V názvu má sice stále slovo „kniha“, ale pouze knihy už dnes dobrou univerzitní knihovnu rozhodně nedělají. Zapotřebí je toho mnohem víc. Co konkrétně, to se dozvíte v rozhovoru s Helenou Sedláčkovou, ředitelkou Knihovny Univerzity Palackého.
„Myslím, že právě skončený akademický rok pro nás byl vynikající. Máme všemožnou pomoc pro naši vlastní knihovnickou práci, stoupla nám návštěvnost a také jsme dále vylepšili podmínky pro studium. Například jsme zmodernizovali časopiseckou studovnu, kam jsme díky projektu ROSTU (rozvoj studijního prostředí) pro studenty vyměnili tzv. tvrdé sezení za pohodlné akustické pohovky a křesla, vyrobili jsme pódium s kobercem, na kterém se dá studovat v obložení polštářů nejen vsedě, v zimě jsou k dispozici deky pro větší tepelnou pohodu,“ vypočítává ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.
Co musí dnes nabízet dobrá univerzitní knihovna? A co všechno musí v roce 2019 umět dobrý knihovník?
Dobrou univerzitní knihovnu bych charakterizovala jako tu, která má stálou vůli ke změně a hledání nového, lepšího. Již nějakou dobu v knihovnách vítězí termín design, redesign. Redesignujeme sebe i naše budovy a jejich vybavení, naše vzdělání, služby, přístup k uživatelům, oni nám to oplácejí svými novými požadavky a přáními. Redesign je o změně, kterou knihovny procházejí na celém světě. Ta naše není výjimkou, naopak. Po celá staletí postačovalo vyhledat tu správnou knihu. Dnešní knihovna, obzvláště ta univerzitní, je knihovnou, která učí a která se učí. Učit se a učit jsme začali v minulém století s nástupem počítačů, internetu, a s 21. stoletím přišly požadavky na zcela nové vlastnosti knihovníka. Toho dnešního podle mého názoru ideálně představují tři role, které nazývám knihovník-učitel, -kreativec a -všeuměl. Knihovník dneška ovládá nejen knihovnictví jako tradiční obor, ale je doma na počítači, na sociálních sítích, v propagaci, marketingu, umí si hrát, má fantazii na vymýšlení aktivit, které baví dnešní studenty, vyučuje přístupy k databázím, citačním rejstříkům, ovládá rešerše, přednáší na konferencích, organizuje výstavy, spravuje web knihovny. A v knihovně ještě dbá na respekt k tenké, neviditelné hranici, která stále dopřává univerzitní knihovně exkluzivitu. Angličtina je pak samozřejmostí stávajícího století.
Klasická knihovna jako zásobárna knih, učebnic a časopisů už dneska zdaleka pro studium nestačí. Jak musí fungovat univerzitní knihovna, aby dostála nárokům doby i návštěvníků?
Dnešní doba se vyznačuje sdílením. Moderní knihovna dneška musí nabídnout prostor jak pro tradiční individuální studium, tak pro skupinovou či týmovou práci. Právě proto jsme začali v historické budově Zbrojnice i na pobočkách hledat i rozšiřovat místa, kde se mohou studenti seskupit a pracovat společně třeba na seminární práci, nebo naopak pracovat a studovat sami. Pomohl tomu i již zmíněný speciální akustický nábytek, který tlumí hlasitý hovor. Stejně tak je důležitý prostor pro noční studium, k tomu zájemcům poskytuje zázemí naše noční studovna. Statistiky její návštěvnosti stoupají rok od roku a díky tomu, že už nějakou dobu jedeme v režimu 24/7, tedy provoz sedm dní v týdnů čtyřiadvacet hodin denně, je stále navštěvovanější. Častěji je využívaná i přes den, protože právě tam mají studenti volný prostor pro hlasitý hovor, diskuze, domluvy, někdy si i pozvou lektora a učí se anglicky, mají soukromé schůzky. A abychom studentům ještě více ulehčili, tak kromě toho, že půjčujeme nabíječky a flash disky, jsme začali půjčovat i tablety a notebooky. Tuto techniku včetně mobilů si u nás v tzv. charging pointech mohou i nabít. Často se nás také ptali, kde a jak si mají nechat svázat například seminární práci. Tak jsme zakoupili kroužkové vazby a dali jim k dispozici náš stroj. O tom, že poskytujeme běžné služby kopírek, skenování a podobně, asi nemusím mluvit.
Co připojení na internet? Máte pokryto?
Dohodli jsme se s ředitelem univerzitního centra výpočetní techniky (CVT) Davidem Skoupilem, že Zbrojnici v tomto ohledu uděláme úplně vzorovou, že ji maximálně zasíťujeme. My jsme vyčlenili peníze z rozpočtu a CVT vše potřebné instalovalo. Výsledkem je asi třicet nových access pointů a wifi připojením zcela pokryté přízemí a první patro Zbrojnice. Navíc jsme pro studenty pořídili i nové počítače do našich „počítačových hnízd“.
