Analytičtí chemici pomáhají archeologům

Tým Petra Bednáře (uprostřed) v RCPTM.
Foto: Gabriela Knýblová
středa 27. prosince 2017, 08:00 - Text: Martina Šaradínová

Pravěká či starověká keramika, šperky, ale třeba i kostěná brusle prošly v posledních dvou letech rukama analytických chemiků z přírodovědecké fakulty. Ti provádějí analýzy především organických zbytků na archeologických nálezech a dodávají tak archeologům důležité informace o způsobu života lidí v různých historických obdobích.

Chemici využívají nejen zažité postupy, ale vyvíjejí i metody nové, často přímo ušité konkrétnímu historickému artefaktu na míru. Od letošního roku jim v tom pomáhá podpora Grantové agentury České republiky (GA ČR). „Chemické analýzy archeologických nálezů pomocí nejmodernějších technik, založených zejména na hmotnostní spektroskopii, jsou jedním z trendů výzkumu na katedře analytické chemie. Zaměřujeme se hlavně na organické relikty na archeologických materiálech. V případě nádob určujeme, zda se v nich nacházejí zbytky potravin, případně jaký druh to byl. Jindy zase analyzujeme zbytky vláken na nálezech středověkých šperků. Naším úkolem je například určit, zda šlo o vlákna rostlinné nebo živočišné povahy,“ přiblížil výzkum Petr Bednář z katedry analytické chemie a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů. Část analýz se provádí právě v tomto vědeckém centru.

Analýzy začali chemici intenzivně provádět ve spolupráci s Archeologickým centrem v Olomouci, které je jejich partnerem v tříletém projektu GA ČR. Chemici jsou ale v kontaktu i s archeology z Brna, Prahy, Slovenska, Polska či například Litvy. „V jednom z nálezů jsme například prokázali triterpenoid miliacin, který se vyskytuje v některých obilovinách. Našli jsme tak objektivní důkaz pro hypotézu, že v nádobě se nacházely obiloviny. Dokážeme tedy více rozkrýt, jaké materiály lidé používali, co jedli, jaké byly okolnosti pohřebních rituálů a podobně,“ uvedl Bednář. Podle něj již spolu s kolegy studovali stovky historických předmětů. Důležitou oblastí jejich výzkumu je také zkoumání jantaru. Chemickou analýzou se odborníci snaží určit, z jakého území jantar pochází. Zabývají se ale i vývojem metod pro ověřování pravosti této zkamenělé pryskyřice.

Spolupráce je výhodná jak pro chemiky, tak pro archeology. Analytickým chemikům poskytuje možnost pracovat se zcela unikátními materiály. Archeologové zase dostanou pro svůj výzkum důležité informace o chemickém složení studovaných artefaktů. „Analytický chemik musí pracovat co nejšetrněji, aby získal maximum chemických informací s minimálním rizikem poškození studovaného objektu. Archeologové zase implementují do svých postupů taková pravidla, která minimalizují chybný analytický závěr,“ doplnil Bednář.

Prospěšnost spolupráce potvrzuje i ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Podle něj se moderní archeologie bez spolupráce s mnoha přírodovědnými obory neobejde. „Dnes už archeologovi nesmí stačit určit typ, kulturu, tedy dobu výroby a používání například keramické nádoby. Nás musí zajímat i to, z čeho byla nádoba vyrobena, původ surovin keramické hmoty, technologický postup a teplota výpalu, k čemu sloužila, co se v ní uchovávalo, s jakým obsahem byla uložena nebožtíkovi do hrobu a podobně. To je jen jeden z mnoha příkladů vzájemné kooperace olomouckých chemiků a archeologů v rámci společného projektu,“ uvedl Peška.

Důležitým výstupem spolupráce je i vznikající analyticko-archeologická databáze nazvaná ANARBASE. V ní se archeologické a archeometrické údaje propojují s primárními a interpretovanými daty z chemické analýzy. V budoucnu by mohla být publikovaná část databáze přístupná odborné i laické veřejnosti.