Právnická fakulta se rozrostla o nové centrální křídlo s Knihovnou Milady Horákové

Nové dvoupodlažní křídlo je součástí budovy B právnické fakulty.
Fotogalerie: Vojtěch Duda
Pátek 26. únor 2021, 12:00 – Text: Eva Hrudníková

Postaveno. Vybaveno. Právnická fakulta dokončila největší stavební investici ve své moderní historii – dvoupodlažní centrální křídlo budovy B, jehož jádrem je Knihovna Milady Horákové se studovnou. Jejímu užívání brání jediná překážka, epidemie koronaviru.

Vše začalo v roce 2017, kdy fakulta za vedení děkanky Zdenky Papouškové dosáhla s projektem „Rozvoj infrastruktury PF UP pro zkvalitnění vzdělávací činnosti a internacionalizaci studia“ na dotaci přes 41 milionů korun z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, který byl financován z evropských strukturálních fondů. Stavební práce pak začaly v lednu 2019.

Těmi, které odložený ostrý start užívání nové dostavby obzvlášť mrzí, jsou proděkani Blanka Vítová a Martin Faix. Právě je pověřilo vedení fakulty před dvěma lety dohledem nad dostavbou. Z jaké části stavby mají největší radost? Kdy jim za ty dva roky bylo nejhůř? I na to odpovídají v tomto rozhovoru.

Dá se říct, že už je opravdu hotovo a že jedinou překážkou, aby se nové prostory od začátku letního semestru využívaly, je epidemie koronaviru?

Blanka Vítová: Přesně tak. Je hotovo, a dokonce v tuto chvíli máme už i přestěhovanou knihovnu. Původně jsme předpokládali, že knihovna bude muset být kvůli stěhování zavřená až dva měsíce. V poslední fázi nám velmi pomohli studenti. Díky nim stačil na přestěhování knih jediný den. Knihovna už funguje, ale kvůli protiepidemickým opatřením pouze v režimu výdejového okénka.

Chybí v nových prostorách v tuto chvíli ještě něco zásadního?

Martin Faix: Zbývá dodat a dotáhnout už jen drobnosti. Například připravit a instalovat orientační systém, v knihovně oborově označit police, dodat lampy na čtení, instalovat kopírku a scanner nebo doinstalovat počítače. Do léta ještě přibude na terase zastínění a zahradní nábytek. Potřebovali bychom ostrý a plný provoz. Až ten nám ukáže, zda bude případně potřeba něco upravovat, měnit a vylepšovat.

Stavební práce odstartovaly v lednu 2019. Máme na fakultě studenty, kteří si to nemohou pamatovat, protože u nás zkrátka v té době ještě nestudovali. Připomeňte, jak vypadalo místo, na kterém vyrostlo nové centrální křídlo fakulty?

Blanka Vítová: Celá budova byla stavěna na začátku sedmdesátých let minulého století jako sídlo Okresního výboru KSČ. Tomu odpovídala struktura stavby a použité materiály. Poměrně náročné a zdlouhavé proto byly už přípravné bourací práce. Vzhledově byla původní vstupní část podobně jako dnes prosklená, jen byla posunutá více dozadu. V místě, kde máme nyní novou vrátnici, začínal bufet. Byla to úzká nudle s pár místy na sezení. Za bufetem byl jen dvůr, žádná stavba. Nová dostavba předsunula vchod do fakulty a nad dvorem vyrostla dvě zbrusu nová podlaží. Horní má navíc terasu s krásným výhledem.

Když zatím není možné nové prostory využívat, vše si osahat a prohlédnout, prosím, zkuste je představit. Co všechno fakulta dostavbou získala?

Martin Faix: Nový je hned vstup do budovy – schodiště s bezbariérovou rampou, na které navazuje vnitřní foyer s vrátnicí. Do venkovního schodiště jsou zajímavě zakomponovaná místa k sezení, takové netradiční lavičky. Dostavba má několik částí. Vlevo od vrátnice má zázemí Centrum pro klinické právní vzdělávání, kam se přestěhovala z vedlejší budovy Studentská právní poradna. Je tam přijímací místnost, místnost pro pohovory s klienty, pracovna studentů a také výuková místnost. Upravilo se i vnitřní atrium, na chodbách jsou úložné skříňky. Vpravo od vrátnice, v takzvané sálové části, už je otevřený nový bufet a nová je také šatna. Centrální část pak tvoří dvoupodlažní knihovna se studovnou. V prvním podlaží je samotná knihovna s malými individuálními studovnami a počítačová učebna. Prostor pro knihy je jeden a půl krát větší než v původní knihovně. V horní části je pak studovna se zázemím pro studenty včetně kuchyňky. Ke studovně přiléhají individuální pracovny a dvě výukové místnosti. Větší má kapacitu 30 míst, menší 16 míst. Perličkou je již zmiňovaná terasa, která má být přirozeným rozšířením studovny.

Z popisu je zřejmé, že nové prostory mají být něčím víc než strohou fakultní knihovnou a studovnou…

Martin Faix: Hlavním motivem dostavby bylo získat reprezentativní prostory, které budou z pohledu vzdělávání funkční a zároveň se v nich budou studenti cítit dobře a komfortně. Budou v nich chtít zůstat nad rámec toho, co musí.

Blanka Vítová: Přejeme si, aby díky novým prostorám fakulta více žila. Aby byla přívětivá, zajímavá, aby se tu studovalo, přemýšlelo nad právem, relaxovalo, povídalo, pila káva, radovalo se… Tento cíl byl pro nás zásadní a snažili jsme se ho zohlednit již v koncepci knihovny, ale i řadou maličkostí, jako je například vybavení terasy. Již před dostavbou jsme se o to sice pokoušeli, například zbudováním chill-out zóny, ale to nestačilo. Ani nemohlo stačit.

