Olomoucký výzkum vlivu klimatických změn na rostliny boduje ve světě

Pranav Sahu s oceněním.
Foto: R. Kvasničková
Čtvrtek 9. květen 2019, 8:00 – Text: R. Kvasničková, M. Šaradínová

Vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) Pranav Sahu zaujal v Indii  výzkumem rostlin a jejich reakcí na změny klimatu.  Jeho práce získala druhé místo na sympoziu Evropské molekulárně­- biologické organizace (EMBO), které se konalo v polovině dubna v Dillí. Cílem konference bylo informovat o nejnovějších poznatcích ve výzkumu abiotického stresu a jeho vlivu na rostliny.

Pranav Sahu z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, má z ocenění velkou radost. Ještě víc ho ale těší to, že jeho výzkum bude mít přímý dopad do praxe a mohl o něm přednášet právě v Indii. „Jsem z Indie a považoval jsem za důležité informovat právě tady o výsledcích mého bádání.  I tuto zemi sužují už nyní klimatické změny, zvyšuje se průměrná teplota a hrozí častěji sucho či povodně. Těší mě, že naše studie vzbudila velký zájem a doufám, že inspiruje další kolegy,“ řekl.

Svoji práci zaměřil na huseníček rolní a jeho růst v simulovaných podmínkách klimatických změn v Evropě a severní Africe v letech 2020 a 2050. Podobná data zatím nejsou nikde jinde k dispozici. Podle Aleše Pečinky, vedoucího výzkumné skupiny, ve které Pranav Sahu pracuje, jsou tyto informace velmi důležité. Pomohou připravit se včas a efektivně na změny klimatu, které přijdou.

„Těší nás, že naše výzkumy poslouží vědcům i šlechtitelům. Už nyní se ukazují některé zajímavé a neočekávané výsledky. Z dosavadních dat například vyplývá, že kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého by mohly rostliny růst v Evropě roce 2050 rychleji a lépe než nyní.  Naše analýzy však ukazují, že klíčové bude jejich zavlažování. Bude ale také nezbytné vyšlechtit plodiny, které umí s vodou lépe hospodařit a které si dokáží poradit se suchem. Zemědělci budou muset začít využívat jiné kultivary a celkově se budeme muset naučit lépe hospodařit s vodou v krajině,“ uvedl Pečinka.

V severní Africe podle vědců naopak nastane zcela jiná a mnohem složitější situace, protože tam kvůli suchu a horku rostliny nebudou prospívat. Kromě těchto poznatků se olomouckým výzkumníkům podařilo identifikovat i některé geny odpovídající za určité znaky rostlin a jejich vlastnosti. „Jedním z nich je například obsah pigmentů, barviv, které dokáží vázat volné radikály a příznivě tak ovlivňovat lidské zdraví. Naše bádání potvrzuje, že některé pigmenty dokáží chránit i samotné rostliny,“ vysvětlil Sahu. 

Výzkum by měl skončit příští rok, už nyní se ale před vědci otevírají další výzvy. Chtějí například zjistit, jak se budou v budoucnu chovat některé konkrétní druhy obilovin a rádi by také nechali rostliny růst v různorodějších podmínkách. 

„V Olomouci mám všechny podmínky k tomu, abych mohl pracovat velmi efektivně a abych mohl dosáhnout výsledků, které jsou podle mě důležité, protože se týkají zajištění potravinové bezpečnosti. Můj výzkum by také nebyl možný bez využívání speciálních růstových komor v Ústavu výzkumu globální změny v Brně. Proto děkuji všem kolegům i vedení obou ústavů Akademie věd ČR,“ ocenil Sahu zázemí v České republice, bez nějž by jeho výzkum nebyla možný.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)