Univerzita Palackého má nové profesory

Foto: Žurnál UP, archiv LF a profesorů
Čtvrtek 2 červenec 2020, 13:00 – Text: M. Hronová, Š. Chovancová, M. Višňa

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga předal ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy dekrety osmdesáti novým profesorkám a profesorům vysokých škol. Mezi jmenovanými je i šest osobností působících na Univerzitě Palackého: logopedka Kateřina Vitásková, odborník na aplikované pohybové aktivity Martin Kudláček, internisté Rudolf Chlup a David Karásek, chirurg Igor Čižmář a chemik Jan Hrbáč. 

„Aktivní předávání zkušeností je a bude nedílnou součástí práce profesora, jehož titul dnes získáváte. Vy jako profesorky a profesoři budete tvořit páteř vysoké školy a ta, pokud chce být úspěšná, musí i prostřednictvím vás intenzivně pracovat na rozvoji mladé vědecké generace, dát jí prostor a veškeré možnosti vedoucí k získání odborných zkušeností u nás i v zahraničí,“ uvedl při ceremoniálu ministr školství.

Slavnostní řeči za jmenované profesorky a profesory se chopil Martin Kudláček, prorektor Univerzity Palackého pro zahraničí a nově profesor v oboru Kinantropologie. „Prosím buďme při hledání pravdy a poznání neúnavní a vždy, bez ohledu na RIVovské body, H-indexy, kvartily a grantová schémata, se snažme, aby naše práce a nová poznání měnila svět kolem nás v lepší místo pro život. Jste jedineční, vaše výzkumy pomáhají lidem žít lepší a kvalitnější život a já osobně bych chtěl za vaši práci poděkovat. Mé poděkování patří také vašim učitelům, bez kterých byste tady dnes nestáli, a vašim výzkumným týmům, protože v drtivé většině vědeckých disciplín nemůžete nikdy vyniknout jako solitér. Nezapomeňte i vy poděkovat svým kolegyním a kolegům. Podporujte je, inspirujte, nechte se inspirovat a buďte jim dobrými lídry,“ řekl mimo jiné ve svém zamyšlení.

Jmenovací dekrety nových profesorek a profesorů podepsal prezident republiky Miloš Zeman v polovině června.

Nová profesorka a profesoři působící na Univerzitě Palackého:

Kateřina Vitásková z Ústavu speciálněpedagogických studií pedagogické fakulty se na návrh Vědecké rady UP stala profesorkou pro obor Speciální pedagogika. Na Univerzitě Palackého je garantkou oboru Logopedie v rámci studijního programu Speciální pedagogika, také oboru Speech and Language Therapy, dále doktorského studijního programu Special Education a rigorózního řízení oboru Logopedie. V současné době je školitelkou deseti doktorandů a členkou mnoha grémií včetně IALP. Je hlavní autorkou 13 odborných knih a monografií, spoluautorkou dalších 23 kapitol v odborných knihách i autorkou či spoluautorkou řady učebnic, studijních textů, tuzemských i zahraničních článků v recenzovaných časopisech. V rámci různých stáží a pracovních pobytů působila na několika zahraničních univerzitách.

Je nositelkou Čestného uznání rektora UP za odborné práce, v nichž se zaměřuje především na problematiku narušené komunikační schopnosti a specifik komunikace u různých skupin dětí i dospělých. Věnuje se studentům pregraduálních i postgraduálních studijních programů všech forem učitelských i neučitelských oborů Pedagogické fakulty UP. V minulosti pracovala i se studenty Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP. Jako garant a předseda oborové rady se podílí i na realizaci doktorského studijního programu Special Education v anglickém jazyce, rovněž je členem oborové rady i doktorského studijního programu v ruském jazyce. Aktivně se účastní mnoha tuzemských i zahraničních vědeckých a odborných konferencí a seminářů, dlouhodobě je jako řešitelka zapojena do projektů MŠMT, FRVŠ a EU.

„Věnuji se problematice specifických vývojových poruch učení či výzkumu orální praxie a gnozie u osob se sluchovým postižením, poruchám hlasu a v posledních letech i pragmatické jazykové rovině, poruchám autistického spektra, inkluzivnímu přístupu a multikulturalitě ve vztahu k logopedii a transdisciplinární spolupráci a vysokoškolské přípravě logopedů. Mou vizí je posilovat zaměření logopedie na vyšší využití, takzvaném push in a community-based modelu se zapojením studentů. Chci se podílet na zvýšení podílu různých technologií na experimentálním výzkumu v logopedii a objektivizaci diagnostiky pomocí registračních metod. A také na dalším rozvoji neurokognitivních přístupů a internacionalizaci studia logopedie,“ řekla nová profesorka Univerzity Palackého. V koncepci budoucího směřování oboru usiluje o zvýšení podílu odborníků například přírodovědných oborů na pregraduální přípravě budoucích logopedů, která se v současném modelu realizuje s využitím seminářů na téma metod experimentálního měření hlasu a řeči či v rámci vědecko-výzkumných aktivit studentů. 

