K nálezu sarkofágu olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic v kryptě kaple sv. Stanislava při katedrále sv. Václava v Olomouci

Adam Václav kníže těšínský (1574–1617) a olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic (kolem roku 1545–1598). Freska z roku 1596 v presbytáři kostela sv. Jana Křtitele v Pawłowicích, nyní Polská republika. Foto: Archiv J. Fialy
Čtvrtek 5. červen 2025, 12:31

Nedávný archeologický průzkum nepřístupné krypty v katedrále sv. Václava v Olomouci využívající teleskopické sondy s televizní kamerou nalezl v hrobce pod kaplí sv. Stanislava dva honosné cínové sarkofágy a dřevěnou rakev pobitou cínovým plechem (viz např. zde).

Na boku jednoho z těchto sarkofágů byl při průzkumu zřetelný nápis ARMA EXMATRE (tj. erb bývalé matky), letopočet 1582 a polský šlechtický erb nazývaný Kietlitz . Jedná se tedy o sarkofág s tělesnými ostatky otce olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic (kolem roku 1545 – 1598) Stanisława Pawłowského z Pawłovic, jenž zemřel roku 1582 ve věku 98 let. Rodiči tohoto slezského vladyky, jehož rod se hlásil k erbu zvanému Leliwa, byli Andrzej Pawłowski z Pawłowic (vsi vzdálené 38 km jihozápadně od Katovic, v dnešním pszczyńském okrese) a Helena Rajská-Skidzińská, jejíž rod náležel k výše uvedenému erbu Kietlicz.

Ve druhém sarkofágu s velkým, původně pozlaceným reliéfem Ježíše Krista na víku, reliéfními madly v podobě lvích hlav a se zřetelným nápisem PRINCEPS (kníže) bezpochyby spočívá olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic, jenž se narodil kolem roku 1545 jako čtvrtý syn z celkem pěti synů svého stejnojmenného otce a Anny Zofie Brandysové z Graboszyc (poblíž Osvětimi) na statku Pawłowice. Zesnul, trýzněn v závěru svého života močovými kameny, na biskupském zámku v Kroměříži 2. června 1598 v Kroměříži. Dne 17. června 1798 byly biskupovy tělesné ostatky převezeny do Olomouce, v kostele sv. Petra (stával do roku 1792 na dnešním nádvoří Filozofické fakulty UP v Olomouci) byly připraveny k exekviím, jež se uskutečnily v katedrále sv. Václava, a následně byl sarkofág umístěn v kryptě pod výše již zmíněnou manýristickou kaplí sv. Stanislava, kterou nechal biskup Pavlovský přistavět ke katedrále v letech 1589 až 1591; jak již bylo výše uvedeno, je tato krypta chodbou propojena s rozlehlou kryptou v podzemí hlavní lodi katedrály.

Jezuita Joannes Clingerius (Johann Klinger), rodák z Greussenu v Durynsku (1557?–1610), působící v letech 1597–1598 jako profesor poetiky na olomouckých školách Tovaryšstva Ježíšova, napsal a u zdejšího tiskaře Georga Handla (?–1616) dal vytisknout Centum epigrammata parentalia, exequiis illustrissimis principis ac reverendissimis Domini, Domini Stanislai Pawlowski, Episcopi Olomucensis etc. scripta (Sto smutečních epigrammat napsaných u příležitosti pohřbu nejjasnějšího knížete, nejctihodnějšího pána, pana Stanislava Pavlovského, biskupa olomouckého atd.) – číslo 85 In stanneam cistam (V cínové rakvi) sděluje: „Exiguo magnus Princeps includitur antrô/ Quantumo theatrum stannea cista tegis. (Maličká jeskyňka velkého knížete do sebe svírá,/ jak cenný, cínová rakvi, poklad uchováváš).“ Citujeme překlad tohoto dvojverší od Marty Vaculínové ve výstavním katalogu Stanislav Pavlovský z Pavlovic (1579–1598), Biskup a mecenáš umírajícího věku (Olomouc 2009, s. 202), jež však chybně překládá nadpis epigrammatu jako V dřevěné rakvi a místo náležité apostrofy „cínová rakvi“ má apostrofu „dřevěná rakvi“.

Připomeňme, že činorodý olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic účinně podporoval kolej a školy Tovaryšstva Ježíšova v Olomouci jako nástroje upevnění římskokatolické konfese na Moravě. Její dominanci ohrožovaly šířící se evangelické konfese – ať už konfese augsburská (luteránská) a kalvínská mezi moravskými Němci, či konfese českobratrská v českém etniku. Olomoucké jezuity Pavlovský obdařil statky zrušeného ženského kláštera v Pustiměři u Vyškova, založil seminář sv. Františka Xaverského pro nemajetné studenty a 31. května 1588 získal od císaře Rudolfa II. česky psanou listinu podporující rozšíření olomoucké jezuitské akademie o další fakulty. V listopadu 1591 svolal biskup Pavlovský do Olomouce velkou synodu (shromáždění kněžstva moravské diecéze) na podporu usnesení Tridentského koncilu.

Jako brněnský probošt přeložil Stanislav Pavlovský z Pavlovic roku 1577 do latiny a u olomouckého tiskaře Friedricha Milichthalera nechal vytiskout cestopis Václava Šaška z Bířkova (jehož český originál se nedochoval), jednoho z účastníků mírového poselstva krále Jiřího z Poděbrad, cestujícího západní Evropou v letech 1465–1467 pod vedením římskokatolického aristokrata Jaroslava Lva z Rožmitálu (1425?–1485); Pavlovský si tímto překladem hodlal naklonit tehdejšího moravského zemského hejtmana Zdeňka Lva z Rožmitálu mladšího (hejtmanem v letech 1573–1578). Biskup Pavlovský se rovněž zasloužil o vznik a vydání monumentálního historicko-heraldického spisu polského emigranta Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle (1540/1543–1614) Zrdcadlo slavného Margkrabství moravského, jenž byl vydán tiskem v Olomouci roku 1593 (faksimile dostupné zde).

Zbývá odpovědět na otázku, kdo leží ve třetím sarkofágu, původně pokrytém cínovým plechem, v kryptě pod kaplí sv. Stanislava při olomoucké katedrále sv. Václava. Nejstarší z pěti synů vladyky Stanisława Pawłowského z Pawłovic, Vavřinec, bojoval ve službách slezského hejtmana Hanuše z Oppersdorfu (1514–1584) s Turky a byl pohřben ve Vídni. Další tři potomci dotyčného vladyky se díky jejich bratru biskupovi mohli uplatnit jako úředníci (tj. správci) biskupských dominií – Valentin byl úředníkem na Hukvaldech, Hanuš ve Frýdku a na Mírově a Václav, jenž jako generální prokurátor Rytířského řádu svatého Božího hrobu jeruzalémského procestoval Evropu a dorazil až do Palestiny, posléze úřadoval v Osoblaze. Do třetího sarkofágu v kryptě kaple sv. Stanislava byl po své smrti v roce 1600 uložen Václav Pavlovský z Pavlovic.

Reportáž olomouckého televizního studia ZZIP o nálezu sarkofágů olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic, jeho bratra Václava Pavlovského z Pavlovic a jejich otce Stanisława Pawłowského z Pawłovic lze zhlédnout zde (stopáž 12:40–15:30).

prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc., emeritní profesor FF UP

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)