Matěj Dostálek: Od otevření Pevnosti poznání jsme ušli kus cesty

Matěj Dostálek.
Foto: Jan Andreáš
pondělí 31. prosinec 2019, 7:00 – Text: Martina Vysloužilová

Interaktivní muzeum Pevnost poznání otevřelo v polovině dubna 2015. Toto popularizační centrum, které vzniklo z bývalého dělostřeleckého skladu, se od té doby stalo vyhledávaným místem setkávání. Je oblíbeným cílem škol, rodin s dětmi, seniorů i studentů Univerzity Palackého, kteří v něm provázejí návštěvníky a učí se komunikovat obory, které si zvolili jako svou budoucí profesi. Konec roku je dobrou příležitostí k bilancování i k představení cílů pro rok příští.

Jaké jsou další plány Pevnosti poznání, se dočtete v rozhovoru s jejím ředitelem Matějem Dostálkem.

Jak hodnotíte rok 2018 z pozice ředitele Centra popularizace Přírodovědecké fakulty UP?

Byl to jednoznačně nejúspěšnější rok čtyřletého období, kdy centrum popularizace provozuje Pevnost poznání. Úspěch dokazují nejen čísla návštěvnosti a tržby, které předčily naše optimistické plány. Výrazně se zlepšila komunikace v týmu, který se navíc zásadně stabilizoval. Každodenní provoz, v jehož rámci se v Pevnosti střídají školní skupiny, konference, eventy, společenské a kulturní události i akce pro širokou veřejnost, nás obohatil o spoustu zkušeností. Je důležité si uvědomit, že od otevření jsme ušli velký kus cesty. Na zelené louce jsme budovali nejen interaktivní muzeum, ale celou organizaci. Je za tím mnoho práce nejen mého týmu, ale i dalších zaměstnanců PřF, především děkanátu a předešlého vedení.

Popularizace vědy se na UP v minulosti koncentrovala hlavně do Veletrhu vědy a výzkumu a Noci vědců, jak je to dnes?

Spektrum aktivit je mnohem širší. Do Pevnosti zavítalo letos více než 80 000 platících návštěvníků. Společně s konferencemi a akcemi, které jsou přístupné zdarma, si do Pevnosti poznání najde cestu přes 100 000 lidí ročně. Mimo každodenní provoz organizujeme několik akcí do měsíce, přesto je jejich návštěvnost vysoká. Například Dny mozku přilákaly v březnu do placených expozic více než 2000 návštěvníků, na halloweenskou Pevnost duchů přišlo za jedno odpoledne 1600 lidí. V poslední době mají úspěch dlouhodobější interaktivní výstavy, které připomínají důležité historické milníky a výročí – například mobilizaci v roce 1938, studenou válku nebo zánik habsburské monarchie. Mimo atraktivního obsahu je pro zajištění návštěvnosti a budování značky třeba i kreativní marketing a PR, a to je, myslím, naše silná stránka.

   

Co z portfolia aktivit stojí za vyzdvižení?

Návštěvnost je důležitá, i vzhledem k závazkům evropského projektu, díky němuž byla Pevnost vybudována. Není však klíčovým kritériem. Propagujeme vědu, výzkum a univerzitu; jsme zásadní součástí její tzv. třetí role. Důraz proto klademe především na kvalitu, ať už při tvorbě exponátů, nebo při designu a organizaci jednotlivých aktivit. Vlajkovou lodí jsou tak kromě expozic, Dětské univerzity, vědeckých kroužků a táborů především programy neformálního vzdělávání pro základní a střední školy. Tyto programy korespondují s rámcovými vzdělávacími programy a jejich lektoři využívají zázemí, interaktivní expozice a didaktické pomůcky Pevnosti poznání.

Můžete blíže popsat filozofii, se kterou k tvorbě programu přistupujete?

Troufám si tvrdit, že všechny naše aktivity kráčí v duchu nejmodernějších vzdělávacích trendů. Klademe důraz na prostředí, příběh a zážitek, který edukační proces umocní. Využíváme interaktivních a digitálních prvků, metodu hands-on, inkluzivní a individuální přístup. Praxe a zkušenost (především ze zahraničních institucí neformálního vzdělávání) nás dostala v mnohém před kurikula pedagogických a didaktických oborů. Naše rezervy naopak vidím v aktivitách, kdy se díky zázemí návštěvnického centra stane širší veřejnost přímou součástí výzkumu. V Science Museum London nebo Natural History Museum, kde jsem absolvoval stáže, patří tyto aktivity tzv. citizen science mezi základní pilíře.

V čem je Pevnost poznání unikátní, například ve srovnání s jinými, podobně zaměřenými centry a muzei? 

