Série besed I já jsem byl doktorandem… zaměřená zejména, ale nejen na doktorandy Univerzity Palackého nabídla se začátkem letního semestru hned dvě zajímavá setkání. Pozvání do Studentského klubu na Zbrojnici přijal emeritní profesor fyziky Michigan State University David Tománek a Tomáš Halík, který se věnuje mimo jiné filozofii a sociologii náboženství. Oba hosté vzpomněli na svá vysokoškolská studia a podělili se o část svých zkušeností, které za bohatou akademickou kariéru získali. A došlo i na aktuální témata.
Americko-švýcarský fyzik českého původu David Tománek, který je v odborných kruzích označován za průkopníka numerické nanotechnologie, návštěvníky besedy překvapil svým živým, místy až výstředním projevem. Jeho vysvětlení se naskytlo, když z publika zazněl dotaz na to, jak upoutat při popularizaci vědy. „Vím, že když se lidi nezačnou během mého výstupu smát, jsem nudný, nebavím je. Když se začnou smát, je to dobrý, budou si to pamatovat,“ reagoval profesor, který přítomné bavil takřka od začátku do konce. Například vzpomínkou na to, když mu jako doktorandovi v Berlíně ‚zmizel‘ školitel na dva roky.
„Školitel má být otec, který se o své doktorandy stará jako o své děti. Já se o to snažím, a když pak vidím, že uspějí v praxi a v životě, je to pro mě příjemný pocit, že to dělám dobře a že jsem nežil nadarmo,“ uvedl David Tománek, podle kterého musí ale ve vztahu školitel – doktorand být určitá chemie a zdravý oboustranný respekt. A neméně důležité je jít za svým snem.
Beseda s knězem a teologem Tomášem Halíkem byla klidnější, nikoliv však méně zajímavá. Profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zavzpomínal na svá studia v době pražského jara a počátku normalizace a na osobnosti, se kterými se na škole nebo později v rámci bytových seminářů setkal. O filozofu Janu Patočkovi, který ho učil, hovořil jako o velkém zjevení, v pozitivním smyslu slova. „Naposledy jsem se s ním viděl v době Charty 77. Čekal jsem na autobus a najednou slyším známý pozdrav. V rukou měl tašky, tak mi podal jen prst a ptal se, co zrovna dělám, co čtu. Já jsem zrovna četl jeho Kacířské eseje a on na to, ať někdy přijdu. V tu chvíli mu přijel autobus, nastoupil a ze schůdků mi ještě říkal: ‚Lidé, kteří přemýšlejí, se přece musejí scházet, ne?‘ Zavřely se dveře a pak už jsem ho nikdy neviděl.“
Kromě vzpomínek ale Tomáš Halík zmínil i několik současných osobností, jejichž dílo by mohlo být inspirativní nejen pro studenty humanitních věd, například filozofa Richarda Kearneyho z Boston College nebo profesora matematiky a biologie z Harwardu Martina Nowaka. Zdůraznil také, že je důležité mít na paměti, že všechno má svůj smysl. „Život je jako perský koberec. Z jedné strany jsou nepěkné uzlíky, ale z druhé je ten pěkný vzor,“ připodobnil. Během besedy nicméně krátce přišla řeč i na témata související s náboženstvím a na aktuální dění na Ukrajině.
Na besedách cyklu I já jsem byl doktorandem… se studenti doktorských programů na UP, ale i další zájemci mohou setkat se zajímavými osobnostmi akademického světa a nasát od nich postřehy, inspiraci a zkušenosti pro studium a začátek vlastní akademické kariéry. Průvodcem cyklu je prorektor UP pro doktorské studijní programy a projekty Dušan Lužný, jako hosté se v zimním semestru představili ředitel Biologického centra AV ČR a někdejší rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer a politolog Tomáš Lebeda z FF UP.
David Tománek a Tomáš Halík coby aktuální hosté přitom nevystoupili na půdě Univerzity Palackého jen v rámci těchto doktorandských setkání. David Tománek mluvil také ke studentům FF UP na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, přednáška Tomáše Halíka o proměně náboženství v současné době, kterou uspořádala Cyrilometodějská křesťanská akademie, Akademická farnost Olomouc a Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc, zase zaplnila aulu FF UP zájemci nejen z řad akademické obce, ale i veřejnosti. Následně Tomáš Halík předsedal studentské mši v kostele Panny Marie Sněžné.