To je zázemí, co zdroje? Co potřebují studenti a akademici ke studiu a co jim dnes nabízíte? Knihy už asi nestačí…
Klasické knihy už tolik netáhnou, to je pravda. Ale přesto jsme zaznamenali pozitivní reakce, když se nám podařilo aktualizovat náš knižní fond a půjčujeme současné knížky. To v minulosti nebývalo zvykem. Před takovými šesti lety jsme na tom byli docela špatně. Takže knihy samozřejmě půjčujeme, ale pokud dnes přijdete do univerzitní knihovny, tak se kromě knih musíte připojit i k portálu elektronických informačních zdrojů (EIZ) na adrese ezdroje.upol.cz. Ten vám umožní přístup k informacím důležitým pro vědu, výzkum a výuku. U mnoha databází nově funguje „Shibboleth“, neboli přímé připojení. Pokud máte heslo do portálu, můžete se téměř z jakéhokoli místa na světě snadno připojit k našim zdrojům. Využívanost těchto databází je velká a my se také snažíme EIZ patřičně propagovat, neboť částka hrazená univerzitou za ně je opravdu značná. Nabízíme zájemcům školení, naši pracovníci připravili pro zaměstnance e-learningový kurz, školíme individuálně. Snažíme se být na odborně na výši a pravidelně školit také sebe, abychom nejen dostačovali požadavkům studentů a akademiků, ale abychom našim uživatelům v konkrétním oboru nabídli maximum možného.
Jaké informace dnes EIZ nabízí?
Úplně všechno, co vás napadne. K dispozici máme multioborové databáze, statisíce časopisů, fulltextů ze všech oborů, které se na naší univerzitě studují. Máme to na portálu seřazeno velice přehledně buď abecedně, nebo podle oborů, takže se v tom určitě každý snadno zorientuje. Navíc ještě poskytujeme odborná školení k jednotlivým oblastem.
Jak si stojí naše knihovna v konkurenci dalších tuzemských univerzitních knihoven?
Myslím, že dobře. Důkazem snad jsou i stále častější exkurze kolegů, kteří k nám jezdí a inspirují se zázemím, technologiemi nebo systémem práce. A pozornost poutá i taková možná pro někoho banální věc – kolegové jsou často uchváceni, že si studenti sami vybrali názvy dvou kluboven – Nebelvír a Zmijozel. Jen připomenu, že vzešly ze soutěže, kterou jsme už před pěti lety uspořádali pro studenty. Nám se to líbilo, koneckonců současní studenti jsou stále generací Harryho Pottera. My jsme jejich nápad ještě trošku vylepšili, koupili jsme například do Zmijozelu křeslo, ve které se podle Harryho Pottera proměnil ředitel koleje Zmijozel Horacio E. F. Křiklan. Upravili jsme design těchto prostor a o prázdninách budeme rekonstruovat Nebelvír do barev této koleje, tedy červené a žluté.
Knihovna se také stále více otevírá „neuniverzitnímu“ světu, vy se zapojujete do řady akcí ve městě. Proč?
Univerzitní knihovny opravdu byly v minulosti vnějšímu světu uzavřené. My ten přístup měníme a nejenže se otevíráme veřejnosti, ale více spolupracujeme i v rámci knihovnické komunity. Proč nepřebírat dobré nápady například od Vědecké knihovny Olomouc nebo Knihovny města Olomouce? A funguje to i naopak, i my své kolegy inspirujeme. Na některé akce se spojujeme, příkladem byla Noc literatury. Zapojujeme se i do městských a univerzitních akcí, jako jsou Dny evropského dědictví či Noc kostelů, stejně tak spolupracujeme například s Pamětí národa. Myslím, že právě stále větší otevřenost je to, co charakterizuje dnešní univerzitní knihovny.
Vy navštěvujete i zahraniční knihovny, jaké inspirace si přivážíte?
Nejčastěji různé vychytávky, které mě zaujmou, například jak mají organizovaný fond nebo třeba výpůjční pulty. U některých věcí jsem ale přesvědčena, že náš systém je lepší. Pozoruju v mnohých západních knihovnách rozšiřující se trend samoobslužného odbavování: návštěvník díky různým technologiím knihu nebo potřebnou literaturu najde sám, vypůjčí si ji i vrátí, aniž by přišel do kontaktu s knihovníkem. V některých knihovnách už ani knihovníci nejsou nebo fungují pouze jako služba na vyžádání. Já jsem ale přesvědčena, že náš přístup – tedy že v knihovně je čtenářům k dispozici knihovník – je lepší, přátelštější, vlídnější. Myslím, že knihovna by neměla být nikdy prázdná, že by v ní měl student nebo akademik vždy najít člověka, s nímž si může promluvit, se kterým se může poradit. Takže technologie jsou fajn, ale podle mě do knihovny patří knihovník.