V oboru Kinantropologie byl profesorem jmenován Martin Kudláček z fakulty tělesné kultury, který aktuálně zastává funkci prorektora UP pro zahraničí. Stejné oblasti se předtím věnoval na FTK jako proděkan. Ve své odborné i praktické práci se dlouhodobě zaměřuje na problematiku sportu a tělesné výchovy osob se zdravotním postižením – aplikovaným pohybovým aktivitám (APA). Je absolventem oboru Aplikovaná tělesná výchova na fakultě tělesné kultury, kde začal v roce 2001 po doktorském studiu v USA pracovat jako odborný asistent. V roce 2009 byl jmenován docentem. V současnosti je členem Vědecké rady FTK UP a garantem studijních programů zaměřených na aplikované pohybové aktivity.

„Za své největší profesní úspěchy považuji založení a rozvoj para hokeje (dříve sledge hokeje) v České republice, podíl na vytvoření špičkového pracoviště na světové úrovni, který katedra aplikovaných pohybových aktivit na FTK je, dále tvorbu vzdělávacích programů a strategie Mezinárodního paralympijského výboru a v neposlední řadě založení vědeckého časopisu European Journal of Adapted Physical Activity (EUJAPA) a jeho zařazení do databáze SCOPUS,“ uvedl Martin Kudláček. Kromě vyjmenovaného byl v minulosti také prezidentem Evropské federace APA, jako vyučující působil či působí na řadě partnerských univerzit v Evropě, USA, Kanadě, Austrálii či Číně a na domovské katedře stál u zrodu Centra APA, které tvoří most mezi teorií a praxí a mimo jiné provozuje největší půjčovnu sportovně-kompenzačních pomůcek v ČR. Na svém kontě má na sedmdesát recenzovaných článků s více než stovkou citací a byl garantem nebo zvaným hostem řady odborných konferencí v oblasti sportu a tělesné výchovy osob se zdravotním postižením.

„Jmenování profesorem je pro mě velká čest. Přestože je ale profesorský titul spojován s mým jménem, lví podíl na něm mají také mnozí kolegové, kteří mě inspirovali a pomáhali mi. Dosažení tohoto titulu je tak důkazem odborného růstu mého kmenového pracoviště, mé domovské fakulty a naší krásné univerzity,“ dodal Martin Kudláček.

V oboru Vnitřní nemoci byli profesory jmenováni Rudolf Chlup z II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a David Karásek, primář III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF UP a FNOL.

Rudolf Chlup je přední český diabetolog, který stál v 80. letech u zrodu prvního inzulinového pera na světě, které dostalo název MADI (MAnuální Dávkovač Inzulinu), nejen to jej řadí mezi významné osobnosti medicíny v celosvětovém kontextu. S Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc je spojen celý jeho profesní život od promoce v roce 1971. Působil i v Německu, kde v roce 1993 habilitoval, a absolvoval řadu zahraničních odborných stáží. V současnosti působí na II. interní klinice a na Ústavu fyziologie, také v diabetologické ambulanci Odborného léčebného ústavu Paseka v Moravském Berouně.

Kromě diabetu se Rudolf Chlup zabývá i dalšími endokrinními nemocemi. Výsledky své odborné práce soustavně publikuje od roku 1975. Celkový počet jeho publikací včetně originálních prací, monografií a abstrakt přesahuje 300, stejného čísla dosahuje i počet jeho přednášek na různých odborných kongresech v tuzemsku i v zahraničí. Rudolf Chlup je aktivním členem řady tuzemských i mezinárodních odborných společností, mimo jiné čestným členem České diabetologické společnosti. Je oblíbený pedagog a také autor populárně-naučných pořadů v médiích, známý svými bystrými glosami a inspirativními náměty.

„Získání titulu profesora vnímám jako uznání obětavé práce všech, kteří se podíleli na mé odborné přípravě, na vytváření pracovních podmínek a na uvádění výsledků společného výzkumu do výuky i do praxe,“ řekl Rudolf Chlup, který by si přál zaujmout dosud nevyřešenými problémy studenty i další spolupracovníky, kteří budou diabetologii dále rozvíjet. „Úspěchem pro mě například je, když člověk, který se kvůli diabetu považuje za beznadějně trpícího, se začne cítit zdráv a dlouhodobě zvládne udržovat svoji fyzickou a duševní kondici. Takového úspěchu mohlo být u tisíců mužů, žen a dětí dosaženo právě díky našemu dávkovači MADI, jehož první prototypy vyrobily laboratoře Univerzity Palackého,“ dodal.

Poruchy metabolismu lipidů a ateroskleróza, diabetologie a endokrinologie, to jsou oblasti, kterými se zabývá další z nově jmenovaných profesorů David Karásek, primář III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF a FNOL a vedoucí lékař Diabetologického centra FNOL. Zkušenosti kromě domovské Olomouce získal mimo jiné také na Evropské škole vnitřního lékařství ve španělském Alicante nebo na odborné stáži v National Institutes of Health v Bethesdě v USA. „Dosažením profesorského titulu se u každého otevírá další část profesního života, ve které by měl uplatnit nabyté znalosti a zkušenosti především ve prospěch mateřského pracoviště. Pro mě to znamená závazek nadále pokračovat ve vědecko-výzkumné práci na klinice, stimulovat své mladší kolegy k širšímu zapojení do probíhajících výzkumných aktivit kliniky a podílet se na vzdělávání studentů jak v pregraduální, tak postgraduální výuce,“ uvedl.

