvihla organizační práci doktorandů a doktorandek katedry.
foto_sem_4
Za stěžejní bod dvoudenního setkání označila plenární přednášku Tradiční dialektologie a současná geovizualizace: spojenci v době přerodu vědních oborů, kterou pronesl profesor Vít Voženílek z Přírodovědecké fakulty UP.
„Účastníkům konference poutavě představil práci kartografa, možnosti mapových vizualizací a zaměřil se na proces i limity tvorby atlasů českých nářečí. Přednáška mimo jiné ukázala, že geoinformatika a lingvistika mají k sobě blíž, než bychom si dokázali představit,“ doplnila Michaela Kopečková.
Vedle přednášek, v nichž se řečníci zabývali jazykovým systémem a kognicí, digitálním prostorem a technologiemi i aplikovanou lingvistikou a etikou, se během dvoudenního setkání uskutečnilo také několik workshopů zaměřených na terénní výzkum v lingvistice, korpusovou analýzu dat a jazykovou kreativitu.
V rámci konference se uskutečnilo také patnácté celostátní kolo soutěže Student a věda, kterého se zúčastnili pregraduální studující s velmi pestrými tématy.
„První místo získala Izabela Varga ze Slezské univerzity v Opavě s prací na téma Lingvistická analýza mluveného a psaného projevu osob zasažených cévní mozkovou příhodou. Na druhém místě skončila Lenka Jarolímová z Univerzity Karlovy s tématem Užití francouzských frazémů s lexémy ‚oko/oči‘ frankofonními mluvčími. Třetí místo obsadil Jiří Novák z Univerzity Palackého s prací Výzkum výslovnosti nizozemských a vlámských měst v češtině,“ dodala hlavní organizátorka soutěže Božena Bednaříková z katedry bohemistiky, která řadu let byla i hlavní organizátorkou pravidelného setkání mladých lingvistů.
