První místo za nejlepší poster ze sedmi desítek přihlášených získala studentka přírodovědecké fakulty Petra Bublavá na mezinárodní soutěži Trends in Natural Products Research: A PSE Young Scientists' Meeting. Pořádala ji vědecká společnost Phytochemical Society of Europe na Krétě.
V soutěži mladých vědců zaujala prací nazvanou Interakce signálních drah světla a kyseliny abscisové v odpovědích rostlin k abiotickým stresům. „Na konferenci jsem se přihlásila díky vedoucímu mé práce Martinovi Fellnerovi, za což bych mu chtěla poděkovat. Účast na konferenci pro mě znamenala cennou zkušenost. Výhra v kategorii poster mě velmi překvapila, protože to byla moje první účast na mezinárodní konferenci. O to víc mě těší, že se mi podařilo získat toto ocenění. Je to pro mě další motivace pokračovat v práci, které se věnuji,“ uvedla Petra Bublavá, studentka doktorského studia oboru Experimentální biologie.
Pod vedením Martina Fellnera z Laboratoře růstových regulátorů zkoumá, jak vlnová délka světla ovlivňuje schopnost rostlin tolerovat různé abiotické stresy, jako je zasolení půdy, osmotický stres, sucho nebo chlad, se kterými se během růstu a vývoje setkávají. Tyto stresové faktory totiž ovlivňují významně výnosy zemědělských plodin.
„Světlo je základní podmínkou pro růst a vývoj rostlin a každá vlnová délka světla má na růst rostlin více či méně specifický vliv. Je však málo známo o tom, jak která vlnová délka ovlivňuje právě schopnost rostlin vypořádat se se stresovými faktory. Petra Bublavá tedy zkoumá mechanismy, jakými světlo působí na tuto schopnost a zda a jak je v tomto procesu zapojen rostlinný hormon kyseliny abscisové (ABA),“ vysvětlil Martin Fellner.
Kyselina abscisová je tzv. stresový hormon, který si rostlina syntetizuje, když se dostává do stresu. „Například při suchu zavírá průduchy v listech, kterými rostlina odpařuje vodu. Tímto způsobem pomáhá rostlině šetřit vodou. Naše doktorandka používá jednak genetické metody, které spočívají ve studiu mutantů, kteří mají nedostatek nebo naopak nadbytek kyseliny abscisové. Bude používat molekulární metody a zkoumat expresi genů, které mohou hrát roli v odpovědích rostlin ke stresu. Také bude studovat, zda a jak jsou tyto geny regulovány světlem či kyselinou abscisovou,“ doplnil Martin Fellner.