Děkan přírodovědecké fakulty debatoval se zaměstnanci a studenty

Foto: Šárka Chovancová
čtvrtek 31. leden 2019, 16:00 – Text: Šárka Chovancová

O dalším rozvoji fakulty a zkvalitnění podmínek pro výzkumnou práci, o institucionální akreditaci, záměru vybudovat systém sdílení přístrojů či o mzdové politice se hovořilo na středečním setkání děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubaly se zaměstnanci a studenty.

Děkan účastníkům diskuzního setkání řekl, že společným cílem pro příští roky by mělo být vybudování silné fakulty, která se stane významnou a respektovanou institucí na poli vysokoškolského vzdělávání i pokročilého výzkumu. Současně upozornil, že vědecký výkon fakulty od roku 2015 stagnuje, takže je třeba dát výzkumu nový impulz.

Úvod diskuze věnoval otázce budování firemní kultury, přičemž zdůraznil, že výkon vedoucích funkcí by měl být chápán jako služba akademické obci a funkce vykonávány jako správa svěřené jednotky. „Při hodnocení pracoviště je důležitější, kolik pracovníků dokázalo získat grant, než to, kolik grantů získal vedoucí. Měli by dostat příležitost všichni v rámci svých možností," řekl.

Důraz chce klást i na zkvalitnění výuky, přičemž institucionální akreditaci vnímá jako příležitost ke změnám. Zlepšit podmínky pro výzkumnou práci na fakultě podle děkana má například chystaný projekt core facilities, pro který se vžil český název přístrojovna. Záměr počítá s tím, že jednotlivá pracoviště fakulty budou některé přístroje využívat společně. Například v budovách fakulty na Envelopě a v Holici lze vyčlenit dvě místnosti pro sdílené centrifugy a spektrometry. Ostatní složitější přístroje by zůstaly na svých místech, avšak mohli by je zdarma či za režijní poplatek využívat studenti a výzkumníci z různých pracovišť fakulty.

Vedení fakulty si od zřízení core facilities slibuje lepší využití drahé přístrojové techniky, a tím pádem efektivnější hospodaření. Martin Kubala míní, že by se díky tomuto projektu také měly zvýšit šance výzkumných týmů z UP uspět v grantových soutěžích. Někteří diskutující ovšem upozornili na riziko, že pokud bude záměr sdílených přístrojů opravdu uveden v život, tak by mohl mít negativní dopad na profesní růst mladých vědců tím, že přístroje zařazené do core facilities budou obsluhovat jen vybraní operátoři a mladí výzkumníci nezískají praxi v jejich obsluze.

„Je to hlavně o kvalifikovaných lidech, které k tomu potřebujete. Musíte mít také vhodné prostory, což není levná záležitost. Nedovedu si představit, že přístroje tohoto typu by se měly stěhovat a centralizovat," upozornil mimo jiné Jozef Šamaj z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědelský výzkum. Přístroje zařazené do core facilities totiž budou obsluhovat vybraní operátoři.

Podle děkana však podobné obavy nejsou na místě. Výhradně operátorem budou obsluhovány jen ty nejsložitější aparatury, jako je například elektronový mikroskop. „Díky garantovanému přístupu k přístrojovému vybavení by se mohl snížit práh pro vznik nových nezávislých experimentálních výzkumných týmů, například juniorských, nebo řešitelů ERC grantů," podotkl.

Děkan na středeční debatě hovořil také o mzdách zaměstnanců fakulty, které hlavně u nižších pracovních pozic mají značný rozptyl. Při formování mzdové politiky fakulty by se proto podle děkana nemělo zapomínat na značný růst platů ve veřejné a soukromé sféře. „Měli bychom na to myslet jak u našich technicko-hospodářských pracovníků, tak i doktorandů, asistentů a nižších pracovních pozic, kde mzdy v soukromé sféře můžou být srovnatelné nebo i lepší. Bez těchto pracovníků se neobejdeme," řekl Martin Kubala, podle kterého by zaměstnanci fakulty měli mít standardní mzdy i pracovní smlouvy, což by stabilizovalo personální situaci. Záznam z Debaty s děkanem najdete zde.