Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala jedenadvacáté Mezinárodní setkání romanistů. Společně s českými akademiky se především tématu “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue" věnovali i odborníci ze Slovenska, Polska Itálie, Španělska, Francie, Portugalska, Maďarska, Slovinska a Bulharska.
S cílem navzájem sdílet směry bádání, nové projekty, ale i problémy a těžkosti se do prostor Filozofické fakulty Univerzity Palackého sjela při příležitosti dvoudenního Mezinárodního setkání romanistů zhruba stovka badatelů, akademiků a odborníků téměř všech románských jazyků a literatur.
Obsah a význam stěžejního tématu jednání, “Transformations of Romance Studies in the Present: Identities, Borders and Cultural Dialogue, shrnul ve své úvodní řeči profesor Daniel Nemrava, vedoucí katedry romanistiky FF UP, který nynější postavení filologických disciplín vnímá jako výzvu.
„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, dopad umělé inteligence, tlak ze strany úřadů, aby naše programy byly integrovány do něčeho, co se dnes nazývá humanitní vědy, moderní jazyky nebo kulturní studia – tato v mnoha ohledech negativní skutečnost může být pro nás naopak velkou výzvou. Může spočívat v pozitivním impulsu, jenž vede k přehodnocení a inovaci oborů, výzkumu i výuky,“ řekl. Zdůraznil přitom, že je pro romanisty aktuálně nanejvýš důležité, aby si sami dokázali uvědomit nenahraditelnost oborů, jimž se věnují.
„Filologie jsou slovy německého vědce Otmara Etteho vědy o životě. Jejích posláním je rozšiřování bohatství života, který kriticky reflektují. Společnosti by měly zavést kritický přístup k poznatkům o životě, jež získaly, a tím obohatit společenskou cirkulaci vědomostí,“ dodal romanista, literární vědec a překladatel z UP.
„Současné zpochybňování filologické disciplíny jako takové, může být pro nás naopak velkou výzvou. Může vést k přehodnocení a inovaci oborů.“ Daniel Nemrava
Jeho sdělení podpořila i Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, když dodala: „Slovy příslušníků amazonského kmene Suruí pak konec světa nastane, až nebudou příběhy k vyprávění. Je právě na filologiích, aby tyto příběhy a jazyky, v nichž jsou vyprávěny, sbíraly a ochraňovaly, a tím udržely konec světa ještě chvíli v nedohlednu.“
Konference nabídla účastníkům řadu zajímavých přednášek, věnujících se jak středověké literatuře a lingvistice, tak její současnosti. V mnoha příspěvcích rezonovalo současné dění a společenský vývoj, i proto se v nich často opakovalo téma identity, přistěhovalectví, hranic, ať už těch geografických či komunikačních a sociálních. Tyto hranice by však podle Daniela Nemravy mohly být chápány jako konkrétní místo, odkud by se romanisté mohli vrátit k hlubšímu dialogu mezi jednotlivými oblastmi výzkumu. Uskutečněná konference pak měla být podle něj i místem, kde se tyto hranice rozplynou.
Jedenadvacátý ročník Mezinárodní konference romanistů přinesl vznik nových projektů a podle Kateřiny Ritterové přínos tohoto setkání zdaleka není pouze akademický či badatelský, ale i sociální.
„Všichni účastníci byli na konferenci velmi důležití. Pokud bych však měla někoho vyzdvihnout, byli by to plenární řečníci: profesor Piotr Sawický z Univerzity ve Wroclavi a hispanista naší katedry romanistiky docent Enrique Gutiérrez Rubio,“ shrnula.
Setkání romanistů založil v roce 1991 profesor Jiří Černý, tehdy šlo jen o každoroční setkání kolegů a přátel romanistiky. Od té doby se počet účastníků i témat zmnohonásobil. Katedra romanistiky FF UP ho pořádá jednou za dva roky.