Umělá inteligence, proměna pracovních očekávání, mezigenerační rozmanitost i rostoucí důraz na duševní zdraví zaměstnanců. Těmto tématům se věnovala mezinárodní konference ISSWOV 2026, která se letos poprvé uskutečnila v České republice. Univerzita Palackého hostila odborníky z Evropy, Asie a Severní Ameriky, kteří společně hledali odpovědi na otázky, co dnes dává práci smysl a jak vytvářet organizace připravené na budoucnost.
Čtyřdenní konference ISSWOV 2026: The Future of Work Values: Wellbeing, Diversity, and Meaning in the Age of AI and Transformation se konala od 28. června do 1. července v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Část programu se uskutečnila také na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
foto_sem_4
ISSWOV (International Society for the Study of Work and Organizational Values) je mezinárodní platforma propojující výzkumníky a odborníky z praxe v oblastech psychologie práce, sociologie, managementu, organizačního chování a pracovních hodnot. Olomoucký ročník se zaměřil na to, jak technologický rozvoj, globální nejistota a proměňující se společenské podmínky ovlivňují každodenní zkušenost zaměstnanců i fungování organizací.
„Budoucnost práce nevzniká pouze v rozhodovacích místnostech organizací. Formuje se v každodenních zkušenostech lidí, v tom, zda vnímají práci jako smysluplnou, zda mají prostor pro svůj rozvoj, důvěru a spolupráci a zda dokážou sladit pracovní a osobní život,“ uvedla za organizátory Slavka Silberg z katedry psychologie Filozofické fakulty UP.
Práce jako prostor pro hodnoty
Jedním z hlavních východisek konference bylo přesvědčení, že pracovní hodnoty nejsou abstraktním tématem. Ovlivňují, jak lidé volí zaměstnavatele, co od něj očekávají, zda chtějí v organizaci zůstat i jak se zapojují do jejího fungování. V době rychlých změn a opakujících se krizí proto nabývají na významu témata, jako jsou důvěra, autonomie, férovost, sounáležitosti či smysluplnost práce.
foto_sem_4
Program nabídl odborné příspěvky a diskuze zaměřené na hybridní a distribuovanou práci, leadership, mentoring, pracovní angažovanost, organizační podporu v době krizí, diverzitu, identitu, nerovnosti ve znalostní práci či hodnoty ve vysokoškolském prostředí. Výraznou pozornost získaly také otázky algoritmického řízení, práce v platformové ekonomice, zavádění umělé inteligence do organizací a důvěry lidí v systémy využívající AI.
Diskuze zároveň ukázaly, že umělou inteligenci nelze chápat pouze jako nástroj automatizace a zvyšování produktivity. Její využívání zasahuje také do toho, jak lidé vnímají vlastní odbornost, autonomii, odpovědnost i smysluplnost své práce. Důležitou otázkou je rovněž to, zda mohou čas ušetřený díky novým technologiím využít pro kreativní činnosti, experimentování, učení a inovace. Vedle technologické připravenosti proto organizace potřebují rozvíjet také kulturu otevřené komunikace, etického rozhodování a dlouhodobě udržitelných pracovních podmínek.
Wellbeing není náklad
Mezi klíčové hosty konference patřil profesor Arnold B. Bakker z Erasmus University Rotterdam, přední světový odborník na pracovní a organizační psychologii a spoluautor modelu Job Demands–Resources. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zabývá vztahem mezi pracovními nároky a zdroji, angažovaností, stavem flow a dlouhodobě udržitelným pracovním výkonem.
foto_sem_4
Další z hlavních řečnic, profesorka Malissa Clark z University of Georgia, se věnovala wellbeingu zaměstnanců, workoholismu a rizikům kultury neustálé dostupnosti. Právě stírání hranic mezi pracovním a soukromým životem představuje jednu z významných výzev současného pracovního prostředí, zejména v podmínkách flexibilní a digitálně zprostředkované práce.
Konference zároveň připomněla, že wellbeing není pouhým zaměstnaneckým benefitem ani nákladem, který lze v období nejistoty jednoduše omezit. Je důležitým předpokladem dlouhodobé angažovanosti, inovativnosti i schopnosti organizací obstát v období změn. Vedle fyzického a duševního zdraví zahrnuje také kvalitu vztahů na pracovišti, pocit bezpečí, možnost ovlivňovat vlastní práci a vědomí, že práce má pro člověka smysl.
Výzkum v dialogu s praxí
Mezinárodní akademickou diskuzi doplnily také zkušenosti z českého firemního prostředí. Petr Surovič, předseda představenstva PSG Construction, a personální ředitelka Pavla Houšťová představili pohled Rozvojového HR klastru ve Zlíně na firemní hodnoty a jejich každodenní uplatňování v organizacích.
foto_sem_4
Právě propojení výzkumu s praxí bylo jedním z důležitých rozměrů celého setkání. Teoretické poznatky mohou organizacím pomáhat při rozhodování o podobě práce, rozvoji vedoucích pracovníků, nastavování pracovních podmínek i při zavádění nových technologií. Zkušenosti z praxe naopak výzkumníkům ukazují, na jaké problémy je třeba se zaměřit a jaká řešení mohou být v reálném prostředí organizací skutečně využitelná.
„Témata pracovních hodnot, udržitelnosti, wellbeingu a transformačních změn si žádají nadnárodní a multidisciplinární přístup. Konference ukázala, že kvalitní odpovědi a nasměrování získáváme, když se setkávají různé vědní obory, kultury i zkušenosti akademiků a lidí z praxe,“ doplnil Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP.
video_sem
Za katedru psychologie FF UP organizovali konferenci Slavka Silberg a Martin Dolejš. Pořadatelé děkují všem účastníkům, partnerům a spolupracovníkům, kteří přispěli k jejímu úspěšnému průběhu. Záznamy přednášek zvaných řečníků, rozhovory s účastníky a další videa jsou k dispozici zde.
