20. Vejdovského olomoucký vědecký den

20. Vejdovského olomoucký vědecký den. Zleva: prof. Rehák (Lipsko, Německo), MUDr. Vysloužilová (Brno), doc. Chrapek (Olomouc), prof. Karel (Praha), MUDr. Němec (nově zvolený prezident České vitreoretinální společnosti, Praha), prof. Řehák (Olomouc), doc. Šín (Olomouc), prim. Ernest (Praha).
Foto: Vilém Grohmann
pondělí 15. duben 2019, 10:03

V sobotu 30. března 2019 se v Clarion Congress Hotelu Olomouc uskutečnil jubilejní 20. Vejdovského olomoucký vědecký den, který každoročně pořádá Oční klinika LF UP v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) pod záštitou České oftalmologické společnosti a České vitreoretinální společnosti. Sympozium je koncipováno monotematicky. Zabývá se vitreoretinální problematikou (onemocněními sklivce a sítnice). Nosná témata jsou stanovena vždy tři roky dopředu.

Významného setkání předních českých vitreoretinálních specialistů i ostatních oftalmologů se letos zúčastnilo 381 lékařů z celé České republiky, Slovenska a Německa. Během konference, která byla rozdělena do čtyř tematických bloků, zaznělo celkem 34 odborných sdělení. U čtyř z nich byli autory pracovníci Oční kliniky LF UP a FNOL.

První dva bloky se zabývaly věkem podmíněnou makulární degenerací (VPMD), onemocněním žluté skvrny, které v rozvinutých zemích postihuje až 20 procent populace. V posledních letech se terapeutické možnosti vlhké formy VPMD značně zlepšily. Aktuálně je nejběžnější léčbou opakovaná injekce léčebné látky přímo do sklivce, čímž jsme schopni u mnohých pacientů stabilizovat zrakové funkce, u některých je dokonce i zlepšit. Existuje však stále skupina pacientů, u nichž je tato velmi nákladná léčba (zpravidla více než 100 000 Kč ročně na léčbu jednoho oka) neúčinná a jsou nutné další studie pro zlepšení jejich šance na záchranu centrálního vidění. Čerstvou novinkou je možnost léčby obou očí současně, což dříve v ČR možné nebylo. Nejen v zobrazení žluté skvrny se stále více používá OCT angiografie, tedy neinvazivní zobrazení cévního řečiště sítnice pomocí optické koherenční tomografie. Tato vyšetřovací metoda využívá pohybu červených krvinek a nepřímo zobrazuje sítnicové cévy v různých vrstvách sítnice. V minulosti bylo možné zobrazit sítnicové cévy pouze invazivními metodami, tedy po podání kontrastní látky do žíly. Nejvíce používanou metodou byla fluorescenční angiografie, která však neumožňuje odlišení prokrvení v různých vrstvách sítnice.

Třetí blok byl věnován problematice maligního melanomu cévnatky. Jedná se o nejčastější nitrooční nádor dospělých. Metastazuje nejčastěji do jater, plic a kostí. Léčebné možnosti závisí na jeho velikosti – na menší nádory (max. 10 x 6 (prominence) mm) lze aplikovat brachyterapii (dočasné našití destičky obsahující radioaktivní zářič na bělimu), dalšími možnostmi jsou protonové záření či stereotaktické záření (LINAC, Leksellův gama nůž, Cyber knife). Pokud je nádor příliš velký, je nutné přistoupit k enukleaci očního bulbu (vynětí oční koule). Při následné péči je velmi důležitá mezioborová spolupráce s onkology.

Tématy čtvrtého bloku byly makulární díra (otvor ve žluté skvrně) a vitreoretinální rozhraní (místo styku sklivce a sítnice). Změny sklivce způsobené jeho stárnutím podmiňují množství různých onemocnění sklivce a sítnice, jejichž nejčastější léčbou je operace (odstranění sklivce a ošetření postižené sítnice).

Ceny za nejlepší přednášky v roce 2018 udělené Českou vitreoretinální společností autorům do 35 let získaly MUDr. Dana Černohubá (Oční centrum Praha) a MUDr. Lenka Hecová (FN Plzeň).

 

MUDr. Petr Mlčák, Oční klinika LF UP a FNOL