U přírodovědecké fakulty rozkvetla „hmyzí louka“

Hmyzí louka u přírodovědecké fakulty.
Foto: Tomáš Opatrný
Pondělí 27 červenec 2020, 8:00 – Text: Martina Vysloužilová

V okolí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého rozkvetla pestrobarevná „hmyzí louka“. Není to náhoda, ale iniciativa přírodovědců, kteří na travnaté ploše záměrně vytvořili unikátní místo pro hmyzí opylovače. Díky aktivitě budou mít živočichové přístup k potravě až do pozdního léta.

U fakulty byl původně druhově chudý „anglický“ trávník. Při zvelebení prostoru zaměstnanci fakulty použili na 40 druhů kvetoucích rostlin (dvouděložných) a 10 druhů typických trav. Zvídaví kolemjdoucí tam v průběhu letních dnů uvidí například čekanku, dobromysl, chrpu, jetel, jitrocel, kopretinu, řepík, šalvěj nebo například zvonek. Nechybí ani letničky a trávy, jako například bojínek, kostřava nebo lipnice.

Podle Moniky Mazalové z katedry ekologie a životního prostředí je jakákoliv snaha o podporu hmyzu, který zajišťuje významné ekosystémové služby, žádoucí. „Nejrychleji se vytrácejí druhy hmyzu vázané na otevřená, tj. stromy a keři nezarostlá, stanoviště. Je to prosté, z krajiny totiž mizí tyto plochy – dílem jsou zorněny, dílem zastavěny, a pokud je ponecháme svému osudu, rychle zarostou dřevinami. Proto dnes málokde uvidíte tu opravdovou louku, pestrou nejen co se týká barev, ale hlavně druhů rostlin, co ji tvoří,“ vysvětlila autorka návrhu.

V poslední době odborníci poukazují nejen na mizení vzácných a ohrožených druhů, ale zjevný je také úbytek početnosti druhů ještě nedávno považovaných za běžné. Existuje práce, která referuje o 75procentním úbytku početností veškerého létajícího hmyzu. V případě opylovačů se dokonce hovoří o jejich globální krizi. „Z 38 dosud zjištěných druhů čmeláků a pačmeláků v České republice jich aktuálně 25 figuruje v Červeném seznamu ohrožených bezobratlých, z nich 5 je považováno za vymřelé. Ostatně všichni čmeláci jsou chráněni zákonem. Z našich necelých šesti set druhů včel je pouze 229 druhů klasifikováno jakožto druhy bez ohrožení,“ doplnila Monika Mazalová.

Cílem aktivity je nejen podpora pestřejších společenstev bezobratlých živočichů, ale také zkrášlení plochy u geologické expozice a frekventovaného chodníku. „Louku jsme založili hlavně proto, abychom podpořili hospodářsky významné i atraktivní skupiny hmyzu jako včely, čmeláky a motýly. Osivo vysadili a plochu pro realizaci odborně připravili pracovníci správy budov Envelopa a úseku zeleně z naší fakulty. Touto cestou bych jim chtěla poděkovat,“ řekla Dagmar Petrželová z děkanátu PřF. Dodala, že složení směsi upravili podle doporučení z katedry ekologie a životního prostředí hlavně o trvalky, bohaté na nektar a pyl. Potěšen vznikem pestrobarevného útočiště opylovačů je také Tomáš Opatrný z katedry optiky. „Pokaždé, když jdu kolem, tak se tam chvilku zastavím a kochám. Ta věc je opravdu skvělá.“

Iniciátoři navázali na studentský projekt Hmyzí hotely, který vznikl v roce 2018, v rámci děkanské výzvy „Hýčkejte svou Přírodu“. Tehdy jeho autoři vytvořili a rozmístili celkem pět příbytků pro prospěšný samotářský hmyz. Cílili zejména na samotářské včely a zlatěnky, které jsou také důležitými opylovači rostlin. Obyvatelé hmyzího hotelu však mohou být různí – „ubytovávají“ se zde také slunéčka, zlatoočky, škvoři či ploštice.

Práce odborníků na zvelebení prostoru kolem fakulty nekončí. Kromě osetí, péče a pravidelné údržby budou také provádět každoroční botanický a entomologický monitoring. První umožní odhalit případné šíření plevelů či expanzivních druhů rostlin a pomůže stanovit také termín případného dosévání vymizelých druhů. Cílem entomologického šetření bude monitorovat výskyt těch, pro které byla „hmyzí louka“ založena, a zjistit, jak se na rozkvetlé vegetaci tuží čmeláci, včely, motýli a další příslušníci druhově nejbohatší skupiny organismů na Zemi.

Zpět