Neméně důležitý rozměr získala knihovna díky svému názvu. Fakulta ji pojmenovala po české právničce, političce, bojovnici za práva žen a oběti justiční vraždy během komunistických politických procesů doktorce Miladě Horákové.

Martin Faix: Milada Horáková sice není přímo napojená na fakultu či na Olomouc, avšak pro nás je zásadní její odkaz. Už při obnovení v roce 1991 dostala naše fakulta do vínku hodnoty, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a občanská společnost. Na nich stavíme a prosazujeme je, vnášíme je do výuky. Proto to propojení s doktorkou Miladou Horákovou.

Blanka Vítová: Naši studenti jsou mladí a nezažili nesvobodu. O to důležitější je jim tyto hodnoty a samotnou Miladu Horákovou jako symbol protikomunistického odboje připomínat. Věříme, že naši posluchači si tak uvědomí hlubší smysl studia práv.

Z jaké části, z jakého řešení, případně zákoutí nebo i třeba kusu nábytku v novém křídle máte největší radost?

Blanka Vítová: Pro mě je takovým místem květinová stěna ve studovně, která zdobí a zároveň zvlhčuje vzduch. A pak terasa. Na tu se asi těším nejvíc. Pokud tam nebude věčně plno, tak tam budu hodně často.

Martin Faix: Za mě také terasa. Bude zastíněná lehkými plachtami, osvětlená, doplněná zelení a kytkami, jsou tam lavičky, nakoupili jsme sedací vaky. V případě celého horního patra jsme se snažili o vytvoření příjemného multifunkčního místa. Nábytek ze studovny se dá poměrně snadno vystěhovat. Mohou se tu konat menší recepce, fakultní setkání.

Žádná stavba se neobejde bez problémů. Kdy vám bylo během těch dvou let nejhůř?

Blanka Vítová: Celé ty dva roky byly náročné. Na největší problémy jsme narazili asi v projektové dokumentaci. Tam mnoho věcí chybělo a muselo se dodělávat až v průběhu.

Martin Faix: Zpočátku jsme se chodili na stavbu jen dívat. Až v létě 2019, kdy se začaly objevovat první těžkosti, nás tehdejší děkanka Zdenka Papoušková pověřila dohledem nad stavbou. Srpen 2019 jsme tam strávili téměř celý, hrozilo i zastavení prací. Hodně času nám také zabraly například veřejné zakázky. Navíc tím, že je projekt hrazen z evropských peněz, má obrovskou administrativněprávní zátěž.

Blanka Vítová: Tady si zaslouží velkou pochvalu kolegyně Dagmar Skoupilová z fakultního Centra pro podporu vědy a výzkumu, která měla na starost projektový a finanční management celého projektu. Bez ní by dostavba jen těžko stála. Dalšími důležitými lidmi v týmu byli tajemník fakulty Petr Bačík a tehdejší děkanka Zdenka Papoušková.

Co bude na místě původní knihovny? Jaké má fakulta plány s využitím těchto prostor?

Blanka Vítová: To v současné době intenzivně řešíme. Připravují se analýzy, které nám ukážou, na co bude prostor ideální, na co bychom jej mohli využít. Těch variant je několik. V tuto chvíli je brzy to konkretizovat.

V návaznosti na projekt dostavby budovy B plánuje fakulta ještě nějaké další stavební investice?

Martin Faix: Chceme, aby všechny další stavební úpravy fakulty byly koncepční a dělané s vidinou celku. Aby se fakulta postupně modernizovala a zároveň aby měla esteticky jednotnou tvář. A právě knihovna se studovnou jsou prvním krokem k tomuto cíli.

Blanka Vítová: V následujících letech se počítá s velkou řadou investičních akcí. Fakulta se k nim zavázala ve strategickém záměru, který je schválen na příštích deset roků. Tou nejbližší je stavba nové nájezdové rampy, bezbariérového vstupu do budovy A. Začít by se s ní mělo už teď na jaře, nejpozději v létě. Ještě letos také chystáme rekonstrukci částí budovy A – rekonstruovat se budou části suterénu, v plánu jsou nové toalety a vybudování nového důstojného zázemí pro zahraniční oddělení, které se přesune za vrátnici. I ta se bude měnit, tak aby vstup na děkanát byl reprezentativní. Dalším důležitým místem, které chceme revitalizovat, jsou venkovní prostory mezi našimi budovami. Vše ale bude záležet na financích.

Venkovní prostor v okolí fakulty je v tuto chvíli hlavně spojkou pro chodce, kteří míří z tramvajové zastávky do centra města.

Blanka Vítová: A právě to chceme změnit. Byli bychom rádi, kdyby se venkovní prostor stal nejen místem pro setkávání našich studentů, ale i pro všechny Olomoučany. Líbilo by se nám, kdyby tu vzniklo něco jako malinké náměstí. Už na to máme zpracovanou předběžnou studii. Ta počítá s více místy pro sezení, zajímavými zákoutími, v plánu je výsadba stromů. Můžu prozradit, že v úvahách je i vodní prvek.

Uvažuje se o nějakém slavnostním otevření nových prostor? Dokončení dostavby připadlo na rok, kdy si fakulta připomíná 30. výročí od svého obnovení.

Blanka Vítová: Doufáme, že třeba na podzim bychom něco takového uspořádali. Uvidíme, jak se bude situace kolem epidemie vyvíjet. To místo si to zaslouží.

Zpět