Naší největší předností je propojení s Univerzitou Palackého, s jejím zázemím a především s lidskými zdroji. Do našich aktivit se zapojují nejen akademici a výzkumníci, ale především studenti z řad budoucích vědců a pedagogů. Jsou zdrojem energie i erudice, dělají u nás čest své alma mater a motivují další zájemce ke studiu. Stačí si přečíst recenze na Pevnost poznání na Facebooku nebo Googlu, ze kterých je patrné, že naši edutaineři a lektoři patří spolu s unikátní budovou a rukodělnými exponáty mezi to nejcennější. Navíc je to pro ně nejen skvělá možnost přivýdělku v oboru, ale zároveň ta nejlepší praxe, která je v oblasti popularizace a komunikace vědy naprosto klíčová. Jsem také přesvědčen, že popularizační činnost studentů má pozitivní vliv na jejich další studijní a vědeckou činnost, kde je na schopnost komunikovat a obecně soft-skills kladen stále větší důraz.

Jak chcete dále tento potenciál rozvíjet?

Jedním z hlavních cílů pro následující období je větší propojení aktivit Centra popularizace PřF s odborným zázemím univerzity. Aktuálně mám na stole projekt, který nám díky evropským penězům umožní vybudovat systém vzdělávání studentů a zaměstnanců UP v oblasti komunikace a popularizace vědy. Měl by být založen na blokových kurzech a workshopech s lektory komunikace, stážích v prestižních zahraničních institucích neformálního vzdělávání, a především praxích se zpětnou vazbou v rámci provozu Pevnosti poznání. Věřím, že se následně díky možnosti institucionální akreditace dostane komunikace a popularizace vědy do oficiálních osnov a bude v budoucnu přirozenou součástí studia, případně vědecké a pedagogické činnosti.

Jakým způsobem dnes využívá Univerzita Palackého Pevnost poznání?

Jsem nesmírně rád, že univerzita objevila Pevnost jako místo pro konference i další, nejen vzdělávací činnost. Zároveň se u nás prezentují některá pracoviště, namátkou třeba katedry geoinformatiky nebo geologie. Na Dětské univerzitě participují dokonce všechny fakulty univerzity. Možnosti vzájemné synergie jsou však mnohem větší.

Ukázkový příklad vidím ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ten u nás pravidelně pořádá akce jako Země na talíři nebo se jeho zaměstnanci účastní našich tematických akcí pro veřejnost. Prostřednictvím vlastních interaktivních expozic se dokonce prezentují na naší půdě. Velice si vážím toho, že lidé jako profesor Jaroslav Doležel vidí náš potenciál a investují do naší spolupráce. Finanční podpora, kterou nám poskytují komerční partneři, především z řad bankovních ústavů, je důležitá, ale spolupráce na samotném programu může přinést všem zúčastněným mnohem víc. Už teď spolupracujeme s velkými regionálními hráči – Hellou Mohelnice, Edwards Lutín, Meoptou Přerov, ale i s menšími projekty, jako je Ololoď. Byl bych rád, kdyby se příležitosti chopilo i více univerzitních pracovišť.

Jaké jsou další plány po skončení udržitelnosti projektu v roce 2020?

Budeme dále rozvíjet komerční aktivity, mezi které patří nejen pronájmy. Chtěl bych například vybudovat i nějakou elegantnější a kvalitnější možnost občerstvení, než jsou výdejní automaty. Možnou cestu nám teď ukázala dočasná ´vídeňská kavárna´ v historické expozici v rámci výstavy Sbohem monarchie.

V současnosti máme velký úspěch s našimi výjezdními science shows, které děláme pro firmy i agentury. Právě kvůli tomu potřebujeme neustále zvyšovat kompetence a schopnosti lektorů a hledat nové talenty. To vše pomůže kompenzovat provozní náklady. Ty sice nejsou nijak závratné, letos činily přibližně 15,5 milionu korun, ale se současným omezením jsme schopni z příjmů pokrýt asi jednu třetinu.

Zásadní výzva však překračuje zdi Pevnosti poznání i univerzity. Je třeba výrazně zlepšit spolupráci s místní samosprávou, která se ke spolupráci staví zdrženlivě. Chápu jejich finanční problémy; i ten symbolický příspěvek univerzitě se letos snížil na polovinu. Přesto existují projekty, ke kterým je třeba hlavně vůle. Chci proto otevřít téma většího propojení oblasti kolem Mlýnského potoka, především botanické zahrady, rozária a Korunní pevnůstky. Každý z těchto areálů je dnes obehnán neprůchozím plotem. Kdyby se podařilo i lepší propojení s Bezručovými sady, byla by tato zóna ozdobou Olomouce.