Jitka Jonová se v nové knize věnuje takzvané olomoucké kapitulní otázce

Foto: Martin Višňa
Středa 21. prosinec 2022, 8:30 – Text: Martin Višňa

Pohled do historie olomoucké metropolitní kapituly přináší nová monografie Jitky Jonové z katedry církevních dějin a církevního práva Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Na základě studia archivních materiálů, dokumentů a dobových periodik se autorka zaměřuje na snahu o vyřešení takzvané olomoucké kapitulní otázky, v níž mimo jiné hrál roli požadavek na šlechtický původ členů kapituly, a také na problematiku obsazování olomouckého arcibiskupského stolce.

Jitka Jonová se k tématu olomoucké metropolitní kapituly a takzvané kapitulní otázce dostala již při práci na její dřívější knize, v níž se věnovala osobnosti arcibiskupa Theodora Kohna. Ten se díky připuštění nešlechticů do olomoucké kapituly po roce 1880 mohl stát kanovníkem, jako první nešlechtic byl zvolen arcibiskupem a ze své pozice se pak snažil, aby šlechtický původ nebyl při obsazování postů v kapitule nadále rozhodující. Nakonec musel rezignovat a problematika související i se svobodnou volbou arcibiskupa zůstala nedořešená ještě řadu let.

„Zásadní problém s obsazováním kanonikátů pro olomouckou kapitulu nastal zejména po vzniku Československa. Kapitula tehdy mohla podle tehdy platných pravidel do svých řad volit jen šlechtice, jedním z prvních zákonů nové republiky ale bylo zrušení šlechtických titulů. Nešlechtice do kapituly mohl volit zase jen císař, ale monarchie zanikla. Navíc byl vydán nový Kodex kanonického práva. Probíhala později složitá jednání mezi biskupy a vládou, jejímž výsledkem bylo, že ‚protentokrát smí arcibiskup obsadit kapitulu v souladu s kodexem‘. Arcibiskup Leopold Prečan také opakovaně žádal kapitulu, aby upravila své stanovy do souladu s kodexem. Nakonec však stanovy z roku 1826, které obsahovaly požadavek šlechtického původu kanovníků, platily až do roku 1994, kdy arcibiskup Jan Graubner vydal nové,“ přiblížila Jitka Jonová.

Knihu s názvem Kapitulní otázka olomoucká a obsazování arcibiskupského stolce v Olomouci od roku 1880 do poloviny 20. století představila během předvánočního setkání na fakultě, kterého se kromě jejích kolegů z fakulty a dalších hostů zúčastnili i zástupci kapituly, která se na vydání publikace podílela.

„Ze srdce bych chtěl jménem kapituly poděkovat paní docentce za velikou práci na této knize, která jistě poslouží k poznání kořenů, ze kterých kapitula jako vysoce důstojná instituce vyrostla. Poznání těchto kořenů pak jistě pomůže k lepšímu životu a činnosti metropolitní kapituly v současné době,“ řekl děkan kapituly a pomocný biskup olomoucký Antonín Basler. Probošt kapituly a dómský farář Ladislav Švirák autorce poděkoval nejen slovy, ale i květinami. 

Více než 200stránková kniha vyšla v rámci projektu IGA CMTF_20200_003 Katolická církev v českých zemích v 19. a 20. století, vydalo ji Centrum pro studium demokracie a kultury.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)