Léto 2023 – svět se rozdělil na dva tábory. Na ty, kterým se víc líbil dlouho očekávaný film Oppenheimer a na fanoušky filmu Barbie. Dílo o panence, která v uplynulých desetiletích formovala holčičky po celém světě, však nebylo jen překvapivou filmovou událostí. Nabídlo také prostor pro zamyšlení nad společenskými rolemi napříč historií. Na tom také stojí nová podcastová série historiků z UP.
Hledání paralel na pozadí filmu Barbie se ve svém semináři před dvěma lety chopili historici Michaela Antonín Malaníková a Patrik Paštrnák. Posluchačům na filozofické fakultě předkládali dějinné souvislosti u témat, jako je dětství, mateřství, sexualita či vůdčí role žen. A jelikož měl seminář velký úspěch, rozhodli se na jeho základě natočit podcastovou sérii.
„Seminář kolem sebe za dva roky, kdy jsme jej vedli, vygeneroval silnou komunitu. Podcast je výsledek společné práce nejenom nás dvou, ale také našich studujících, tedy celkem asi padesáti lidí. Chtěli jsme proto tohle téma uchovat v nějaké trvalé podobě, a tak nás napadl podcast. Proces vzniku je pro nás čirá radost, experimentální ohledávání hranic, což nás baví a posouvá dál,“ popisuje vznik série Michaela Antonín Malaníková.
Michaela Antonín Malaníková se věnuje dějinám středověku a výzkumu městského prostředí z pohledu gender history, zaměřuje se na dějiny rodiny a sociální historii obecně. Patrik Paštrnák se nejprve věnoval dějinám svatebních cest, což ho dovedlo ke královnám a studiu panovnických žen obecně. Kromě toho se zaměřuje se na dějiny cestování, humanistickou literaturu a kulturní dějiny obecně. Foto: FF UP
V plánu je celkem 11 dílů, které v podstatě kopírují jednotlivé hodiny na semináři. Kromě již zmíněných se tak posluchači mohou také těšit na témata jako manželství a panenství, představy o lidském těle a kráse či vztahy mezi stejnými pohlavími. „V posledním dílu nás stejně jako na semináři navštíví ve studiu host, Tomáš Borovský z Masarykovy univerzity, který se věnuje vztahu zvířat a lidí z pohledu středověké historie,“ dodává historička.
Některé věci se nemění už staletí
„Film Barbie byl jediný, na který jsem šel do kina dvakrát po sobě. Baví mě na něm, že paroduje naši přítomnost a naše hodnoty a představy spojené s mužstvím a ženstvím, čímž nabízí skvělé momenty pro paralely mezi historií a současností. Například jak ve filmu, tak dnes často od žen slyšíme, že je nemožné splnit všechny společenské ideály, které se od nich očekávají. Od matek přes manželky, milenky, dcery po zaměstnankyně. Když ve filmu zazníval tento monolog, okamžitě jsem si vzpomněl na některé historické prameny z 15. století z prostředí vyšších společenských kruhů, ve kterých jsem na ty téměř stejné nároky společnosti opakovaně narážel,“ popisuje styčné plochy mezi filmem, naší současností a středověkou realitou Patrik Paštrnák, který s nápadem na seminář přišel.
Audio podcast Barbie a Ken ve středověku vychází každou druhou neděli na YouTube, Spotify či Apple podcasts. Odkazy na epizody najdete zde.
„U mnoha témat sledujeme kontinuitu od minulosti do dneška. Vezměme si například ženskou moc. Pokud jsou ženy u moci kritizovány ve veřejném prostoru, tak se to dnes vztahuje ke stejným tématům jako ve středověku – například k jejich sexuální morálce. Ženy se zkrátka ve veřejném prostoru dodnes znevěrohodňují jinými prostředky než muži,“ uvádí Michaela Antonín Malaníková.
Právě v upozorňování na paralely mezi současností a minulostí vidí dvojice historiků cestu: „Je dobré tato témata pojmenovávat a zvědomovat. V okamžiku, kdy si uvědomíme tyto automatismy, na které naskakujeme, můžeme jim lépe předcházet,“ říká Michaela Antonín Malaníková. „Pokud polovinu populace tvoří muži – a ti se s podobnými předsudky nesetkávají, znamená to, že polovina populace netuší, jakým problémům ta druhá čelí. Proto je potřeba o nich mluvit,“ doplňuje Patrik Paštrnák.
Co bude dál?
A jak se oba podcasteři dívají na další osud semináře o Barbie? „Nyní cítíme, že se můžeme posunout dál. Jestli se vrátíme k hledání paralel mezi současností a minulostí na prostoru nějakého dalšího popkulturního fenoménu, ať už filmu nebo třeba seriálu, ještě nevíme. Čekáme na silný motiv, který musí přijít organicky,“ říká Michaela Antonín Malaníková.
Oba historici se ale shodnou, že ve formátu podcastu je jim trochu smutno. „Naši studující nám tam chybí. Interakce a výměna názorů byla motorem kurzu a je náročnější to utáhnout ve dvou,“ uzavírá Patrik Paštrnák.