David Karásek je autorem či spoluautorem 120 publikací, čtyři desítky z nich vyšly v impaktovaných časopisech. Dále je podepsán pod dvěma monografiemi a několika kapitolami v knihách jiných autorů či pod více než stovkou odborných přednášek a prezentací. Je členem zkušebních komisí pro atestační zkoušky v oborech Vnitřní lékařství a Endokrinologie či akreditační komise pro obor specializačního vzdělávání Endokrinologie a diabetologie, také členem řady odborných společností, například Evropské společnosti pro aterosklerózu, České internistické společnosti, České diabetologické společnosti nebo České společnosti pro aterosklerózu, kde je členem výboru společnosti. Je výkonným šéfredaktorem časopisu Vnitřní lékařství.

„Za profesní úspěchy lze považovat obdržená ocenění, například Cenu profesora Syllaby České diabetologické společnosti ČLS JEP za monografii za rok 2018, ceny odborných společností za původní práce z oblasti aterosklerózy a především Cenu ministryně zdravotnictví ČR za výzkum a vývoj pro rok 2009. Nicméně nejvíce si cením toho, že se nám na klinice podařilo vybudovat respektovaný tým odborníků zabývající se problematikou diabetu, endokrinopatií a poruch metabolismu lipidů. Z hlediska léčebně preventivní péče pak považuji za úspěch obnovení a rozšíření činnosti Diabetologického centra FNOL, které funguje na naší klinice od roku 2014. V současnosti se s kolegy v rámci grantového projektu například zabýváme problematikou časných metabolických změn, které by mohly přispět k lepší diagnostice a bližší klasifikaci žen s gestačním diabetem,“ doplnil profesor, který za svůj hlavní cíl považuje udržení vysokého standardu profilových oborů III. interní kliniky a zvyšování potenciálu pracoviště, které bylo nedávno nominováno jako jedno z Centres of Excellence Dyslipidemia Management Evropské společnosti pro aterosklerózu.

V oboru Chirurgie dosáhl titulu profesor dřívější přednosta Traumatologické kliniky LF UP a FNOL Igor Čižmář, odborník v oblasti úrazové chirurgie a zejména chirurgie ruky. Je absolventem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde byl také v roce 2007 jmenován docentem. Jako lékař působil v Úrazové nemocnici Brno, poté na Klinice úrazové chirurgie Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. V roce 2006 se stal členem týmu Fakultní nemocnice Olomouc, nejprve jako primář Traumatologického oddělení a následně jako přednosta Traumatologické kliniky. Absolvoval odborné stáže v Německu, USA, Švédsku či Švýcarsku. V současnosti působí na IC klinice v Brně a vyučuje na LF UP. 

Igor Čižmář je podepsán pod více než padesáti původními pracemi, jako první autor publikoval šest prací v impaktovaných časopisech a je spoluautorem pěti monografií. Je také členem řady vědeckých společností, například České společnosti pro chirurgii ruky, Evropské společnosti pro úrazovou chirurgii a urgentní medicínu nebo Evropské společnosti pro chirurgii ruky, je i členem vědecké rady České lékařské komory. Tématem jeho profesorské přednášky byla rekonstrukce pohybu končetin po ireverzibilních nervových lézích.

V odborné části ankety Lékař roku 2016 byl na návrh Centra Paraple oceněn Hippokratovou cenou pro lékaře, který prokázal nebo vykonal čin nebo činy lidskosti, a sice za chirurgickou rehabilitaci tetraplegiků po spinálním traumatu pomocí šlachových transferů, kterými se začal zabývat jako první v ČR.

Na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity byl profesorem v oboru Fyzikální chemie jmenován také Jan Hrbáč, který působí na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP. „Udělení profesorské hodnosti pro mě není jen dalším krokem v kariéře, ale i příležitostí k ohlédnutí a poděkování studentům a spolupracovníkům. Na Univerzitě Palackého jsem prožil velkou část své kariéry a vychoval řadu studentů, z těch vynikajících zmíním například Čeňka Gregora. I když je nyní mým hlavním působištěm Masarykova univerzita, intenzivně spolupracuji s kolegy z přírodovědecké a lékařské fakulty,“ uvedl.

Ve své vědecké práci se Jan Hrbáč zaměřuje na vývoj funkčních vrstev pro elektrochemické senzory, na vývoj instrumentace pro elektroanalýzu s využitím mikroelektrod, sítotiskem produktových elektrod a bipolární elektrochemii. „K aktuálním výsledkům mé práce patří navržení nových způsobů vytváření aktivních vrstev senzorů pomocí nanomateriálů generovaných jiskrovými výboji, ochranných a elektivitu zajišťujících vrstev na bázi vodivých i nevodivých polymerů a vrstev vykazujících optickou aktivitu,“ doplnil Jan Hrbáč.

Zpět